V čele radnice jste čtvrtým rokem. Co se za vašeho působení ve funkci změnilo?

Připravuje se najednou celá řada investic. Nepracuje se pouze na jednom záměru, ale chceme být připraveni realizovat plány v dlouhodobějším horizontu i vzhledem k možným zdrojům financování. Do projektů se zapojuje širší veřejnost, spolupracujeme s odborníky na danou problematiku. Než začneme záměr zpracovávat, sbíráme příklady z praxe v jiných městech a obcích. Městské společnosti se podrobily auditům, nastaven byl nový systém jejich řízení. Po všech stránkách efektivnější. Je to vše o spolupráci širšího vedení města. Snažíme se o větší otevřenost, součinnost s různými institucemi, kontakty s partnerskými městy. Jednoduše nejsme obklopeni jen čtyřmi zdmi. Větší důraz na sociální problematiku pak přikládám zejména své osobě.

Co byste ráda ještě stihla do konce volebního období, jaký je váš největší cíl?

Dovést všechny plánované investice do co nejpokročilejší fáze – jsou to výstavba zimního stadionu, přestavba bývalé radnice pro potřeby ZUŠ, zásadní rekonstrukce Bertiných lázní, výstavba koupaliště na pláži u Světa a za důležité pokládám také nastartovat projekt seniorského bydlení. Vzhledem k systému zdravotní péče zajistit ve městě její fungování pro obyvatele, a to pokud možno ve všech odbornostech. Není to sice povinností obce, ale je to čím dál víc potřeba. A pak je tu otázka zápisu na seznam UNESCO, která by měla být dořešena.

Z uskupení, která se dostala do zastupitelstva, skončila v opozici pouze ODS společně s jedním zastupitelem za TOP 09, a byla tak vytvořena široká koalice stran KDU-ČSL, ČSSD, KSČM a Společně pro Třeboň a ANO 2011. Jak byste spolupráci uvnitř koalice hodnotila? Jak obtížné je najít shodu při projednávaní návrhů či samotném hlasování?

Po volbách mají politická uskupení vůli domluvit se, každý přináší svou invenci do společné práce. Postupem času a s vývojem různých záměrů se vůle ke kompromisu snižuje. Ukázalo se, že pevným jádrem koalice jsou silné strany – KDU-ČSL, ANO 2011, ČSSD s podporou jednoho zastupitele za KSČM. Společně se daří prosadit důležité záměry. Stojí to nejen čas a úsilí, ale i dílčí ústupky. Taková politika prostě je.

Nejvýznamnější technické a kulturní památky Třeboňska, které úzce souvisejí s rybníkářskou tradicí, byly k zápisu na seznam památek světového kulturního dědictví UNESCO – pod názvem Třeboňské rybníkářské dědictví, oficiálně nominovány v roce 2003. Věříte, že se podaří status získat? Na čem to závisí? Připomeňme, že v kraji se v současnosti nacházejí dvě lokality zapsané v UNESCO.

Dotáhnout dlouholeté snahy o zápis třeboňské rybniční krajiny na seznam UNESCO je jedním z mých hlavních cílů. Vzhledem k jedinečným hodnotám, které má třeboňská krajina, považuji zápis takřka za povinný. Jsme ujišťováni světovými odborníky UNESCO o tom, že tato krajina je opravdu výjimečná, unikátní, neopakovatelná. Stejně tak nás o tom přesvědčují čeští specialisté na danou problematiku. Třeboňská rybniční krajina zkrátka na seznam UNESCO patří. Finální předmět nominace je nyní otázka širší dohody. Rozhodnutí by se nemělo dlouho odkládat.

Zařazení do seznamu památek UNESCO se však prakticky od začátku nelíbí mimo jiné třeboňským rybářům, kteří na dotčené rybniční soustavě hospodaří. Otázkou tak zůstává, nakolik by zápis do UNESCO a zvýšená památkové péče omezovaly hospodaření nejen na rybnících, ale i v lesích.  Sdílíte jejich obavy? A je ve vašich možnostech zajistit, aby k tomu případně nedošlo? Majitelé rybníku si totiž stěžují, že s nimi nikdo nejedná.

Již mnohokrát bylo řečeno, že památková péče a ochrana se hospodaření v lesích i na rybnících nedotkne. Co se možných omezení při stavební činnosti týká, klíčové je vytvoření detailního plánu ochrany. Ministr zemědělství Marian Jurečka, do jehož gesce rybářství spadá, se dohodl s ministerstvem kultury na vytvoření meziresortní skupiny. Ta by měla určit podobu nominace. Pro připomenutí – nominaci nepředkládá město Třeboň, nýbrž stát.

Třeboň je také lázeňským městem. Podařilo se vám obnovit dřívější zájem lázeňských turistů, případně je nahradit jinými? Právě turistický ruch a lázeňství jsou totiž pro obyvatele i pro město důležitým zdrojem příjmu.

Třeboň je především městem lázeňským. Slatinné lázně Třeboň s.r.o. jsou ve stoprocentním vlastnictví města Třeboně. Je to klíčový majetek města, ale rovněž nejvýznamnější zaměstnavatel a zároveň skrze klientelu zdroj příjmů pro další navazující služby zdejších podnikatelů. Do městské kasy přináší nemalé finanční prostředky, z nichž město zpětně zajišťuje investiční záměry lázní. Nyní je připravena například významná rekonstrukce Bertiných lázní. I díky těmto investicím jsou lázně konkurenceschopné a atraktivní pro své klienty. S potěšením mohu konstatovat, že poptávka po třeboňských lázních je dlouhodobě velmi vysoká.