Průzkumy volebních preferencí považují Piráty za černého koně voleb, který se dostane do Poslanecké sněmovny. Ale neobáváte se, že zůstanete za parlamentními dveřmi, jak se stalo v roce 2014 v evropských volbách, kdy jste neuspěli kvůli chybějícím pár desetinám procenta hlasů?

Myslím, že to nehrozí, teď máme oproti tehdejším volbám opravdu dobré prognózy. Podstatné je, aby lidé, kteří nás podporují, k těm volbám skutečně došli.

Máte hodně mladých sympatizantů a ti zrovna nepatří mezi nejdisciplinovanější voliče.

Právě.

Jste považováni za stranu mladých a pro mladé. Většina z vás se narodila nebo alespoň dospěla až po roce 1989, proto by mne zajímalo, jak se díváte na minulost? Jak třeba vnímáte, že někteří lidé s nostalgií vzpomínají na totalitní režim? Řešíte to? Vymezujete se nějak proti komunistům nebo vadí vám kontroverzní minulost šéfa hnutí ANO Andreje Babiše, jeho spolupráce s StB, která teď byla nepřímo potvrzena slovenským Ústavním soudem?

Nám zejména vadí ta korupční napojení, která dodnes přetrvávají. To je důvod problému, který máme s Andrejem Babišem. Netuším, jestli byl spolupracovníkem StB, ale kvůli tomu, že velmi pravděpodobně vyvedl padesát milionů korun, což je dokumenty prokázáno, skrz neprůhlednou majetkovou strukturu, nemám důvěru, že bude prosazovat průhlednost veřejné správy ve funkci premiéra.

A jaký je váš vztah ke komunistické straně? Posledních sedmadvacet let neseděli komunisté ve vládě, ale byli po celou dobu v parlamentu, kde byli také vystaveni lobbistickým tlakům. Takže jejich tvrzení, že nejsou spojeni se žádnými korupčními kauzami, neznamená, že jsou zcela čistí, protože podpořili řadu velmi kontroverzních zákonů. Navíc je to strana, která tady čtyřicet let potlačovala svobodu a lidská práva.

Když se na pražském magistrátu schvalovala Opencard, je pod smlouvou podepsán jako ověřovatel, který smlouvu prověřoval, člen KSČM, který byl předsedou kontrolního výboru, František Hofman. Měl kontakty na Romana Janouška, mluvil o něm jako o svém příteli. A teď dělá zase předsedu kontrolního výboru, což je placená funkce, někde na městské části, tuším na Praze 11. Komunisti jsou součástí té struktury a jsou do ní zapojeni. Jsou velmi podobní ostatním politikům a je to možná tím, že spousta komunistů přelezla do jiných stran.

Takže vám víc vadí, že byli v podstatě součástí toho establishmentu posledních sedmadvacet let a neřešíte, jak se jejich strana chovala před rokem 1989?

Jsme strana, která je orientovaná především na budoucnost. A řekli jsme, že budeme spolupracovat se všemi, ale určitě nepodpoříme, aby KSČM byla součástí vlády. To v žádném případě.

Ale říká se, že kdo nezná svou minulost, je odsouzen ji opakovat. Takže orientace na budoucnost bez vazeb na minulost může být riziková.

Myslím, že my velmi dobře známe jak tu novodobou politickou minulost, tak tu éru v Československu. Já jsem se hodně zabýval kauzami tady na pražském magistrátu, takže jsem si udělal o minulosti celkem dobrý obrázek podle toho, jak se lidi a strany chovali, jak rozhodovali o zakázkách, jak byli napojeni na různé vlivové skupiny. Myslím si, že lidi nám důvěřují proto, že nejsme součástí této chobotnice, že jsme se žádným způsobem nepodíleli na tunelování, ať už státní pokladny nebo vlastní strany.

To říkají všechny nové strany, které vstupují do politiky. Ale nezlobte se, jak se nová strana může podílet na tunelování státní pokladny, když k tomu dosud neměla žádnou příležitost? Jenže když se nové strany, jako třeba Věci veřejné nebo hnutí ANO, dostaly k moci, začaly se chovat jako ty strany a politici, které předtím tak kritizovaly.

Já jsem se v politice naučil, že je naprosto nepodstatné, co politici říkají, ale důležité je, co dělají. Jestli zveřejňují smlouvy, které mají uzavřené. Naše strana zveřejňuje na svých webových stránkách všechny smlouvy, které uzavře na celou volební kampaň, všechny darovací smlouvy, všechny smlouvy o plnění. Tomio Okamura třeba podepsal smlouvu sám se sebou, jak za Úsvit přímé demokracie, tak za sebe, na jejím základě fakturoval skoro milion korun za každý měsíc a ještě si tam nechal slíbit čtyřicetimilionový bonus, když v těch volbách uspějí.

Kdyby lidi viděli, jaké věci se dějí uvnitř politických stran, kdyby měli přístup k těmto informacím, myslím, že by si na ně mohli dát daleko větší pozor. My celkem radikálně prosazujeme, aby byl novelizován zákon o politických stranách, aby nárok na státní dotace měly jen politické strany, které mají naprosto veřejné účetnictví, smlouvy a všechny podobné dokumenty. Když bude zavedena taková průhlednost politických stran, tak se nebude stávat, že ti politici se naučí neplechy v politických stranách a pak je přenesou do státu. Takoví politici by měli být velmi rychle eliminovaní. Mluvím třeba o těch politicích, které máme nakreslené na pirátském autobusu.

Uvádíte, že kdyby lidé věděli, co se v politických stranách děje, mohli by si na ně dát větší pozor. Ale o smlouvě Tomia Okamury, díky níž tuneloval vlastní stranu, která se i kvůli tomu rozpadla, nebo o jednání Andreje Babiše, ať už před vstupem do politiky, nebo po něm, kdy ještě využil institutu korunových dluhopisů nebo zřejmě institutu zajišťovacích příkazů k likvidaci konkurentů, se přece ví, protože o nich informovala média i politici, přesto je lidé dál volí. Jak si to vysvětlujete?

Protože nejsou zveřejněny ty autentické dokumenty. Prostě ať ta strana na svých stránkách zveřejní, že její předseda podepsal sám se sebou smlouvu, na jejímž základě vyvádí miliony korun ročně, pak to bude autentické. Ať stát zveřejňuje, na co dává dotace a jaký efekt mají. Na dotacích se vyplácejí obrovské miliardy a není vůbec prokázané, že by měly nějaký relevantní efekt. My jsme v Praze proti dotacím vystupovali, ale paní Krnáčová a pan Březina se dohodli, že budou platit dotace milion korun na nějaký golf, motorky a tenis, na tyto luxusní sporty. Část z toho byla zrušena, ale dotace mají velmi pochybnou efektivitu. Informace o dotacích nejsou zveřejněny, není vyhodnocen jejich dopad, třeba kolik turistů navíc to sem přiláká, kolik tady utratí a jestli se městské kase vyplatí, aby tyto sporty sponzorovala. Nebo jaké jsou náklady alternativ, aby se dal vyhodnotit skutečný ekonomický dopad těchto rozhodnutí, ale to dnes bohužel není. My máme vizi průhledného státu, chceme úplnou otevřenost, aby se zveřejňovala data, aby se k nim dostali novináři i veřejnost.

Asi to nebude jednoduché, když vidíme, jak se někteří senátoři snaží omezit zákon o registru smluv, aby bylo omezeno zveřejňování některých smluv ve firmách se státní majetkovou účastí kvůli údajnému znevýhodnění na trhu oproti soukromým firmám. Co na potřebu ochrany obchodních zájmů jako právník říkáte?

Moje zkušenost je taková, že jsou městské a státní firmy, ve kterých prakticky neexistují kontrolní mechanismy a kam jsou dosazováni politici do dozorčích rad, aby tam brali milionové odměny. Jsou semeništěm korupce. Musejí se tam naopak zavést mechanismy, které je zprůhlední, které zajistí, že se budou skutečně věnovat veřejné službě. Často jde o firmy, které mají monopol. Třeba Dopravní podnik hlavního města Prahy má monopol na veřejnou dopravu v Praze, ten žádnou konkurenci nemá. Ale jsou samozřejmě firmy, kde má město nějaký podíl a které mají konkurenci. Ale ty si většinou použily nějaké výjimky, takže se povinnosti, aby nemusely zveřejňovat smlouvy, vyhnuly. Třeba vydaly dluhopisy jako Pražská plynárenská. Ale obecně se už dnes vztahuje na všechny smlouvy, které obsahují obchodní tajemství, konkurenční věci, výjimka, že se zveřejňovat nemusí. Takže to dnes platí a domnívám se, že za tlakem na senátory je velmi silný lobbing, protože řada státních firem, ČEZ nevyjímaje, je naprosto neprůhledná a slouží jako krmelec pro politiky.

Myslíte, že právě transparentnost je to nejdůležitější, co dnes naše země potřebuje?

Myslím, že nejdůležitější je, aby naše země měla nějakou vizi ekonomické budoucnosti. Toho, na čem budeme dlouhodobě vydělávat, jak se budeme přibližovat západním zemím, jako jsou Německo a Rakousko, kdy jsme dnes na úrovni zhruba šedesáti, sedmdesáti procent hrubého domácího produktu. Musíme naplňovat vizi něčeho, čemu my říkáme digitální tygr. Stát by měl investovat do digitalizace svých agend, aby odbřemenil podnikatele, aby se mohli věnovat tomu, co dělají dobře, tedy podnikání.

Měl by podporovat, aby tady vznikaly inovativní firmy, které vytvoří takový růst a prosperitu, že z toho bude možné platit důchody v době, kdy se zvyšuje počet seniorů. Pokud nezajistíme zdroje pro tyto sociální služby, neuděláme rychlé změny, myslím, že tyto platby jsou celkem ohrožené. Pak se budou muset vzít někde jinde a peníze na investice už ve státním rozpočtu nebudou.