Jak se vám líbí výběr z prezidentských kandidátů? Tedy generál Petr Pavel a expremiér Andrej Babiš (ANO)?

Výběr finalistů se mi líbí pramálo, ale co nadělám – ten výběr odráží rozložení politických sil v zemi. A to rozložení ukazuje hned několik skutečností. Za prvé, kádrová politika předlistopadových komunistů byla skutečně efektivní, dokázali do té své partaje dostávat schopné a pracovité jedince, kteří by se uplatnili v každém režimu. Za druhé, kdo získal za pozdního komunismu – i díky členství ve straně, cestám do zahraničí nebo výjimečnému vzdělání – náskok, pokud nebyl úplný moula, dokázal kultivovat a dostat se na špici. A za třetí, dávné členství v komunistické straně nikdy nikoho nezajímalo, a vlastně ani nezajímá. V KSČ bylo před listopadem nějakých milion občanů Československa; ti lidé se po zahození stranických legitimací nikam neztratili a z těch, kteří byli tenkrát mladí, jsou dnes velkopodnikatelé, rektoři vysokých škol, elitní lampasáci nebo třeba vaše sousedka, do níž byste dávnou komunistickou minulost opravdu neřekli.

Ukazuje to však ještě na jednu skutečnost, a sice že přehrávaný antikomunismus, typický spíše pro pravdoláskové, post-havlistické a probruselské voliče jenerála Pavla, byl od samého začátku hysterický kýč, spíše než nějaký vnitřní postoj. Ti lidé by klidně volili i Gustáva Husáka nebo Josifa Vissarionoviče Stalina, kdyby se dotyční dnešní doby dožili a kdyby jim je doporučila ta správná média, ty správné mluvící hlavy z kulturní fronty, ti správní učitelé a ti správní youtubeři.

Jak se tedy stalo, že Češi vybírají prezidenta mezi kandidátem, který čelí podezřením, že býval agentem StB, a mezi kariéristou socialistické armády, který schvaloval příjezd Rusů v roce 1968? Není pro nás komunistická minulost už zásadní?

Vidím ve vaší otázce hned dvě, ptáte se na rozdíl mezi estabákem Babišem a hodným kariéristou Pavlem, a na postoj ke komunismu jako takovému. Jsou to otázky na knihu, zkusím být co nejstručnější.

Byť asi tušíme, že kariéristé jsou oba, tak současně víme, že není agent jako agent. Babiš měl skoro jistě rád peníze, vystudoval elitní zahraniční obchod, a aby mohl pracovat venku (v zahraničí, pozn. red.), určitá součinnost s bezpečnostními orgány se předpokládala, patřila k té profesi. Jenže to obnášelo hlavně sepisovat hlášení na zahraniční partnery, všímat si byznysových vztahů mezi nimi, možná i dělat – lehkou - průmyslovou špionáž. Nic, co by nebylo náplní práce každého obchodníka, ať dělá pro státní firmu nebo pro současný korporát.