Vláda ČR jako jedna z prvních v Evropě přišla s opravdu hodně razantními opatřeními, ale chybějí roušky, respirátory...  

Je pravdou, že byla zavedena v porovnání s jinými evropskými státy poměrně razantní opatření v úvodním stadiu epidemie. Nicméně, jak nyní vidíme, i ostatní státy tato opatření zpřísňují. Pokud jde o nedostatek roušek a respirátorů, tak jde o zcela zjevné pochybení státního aparátu. Potřeba většího množství roušek a respirátorů se dala do určité míry předvídat a stát, respektive příslušný správní orgán, měl povinnost dle krizového zákona být na tuto krizovou situaci připraven.

Z pohledu práva, může koronavirus změnit či vytvořit zcela nové normy, zákony? 

To bezpochyby může. Právo v zásadě vždy reaguje, byť s určitým časovým odstupem, na společenskou situaci. Již nyní se diskutují, popřípadě projednávají úpravy v zákonech upravujících sociální a nemocenské pojištění. Dále bude zapotřebí nepochybně přijmout určitou právní úpravu, která bude řešit rozsáhlé ekonomické důsledky řešení této koronavirové krize.

Jak to je, podle vás, s tou soudržností Evropské unie, když si některé státy navzájem zabavují ochranné pomůcky? A co říct na fakt, že každá země přistupuje k řešení pandemie zcela odlišně? 

Pokud jde o soudržnost Evropské unie, tak nelze současnou situaci paušalizovat. Na úrovni Evropské unie neexistuje žádný vrcholný orgán, který by rozhodoval o tom, jak se budou ochranné pomůcky rozdělovat. Tato krize přitom zasáhla prakticky všechny státy EU. Je tedy logické, že se jednotlivé státy snaží si zajistit vlastní cestou maximum ochranných pomůcek. A obdobně je to s přístupem k řešení pandemie. Neexistuje žádná centrální autorita pro tuto věc v rámci EU. Tedy je pochopitelné, že každý stát volí tu cestu, kterou považuje za optimální. 

Jaký trest může hrozit těm, kteří reálně a vědomě poruší karanténu? 

V prvé řadě hrozí takovým osobám pokuta. V krajním případě, zejména kdy tuto karanténu vědomě poruší osoba již nakažená koronavirem, by se mohlo jednat o úmyslný trestný čin šíření nakažlivé lidské nemoci nebo trestný čin šíření nakažlivé lidské nemoci z nedbalosti.