Platforma Svobodu médiím! ve spolupráci s New York University, Syndikátem novinářů ČR, Radou pro mezinárodní vztahy a Energeia, o.p.s. uspořádala panelovou diskusi na téma: Střední Evropa. Konec snu o demokracii? V diskusi vystoupil i Adam Černý, předseda Syndikátů novinářů ČR, jenž připomněl úsilí platformy ‚Svobodu médiím!‘ prosadit změny zákonů, které mají údajně posílit nezávislost veřejnoprávních médií na politických stranách. Co si o tom myslíte?

Pan předseda by se měl soustředit především na ukotvení Syndikátu novinářů ČR coby stavovské instituce, která bude zastřešovat a legitimizovat novinářské povolání. Dosavadní stav je sice pro něj dobrou trafikou, nicméně bez jakýchkoliv kompetencí. Možná by nebylo od věci, kdyby on sám a všichni aktivisté platformy Svobodu médiím! poprvé od listopadu 89 dokázali iniciovat zákonnou normu o dodržování etického kodexu Syndikátu novinářů. Ten totiž elitní i neelitní novináři bez rozdílu ignorují. To ani nemluvě o soudech, které kodex nepovažují za relevantní normu. Jinými slovy, svoboda médií začíná u štábní kultury Syndikátů novinářů ČR, která svojí tristní úrovní vystihuje stav i úroveň novinářské branže. Mimochodem, syndikát je dobrovolná platforma, která zahrnuje marginální počet tzv. novinářů. Nicméně, pan předseda se celkem dobře stylizuje do role zástupce všech novinářů. Nakonec v platformě Svobodu médiím! svým neobvykle „silným mandátem“ jistě není osamocen.

A co si myslíte o návrhu platformy změnit v zákonu o České televizi a Českém rozhlasu způsob obsazování Rad ČT a ČRo, který by měl přinést veřejnoprávním médiím větší nezávislost na politicích?

Co se týče nezávislosti obou veřejnoprávních médií, větší si snad už ani nelze představit. To ani nemluvě o negativních důsledcích dosavadní úrovně svobody. ČT a ČRo oslovují v hlavním vysílacím čase zpravidla diváky či posluchače, kterými jejich zpravodajské a publicistické hvězdy ve svých produkcích pohrdají. V publicistických diskusních relacích ČT i ČRo se totiž vzájemně střídají členové knížecí kamarily a ostatní intelektuálové z emailových adresářů Michaela Kocába a premiérova poradce Oty Novotného. Tedy vesměs elitní intelektuálové, s nimiž jsou nezávislí aktivisté jedna ruka, protože společně pohrdají plebsem.

Přesto, čím více nezávislosti na způsob pravdoláskařů, tím lépe z pohledu veřejného zájmu. Větší svoboda na Kavkách a Vinohradech zbaví žurnalistické profesionály i posledních zbytků pokory a úcty k veřejnosti, v jehož důsledku veřejnoprávní média ztratí další procenta důvěryhodnosti. A o to v konečném důsledku jde – aby se i méně zorientovaným, nicméně slušným lidem otevřely oči. Restrukturalizace veřejnoprávních médií bez podpory veřejnosti se totiž provádí obtížně.

Pro ParlamentníListy.cz jste nedávno ocenil zpravodajství televize Prima. Co říkáte na to, že Vaše slova potvrdil i výzkum agentury Phoenix research on-line, podle něhož nejpravdivější informace o uprchlické krizi mezi českými televizními stanicemi podle 32 procent dotázaných nabízí hlavní zpravodajská relace FTV Prima, na druhém místě je zpravodajství TV Nova, kterému věří 26 procent dotázaných, a až třetí je Česká televize, jejímuž zpravodajství důvěřuje pouze 19 procent respondentů?

Zpravodajství Primy odvádí solidní práci díky tomu, že ředitelka zpravodajství podporovaná vedením televize dokáže odblokovat ingerence pravdoláskařských a ostatních politiků, včetně jejich lobbistů. To si generální ředitel České televize a jeho manažeři nedokáží představit ani ve snu. Proto musí ve svém vlastním zájmu tyto katastrofické výsledky zpochybnit.

Čím by je mohli zpochybnit?

Veřejnoprávní virtuální realitu. Česká televize i Český rozhlas budou výsledky ankety, stejně jako kdysi, zcela ignorovat. Zakrátko pak za naše peníze objednají u ověřených a odpovědných firem obdobný průzkum, který přinese diametrálně odlišné výsledky. V naší mediokracii je možné vše. Přesto výsledky zmíněného průzkumu naznačují všeobecný nárůst mediální gramotnosti občanů, což je výborná zpráva pro demokracii, o jejíž budoucnost projevují pravdoláskaři celkem logicky nemalé obavy.

Proč jste použil termín mediokracie?

Základním posláním veřejnoprávních médií je poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů. Toto ústavní právo však veřejnoprávní média od svého vzniku nikdy neplnila beze zbytku. Pestrost úhlů pohledu postupně zredukovala pouze na šedou optiku pravdoláskařů. Ti až na výjimky obsadili všechny rozhodovací posty. Generální ředitel Petr Dvořák situaci veřejnoprávního molochu správně analyzoval ještě před svým zvolením. Skrze Milana Fridricha pravdoláskařům ponechal napospas nejen tradiční bačování s veřejnými penězi v oblasti programu, nýbrž jim umožnil zcela monopolní postavení ve zpravodajství a publicistice, které zaštítil Zdeněk Šámal. Tím zajistil sobě i zmíněným ředitelům „klid na práci“. Současně však zpravodajství i publicistiku zbavil názorové různorodosti, tudíž jakékoliv sebereflexe. Proto bude propad důvěryhodnosti veřejnoprávních informací pokračovat. V Českém rozhlase je zárukou stejného vývoje publicistická stanice ČRo Plus.

Neměli by se propadem důvěryhodnosti zpravodajství České televize o uprchlické krizi zabývat zákonodárci, nebo alespoň ti z volebního výboru, který má ve své gesci i média?

Vzhledem k tomu, že poslanci znalí problematiky jsou ve všech parlamentních stranách v menšině vůči svým splachovacím kolegům, je dobré že nedělají a nebudou dělat nic. Plně postačí aktivity pravdoláskařů. Ti budou až do podzimních voleb a poté příští rok do parlamentních voleb totálně nasazeni. Zejména starší ročníky se tak mohou těšit na porovnání praktik zastrašování a vymývání mozků dle pravidel politické korektnosti Evropské unie, respektive ruské propagandy. Dospěji-li k poznání, že globalizace postihla všechny typy vymývačů mozků bez rozdílu, budou mít na rozdíl od nich, vyhráno. Propagandisté západního, či východního střihu to mají v Česku totiž prohráno předem. Žádný z nich nebyl ve výcvikovém středisku připraven na to, že konzumenti jeho produkce postrádají loajalitu, dokáží číst mezi řádky, kriticky myslí a jsou všeobecně vzdělaní lépe než absolventi jejich prestižních univerzit. O tom nemají ani páru ve Washingtonu, stejně jako v Moskvě. Inu velké národy se nechají manipulovat snadněji.

Navíc opinion makeři všech typů vycházejí z pravdoláskařské doktríny, že odpůrci uprchlíků mají strach z neznámého. Přitom opak je pravdou. Nemalá část veřejnosti je dokonale obeznámena s negativními společenskými dopady asimilace imigrantů v zemích západní Evropy a Švédska. Tam všude už jde o zachování lidských práv původních obyvatel, na jejichž úkor prosazují svá lidská práva potomci imigrantů. Ti na své středověké tradice nedají dopustit, přes absolvování, či spíše neabsolvování, západoevropského humanitního vzdělávacího školního systému. Ale nechme se překvapit. Možná, že humanitární zlobu a nenávist k jiným názorům dokáží pravdoláskaři přetavit do roztomilých happeningů, jak jsme byli donedávna zvyklí.

Tomáš Richter informoval o iniciativě skupiny podnikatelů, kteří vytvořili Nadační fond pro podporu nezávislých médií, jenž bude formou jednotlivých grantů podporovat nezávislá média v České republice. Co si od toho lze slibovat?

To je záslužný čin. Už jim zbývá pouze specifikovat míru nezávislosti. Mnozí elitní novináři jsou totiž natolik odtrženi od reality a současně zahledění do sebe, že evokují dojem o nezávislosti na zdravém selském rozumu. Nicméně i jejich aktivity disponují nábojem veřejného zájmu. Kupříkladu úprk islamistů, kteří k nám obdrželi umístěnku, z uprchlického tábora jistě nebyl náhodný. Zejména když vědí o kráse našich žen. Zřejmě se dozvěděli i o tom, že počínaje prezidentem Zemanem většina společnosti jim nakloněna není.