Kandidátka Rédová mezi povodňovou výpomocí: Přátelství Čechů a Slováků je hlubší než deset Fialů

Už několik týdnů jezdíte s kampaní po regionu. Jaká témata, z toho, co slyšíte, dnes lidi pálí nejakutněji? A máte představu, jak jim z krajské úrovně pomoct?

Problémy krajů jsou notoricky stejné. Zdravotnictví, doprava a sociální služby. Dále pak neházet klacky pod nohy podnikatelům, pomáhat turistickému ruchu a spolupracovat na velkých projektech. Třeba gigafactory. Lidi teď nejvíce pálí nedostatek praktických lékařů a zubařů, dlouhé čekací lhůty v domovech pro seniory nebo každodenní stání v kolonách na silnicích.

Krajská politika je o koordinaci. O propojování obcí a státu. O co nejhladší komunikaci mezi starostou a ministrem. O takovou politiku se budeme snažit.

Na druhou stranu vládní politika do působení samospráv zjevně zasahuje, v letošním roce dokonce vedly rozpočtové škrty k vystoupení několika starostů a hejtmanů proti vládě. V čem podle vás tato vláda uškodila regionům nejvíce?

Zvyšováním daně z nemovitosti, zvyšováním daní všeobecně, seškrtáním podpůrných programů, zdražením energií, inflací... Mám pokračovat? Vláda se pokouší přesunout své problémy na hejtmany či starosty a samozřejmě na daňové poplatníky. Jestli teď ještě schválí daň na tichá vína, tak snad v našem jihomoravském kraji raději vyhlásíme nezávislost (smích).

Na bedrech krajů často leží praktická realizace zdravotní, sociální či školské politiky státu. Kraje jsou zřizovateli škol či nemocnic a provozovateli sociálních služeb. Pokud ale vláda dá do kapitol méně peněz, protože se rozhodne šetřit či mít jiné priority, dopadá řešení na kraje. Neměly by mít v tomto směru větší pravomoci a také disponovat větším dílem z veřejných prostředků, určených na tyto oblasti?

Já bych to řekla trochu jinak. Kraje mají spoustu povinností, které je stojí spoustu peněz, ale kraje nemají prakticky žádné kompetence, jak peníze získat. Kontrolu nad rozpočtovými příjmy má Ministerstvo financí. Kraje tak jen přesouvají prostředky od těch, kteří ještě nekřičí, k těm, kteří už křičí hodně. Osobně bych byla pro, dát krajům větší autonomii i z hlediska výběru daní anebo kraje zrušit. Koneckonců, Česká republika je takové menší čínské město, ale politiků a úřadů máme, jako bychom byli velmoc.

Co jsou hlavní priority vaší kandidátky STAČILO! v krajské agendě?

Určitě zdravotnictví. Na to máme ve svých řadách opravdu velkého odborníka, pana profesora Žaloudíka. Dále se chceme věnovat tomu největšímu parkovišti v republice – silnicím kolem Brna, které se každý den beznadějně ucpou, a chceme se podívat, proč kraji trvá tak dlouho, než vznikne nový dům pro seniory.

A samozřejmě budeme bojovat proti daním z tichého vína. Náš kraj je krajem spořádaného a bodrého venkova a my chceme, aby to tak zůstalo.

Jihomoravský kraj, kde kandidujete, vede lidovecký hejtman Jan Grolich. Co kraji tyto čtyři roky pod současným vedením přinesly, a čím mu vedení naopak uškodilo?

Promiňte, pana Grolicha fakt nechci řešit. Od chvíle, kdy jsem viděla jeho propagační videa za naše peníze, kdy si povídá sám se sebou, se už nedivím, že vlastně jen přestřihl pásky na projektech, které připravili jeho předchůdci a na poslední chvíli si vzpomněl, že budou volby a začal apelovat na voliče hnutí ANO, aby ho volili.

Pokud dojde ke změně vedení na hejtmanství, bude mě hodně zajímat, kolik projektů do budoucna leží v páně Grolichově šuplíku.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Jan Grolich (@hejtmangrolich)

Co říkáte na aktuální aféru, ve které se řeší, že kraj takřka úplně přestal s občany komunikovat a zásadní věci musejí lidé zjišťovat na osobních sociálních profilech hejtmana?

Ano, pan hejtman tam sám sebe chválí anebo kárá. Ale zjistíte z těch videí skutečně víc než z oficiálních stránek. Aby ne, když to stálo skoro čtyři miliony. Víte, jak pěkný informační portál by za to byl?

Pokud jde o vaší agendu sociálních věcí, zaznamenal jsem právě ve vašem kraji, že radní od Pirátů Holomčík Leitnerová rozjela poměrně radikální reformu sociální péče. Co na ní jako člověk, který se pohybuje ve zdravotnictví a sociálních službách a má praktickou zkušenost, říkáte?

Budu stručná. Péče bude sice horší, ale zato dražší. Každý, kdo teď půjde k volbám, by si měl ujasnit, že bude volit něco, co bude za pár let potřebovat. Od paní Leitnerové dostane líbivé fráze, spoustu slibů a nakonec tučnou fakturu.

Když jsme domlouvali tento rozhovor, říkala jste mi, že jste zrovna kdesi v Opavě a pomáháte s odklízením povodňových škod. Jak podle vás tato katastrofa byla vládou zvládnuta?

Nechci hodnotit, jak to probíhá na jiných místech, ale tady je především chaos, proti kterému se zde staví jen lidská vzájemnost, ohleduplnost a dobrovolná práce. Očekávali jsme pomoc armády, hasičů a jiných dobrovolníků, ale nikdo tady nebyl. Vyplavení sousedé si pomáhají vzájemně.

Popsat slovy tu beznaděj, kterou jsem cítila, nelze. Dokonce jsem se ocitla v situaci, kdy jsem musela koordinovat nějaké věci, a to je pro někoho, kdo nepochází odsud a nezná kraj, docela náročné. Ale vše jsme zvládli.

Jižní Morava, to je pro mnohé hlavně víno a v současné vládě se o něm nejčastěji mluvilo v souvislosti se zdaněním tichého vína. Jak se díváte na toto téma, které díky komunikační síle této vlády mnohé přimělo ke vtipům na Moraváky?

Daň z tichého vína nesmí za žádnou cenu projít. Prostě nesmí. To by byl konec naší vinařské kultury. Já nechci mít několik velkých výrobců, já chci posedět v malém sklípku u strýce, který mi nalije, co vyrobil vlastníma rukama. Chci si s ním popovídat a pak jít o sklípek dál. Nechci vidět, že je všude zavřeno, protože vláda hodila malým producentům další klacek pod nohy.

Kdyby to měl Stanjura opravdu navrhnout, tak ho snad pojedu do Prahy zakousnout.

Váš kraj sousedí se Slovenskem a jižní Morava se západním Slovenskem k sobě vždy měly blízko i mentálně. Současná vláda ale vztahy se Slovenskem poslala k ledu kvůli rozdílným politickým názorům, než má vláda v Bratislavě. Co na to říci z pohledu z Brna?

Slováci jsou naši bratři, vždycky byli a vždycky budou. Na to vláda opravdu nemá žádný vliv. Že se Fiala pohádal s Ficem, no a co! My jsme se s Ficem nepohádali a nepohádali jsme se ani se starosty slovenských obcí, kteří mají zase družbu s našimi starosty. Až dokončíme defializaci naší politiky, tak si na špatné vztahy nikdo ani nevzpomene. Přátelství Čechů a Slováků je hlubší než deset Fialů a dvacet Lipavských.

Občas jsem zaznamenal, že sami Jihomoravané vnímají dost ostré rozdělení mezi „Brnem“, které je v mnoha směrech inkubátorem progresivistické ideologie, a jihomoravským venkovem, který je naopak velmi konzervativní. Vnímáte toto napětí i vy?

My bychom rádi přispěli ke snížení tohoto napětí. Nechceme dělat naši komunikaci jako pan Otakar Foltýn a nemíníme kolem nikoho dělat plot nebo hloubit příkop. Rozdělení na progresivistické Brno a konzervativní venkov skutečně existuje a my se budeme snažit, aby za čtyři roky bylo toto rozdělení menší a méně zřetelné.