Stávající výši minimální mzdy nepovažujete za důstojnou. Mimo to, že komunisté podporují její pravidelnou valorizaci, která není nyní zákonem dána, jaká by měla být podle vás její optimální výše?
Stávající minimální mzda 9 900 Kč, ale ani nová výše 11 000 Kč avizovaná vládou nemůže být dostačující, pokud je hranice chudoby spočítána na 12 400 Kč. Takže naše vláda vědomě navrhuje minimální mzdu pod hranici chudoby. V reálu to znamená, že naši zaměstnanci budou v 21. století nadále pod touto hranicí. Protože zaměstnavatelé, když nemusí, tak větší mzdy dobrovolně vyplácet nebudou. Nic je k tomu nenutí. Naopak zástupci zaměstnavatelů, jako např. pan Vladimír Dlouhý veřejně hlásá, jak doveze pracovníky ze zahraničí, kteří za tuto mzdu budou vděční. Je ale rozdíl mezi člověkem, který zde žije ve svém příbytku či v pronájmu, živí rodinu, utrácí své peníze a tím pádem podporuje českou ekonomiku – a člověkem, který sem přijel čistě na několik let za prací, utratí zde minimum vydělaných peněz a potom se vrátí do své země. Naši lidé odvádějí sociální a zdravotní a pojištění. Ale jak je to s lidmi na dohodu o provedení práce? Lidí, kteří se pohybují různě po všech firmách a vždy pracují na tyto dohody, kde není povinnost odvádět zdravotní, ale ani sociální pojištění je stále mnoho. Je na čase tyto úvazky na dohody omezit.
Sociální podpora je jistě chvályhodná. Kde ale vzít potřebné finance na její realizaci?
Sociální podpora je opravdu chvályhodná, ale pokud budeme mít dobře placené zaměstnance, tak ani v tak velkém rozsahu nebude třeba. Výdaje na sociální podpory nebudou muset být tak vysoké, pokud se zaměstnavatelé konečně přestanou zbavovat starších zaměstnanců, kteří po vyhazovu hledají pracovní uplatnění velmi těžko. Pak jsou nuceni zbytek času strávit na úřadu práce, kde pobírají jakousi podporu a čekají, až dovrší důchodový věk. Nebo pracují třeba i na černo a často raději odcházejí do předčasného důchodu, který je krácen. Dokud se budou zaměstnavatelé chovat takto bezohledně, tak budou výdaje na sociální podpory vysoké a budou chybět peníze pro ty opravdu potřebné, jako jsou nemocné děti či starší občané.
Navíc, kdyby naši politici skutečně pracovali pro lidi, tak by mysleli i na budoucnost a ne jenom na svoje funkční období. Vše co před rokem 1989 patřilo státu, tedy lidem této země, se rozprodalo a rozdalo. Kdyby z každého prodeje státního majetku jen 10 % zůstalo na státním účtu, tak jsme nejbohatším státem ze všech zemí okolo nás. Jenže se příjem z každého prodeje hned utratil nebo rozkradl. Z příjmů za prodej státního majetku jsme mohli žít dodnes.
Kritici navyšování minimální mzdy argumentují zvýšenou nezaměstnaností. Je to podle vás pádný argument? Proč?
To je oblíbený argument všech zaměstnavatelů. Já se po těch letech tomuto argumentu jen směji, když slyším jejich hořekování, jak je zvyšování minimální mzdy pro ně likvidační. Vláda je ve zvyšování minimální mzdy slabá. Hrozně podléhá nepravdivým argumentům podnikatelských svazů. Ještě jsem neslyšela, že by nějaký podnik zkrachoval kvůli zvýšení minimální mzdy. Žádný podnik by neměl zkrachovat, když se mu o několik málo tisíc maximálně několik málo desítek tisíc korun měsíčně zvýší mzdové náklady. Pokud takový podnik zkrachuje, tak to není kvůli zvýšení mzdových nákladů, ale kvůli špatnému managementu nebo špatnému řízení firmy.
Průměrná mzda v Česku sice roste, většina lidí na ni ale nedosáhne. Co se musí stát, aby se situace změnila?
Průměrná mzda statisticky roste. To je pravda, ale kolik lidí na ni dosáhne? Dvě třetiny zaměstnanců ji nemá. Je to problém, zaměstnanci si tento fakt uvědomují. Ale zároveň se bojí o svoje rodiny, aby je uživili. Snad každý má nějakou hypotéku, půjčku a musí ji splácet. Když bude v práci rebelovat a bude požadovat vyšší mzdu, tak se ho zaměstnavatel rychle zbaví. Záminka se najde vždy – nespolehlivost, neloajálnost k zaměstnavateli apod. Ale co pak bude dělat? Bude hledat práci třeba někde dál od svého bydliště. Když si pak spočítá, kolik dá za dopravu, navíc nebude tak často s rodinou atd., tak pak raději sklopí hlavu a dělá za 12 000 Kč na svém původním místě. Zaměstnavatelé toho umějí využívat a využívají toho.
Dalším důvodem, proč je průměrná mzda tak vysoká, jsou ohromné mzdy manažerů, bankéřů, makléřů a různých spekulantů. Chápu, že skutečně pracovitý manažer pracuje někdy i 16 hodin denně. Já se ale ptám, co z toho života po tom má on i jeho rodina a jestli je skutečně nutné se takhle hnát za pracovními výsledky. Je fakt, že vrcholový manažer nadnárodního koncernu vydělává měsíčně 200 000, 300 000 Kč i více. Je to ale skutečně nutné? Takže, aby se konečně ty dvě třetiny zaměstnanců k průměrné mzdě alespoň přiblížily, jsou zapotřebí tři věci. Zlepšit vyjednávací podmínky zaměstnanců a odborů se zaměstnavateli o výši mezd, snížit mzdy vrcholovým manažerům a zároveň jim snížit zdrcující požadavky na pracovní výsledky.
Palčivý problém je také nastavení sociální dávek tak, aby nedocházelo k jejich zneužití. Co s tím?
Souhlasím, že nastavení sociálních dávek je problém naší společnosti. Že dochází k zneužívání, víme všichni. Ale nikdo to nechce řešit. Je to totiž velmi citlivá otázka. Zopakuji, že každý kdo pracuje, musí mít takovou mzdu, aby nemusel o žádné sociální dávky žádat. Jak bohaté máme občany, tak bohatý je stát. V současné době to ale platí jen pro třetinu občanů České republiky.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Kateřina Synková