V srpnu 1989 vyšel v Technickém magazínu zcela nevídaný článek pod titulkem Prognostika a přestavba. Stálo v něm, že se Československo mění v zaostalou zemi. Ekonom, který ho napsal, otevřeně kritizoval způsob, jakým bylo hospodářství u nás řízeno. Poté, co si prošel v uplynulých letech vysokými ústavními funkcemi, je na zaslouženém odpočinku, ale chuť vyjadřovat se k dění ho nepřešla. V rozhovoru pro CNN Prima News řekl Miloš Zeman, neboť o něm je řeč, že hlavní faktor inflace je hrůzostrašný deficit státního rozpočtu. Ovšem místo nějakých 60 opatření v konsolidačním balíčku navrhl jako hlavní řešení zrušení superhrubé mzdy a slevy na poplatníka. Vydala by tato dvě opatření za celý konsolidační balíček, jak se bývalý prezident domnívá?
Ne, nevydala. Ale popořádku. Miloš Zeman má pravdu, že hrůzostrašný deficit státního rozpočtu je jednou z příčin vysoké inflace, a to příčinou nejspíš nejvýznamnější (vedle toho je tu ještě enormně silná příčina naší centrální banky a dále jsou to značné zahraniční vlivy).
Ale co si musíme říci natvrdo – deficit veřejných financí není nemocí ekonomiky, ale jen příznakem nemoci. Stejně jako inflace je jen příznakem nemoci. Tou skutečnou nemocí je rostoucí moc státu, rostoucí podíl veřejných výdajů na HDP. To je ten pravý problém, který se jenom jako vedlejší efekt projevuje v tom, že vzniká schodek veřejných financí a také vzniká inflace. Když ale vybereme ještě víc peněz do státního rozpočtu, abychom rozpočet vyrovnali, znamená to, že přerozdělíme ještě větší díl hodnot. Ještě víc uzmeme soukromému sektoru a ještě víc nahrneme do státního sektoru. Nemoc nezmizí, jenom potlačíme jeden její příznak. Takže to není dobré řešení.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník