Přinesl jsem časopis Řeporyjské Echo, na jehož titulu se píše, že uvnitř najdeme rozhovory se senátorskými kandidáty. Uvnitř je rozhovor s Michaelem Žantovským a Václavem Láskou, jako by dalších pět kandidátů na Praze 5 neexistovalo. Co vy na to?

Asi si to v Řeporyjském Echu vyhodnotili tak, že ostatní kandidáti by tam být neměli. Nicméně když se na nás sedm pánů, tedy senátorských kandidátů, podívám, tak jsem jediným vlastencem. Ostatní jsou vysláni stranami, které pro Českou republiku nic moc neudělaly a navíc hodlají přijímat ekonomické migranty. Často ti lidé kandidují za vícero stran, takže vidíme i určitou nevyhraněnost. Mým cílem je nezávislá Česká republika na komkoliv a zejména na nikým nevolených evropských úřednících, jejichž nařízením se musí přizpůsobovat národní zákonodárství.

Takže Evropské unii říkáte nekompromisně ne a požadujete czexit?

V této chvíli a v tomto stavu je třeba z Evropské unie odejít. Nicméně v rámci sebeobrany Evropy a jejích ekonomických zájmů je třeba, aby po konci EU začaly všechny svobodné státy spolupracovat. Jedině tak se totiž můžeme vyrovnat ostatním kontinentům, bránit se přílivu migrantů z třetích zemí a tak.

Omlouvám se, ale chápu to tak, že byste nejdřív Evropskou unii rozbil a pak založil další?

Ne, založit další EU by byl samozřejmě nesmysl. Pod vedením nevolených úředníků by to dopadlo zase špatně. Je třeba v Evropě udržovat dobré vztahy mezi jednotlivými, ale svobodnými státy, aby byla dohromady silná.

Co se týče exportu, občas se říká, že je Česko jen další ze spolkových zemí Německa. Jste obchodník. Uvědomujete si rizika czexitu?

Uvědomuji a také jako obchodník chci czexit. Když jsme v EU nebyli, žádné tak strašné překážky pro zahraniční obchod neexistovaly. V současné době stát na příkaz bruselských úředníků nesmí ani podporovat české firmy a výrobce. Je jen otázkou pár let, kdy střední a malé firmy přestanou existovat. Nahradí je silné nadnárodní korporace a světové molochy, což uvrhne spoustu lidí do určitého typu otroctví. Dnes vidíme, že veškerá nákupní centra v Česku už nejsou česká, ale patří nadnárodním firmám. Česko je tedy celých třicet let směrováno k nucené závislosti.