Evropská komise zveřejnila nový klimaticko-energetický legislativní balíček, který má Evropskou unii přiblížit ke splnění cílů pro rok 2030, tedy snížení emisí skleníkových plynů o 55 procent oproti roku 1990. Nová legislativa má také nasměrovat EU k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Než se dostaneme k podrobnostem, váš komentář, pane profesore, co říkáte na „Fit for 55“?

Pokud vím, žádný z členů Evropské komise není odborníkem ani na ekologii, ani na energetiku. Mohou si samozřejmě platit celé týmy odborníků. Nemohou však vědět, nakolik jsou výstupy těchto týmů věrohodné či sporné, realistické či iluzorní. Tím spíše, že ještě nedávno se nikdo z nich o ekologii nezajímal. Určitě nebudou platit odborníky, kteří jsou skeptičtí, ale najmou si takové, kteří jim potvrdí, co chtějí slyšet. S výsledky výzkumů pak budou šermovat jako s nezpochybnitelnou vědeckou pravdou. Kritickou oponenturu označí za dezinformace a paní Jourová si na její autory posvítí.

Plán počítá s ukončením výroby aut se spalovacím motorem od roku 2035. Myslíte si, že to projde?

Do roku 2035 si už asi nestihnu udělat řidičák, takže je mi jedno, zda to projde, anebo ne. Jako člověk, který se (na rozdíl od členů Evropské komise) trochu zabýval environmentální problematikou, ovšem vím, že přechodem na elektromobily se nic neřeší. Na automobilismu je největší ekologickou pohromou obrovský zábor půdy. Přepravit jednu osobu anebo jeden metrák nákladu autem vyžaduje mnohonásobně více prostoru než přeprava vlakem. Nápor na prostor se přechodem na elektromobily nijak nezmírní. Urbanisticky začala Evropa někdy v 60. letech 20. století napodobovat USA. To mimo jiné znamená, že se postavily supermarkety mimo sídla či na jejich okraji, což člověka nutí používat automobil, i kdyby nechtěl. V USA je prostoru hodně, tam to tak nevadí. V Evropě to vedlo k chátrání vylidněných center historických měst, k prudké výstavbě v otevřené krajině, k ekologickému znehodnocení příměstských oblastí, k betonování a asfaltování půdy, které se podepisuje na klimatických změnách neméně než emise skleníkových plynů. Nemám pocit, že by si něco z toho někdo z Komise uvědomoval.

Obecně, jak si vysvětlit, že k těmto opatřením, s kterými půjde ruku v ruce „klimatické zdražování“, přistupuje Evropská komise v době, kdy se Evropa nevyrovnala s epidemií onemocnění covid-19 a přichází ekonomická krize?

Já myslím, že to nebude tak horké. Předchozí Komise básnila po celé své funkční období o tom, že udělá Evropu sociálnější. Prakticky nic z těch metráků a tun materiálů se ovšem nerealizovalo. Pracovaly na nich tisíce úředníků. Ti lidé aspoň nepřijdou o práci. Ekologicky se toho moc nezmění, ale aspoň nestoupne nezaměstnanost. To myslím naprosto vážně. Když Francie likvidovala své kolonie, spousty vysokých úředníků se z nich vrátily domů a dožadovaly se úřadů. Aby byli všichni uspokojeni, bylo zapotřebí decentralizovat správu země a vytvořit spoustu nových úřadů na úrovní departementů. Pokud by se zrušily úřady v Bruselu, museli bychom ze stejného důvodu snad zase obnovit okresy.