Bankovní rada ČNB se rozhodla zvýšit úrokové sazby, k čemuž ji zřejmě vedla slábnoucí koruna spolu s přehřívajícím se pracovním a realitním trhem. Hlavní úroková sazba se tak dostala na úroveň jednoho procenta, kde byla naposledy v roce 2009. Jak účinným lékem proti zmíněným nebo i jiným ekonomickým problémům tento krok může být?

Zvýšení úrokových sazeb je určitě účinné. Projeví se v celé ekonomice. Jeho problémem je ale to, že efekt má velké zpoždění. To, že ČNB tento týden změnila sazby, přinese plody až v příštím roce. To může být už úplně jiná situace v ekonomice. ČNB tedy řídí své úrokové sazby podobně jako kapitán tankeru. Mírně zatočí kormidlem a dlouhou dobu čeká na reakci. A tady je velkou otázkou, zda zvýšení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu bude stačit. Zároveň je i otázkou, zda nepřichází moc pozdě.

Podle mě je problém v tom, že ČNB nyní řeší to, co sama způsobila. Tím, že držela úrokové sazby léta u nuly a uměle oslabovala korunu, ekonomiku uměle přehřívala. Kdyby bývala ukončila intervence dříve, nebo s nimi vůbec nezačala, nemusela by dnešní dilema řešit. Intervence byly velkou chybou. Pár sebevědomých hlav v bankovní radě si v roce 2013 myslelo, že ví, kde má být měnový kurz. To samé sebevědomí měli i všichni centrální plánovači minulého režimu a víme, kam to dotáhli. Lidem by slušela větší skromnost.

Já si tedy myslím, že zvýšení úrokových sazeb je sice dobrou myšlenkou, ale pokaženou tím, že přichází příliš pozdě. Intervence začaly pozdě, pozdě skončily, pozdě došlo ke zvýšení úrokových sazeb. A to až o několik kvartálů. Výsledek tedy nebude natolik dobrý, jak by si ČNB přála.

Razantnější zvýšení sazeb o více než čtvrt procentního bodu vůbec nebylo předmětem diskuze centrálních bankéřů, nicméně v komentářích k tomuto rozhodnutí ČNB vícekrát zaznělo, že k dalšímu navýšení sazeb dojde v posledním čtvrtletí letošního roku. Považujete to také za pravděpodobný postup a čím bude především podmíněn?