Jaká byla vaše vidina amerického snu?

Já a bratr Ctirad jsme nikdy žádný americký sen nehledali, ani neočekávali. Když jsme šli do Ameriky, náš jediný sen byl bojovat proti komunistům, buď v řadách československého odboje, který jsme mysleli, že existuje, nebo v řadách americké armády. Vidinu vydělání peněz nebo stavbu jakéhosi domu, cestování nebo života v luxusu jsme neměli. Naším cílem bylo vrátit se do svobodného Československa. To byl náš sen.

Do Spojených států amerických (USA) jste připluli roku 1954. To se tam začalo rozvíjet umělecké a literární hnutí beat generation reprezentované spisovateli jako Jack Kerouac či Allen Ginsberg. Jak jste ho vnímal?

Ty neznám.

Jde o období mccarthismu, tedy antikomunistického tažení senátora Josepha McCarthyho a dalších. Fandil jste mu?

V té době jsme se nacházeli v americké armádě. Byli jsme plně zaměstnáni výcvikem v očekávání nastávajícího vojenského střetnutí. V té době existovala, kromě McCarthyho, také Komunistická strana, která byla legální. Tato strana v Americe existovala po celé období studené války a její členy též volil bývalý šéf Ústřední zpravodajské služby (CIA), kterého tam kdysi dosadil Barack Obama.

Hnutí McCarthyho jsme považovali jako přirozenou reakci. Komunisté byli a jsou prolezlí celou zemí, i když v odlišných formách. Jednu takovou marxistickou formu dnes zastupuje též Kamala Harrisová, která před pouhými několika týdny, ještě před svým jmenováním kandidátkou v prezidentských volbách, předložila veřejnosti svůj sen pro budoucnost Ameriky. Ten se skoro nelišil od komunistického manifestu.

V roce 1964 vstoupily USA do války ve Vietnamu. Proč jste tam s bratrem nebyli?

Když začal Vietnam pro Ameriku, my už jsme byli venku z armády. V té době jsem se již nacházel v Evropě, kde jsem se též do jisté míry podílel na studené válce, která se odehrávala na obchodním poli. Západní demokratické země vedené Amerikou se v rámci NATO snažily získat opěrné body v zemích druhého a třetího světa, v kterémžto úsilí jsem se snažil být nápomocen.