Na oficiálním webu Ministerstva zdravotnictví se koncem loňského roku objevila rubrika s „dezinformacemi o covidu“. Informace do této rubriky dodávala firma Semantic Visions analytika Františka Vrabela. Do přehledu dezinformátorů byli zařazeni třeba profesor Jiří Beran či exprezident Václav Klaus. Jak se s odstupem času na tuto aktivitu ministerstva díváte, přispěla k něčemu?

Musím konstatovat, že ve světle této informace nelze firmu Semantic Visions považovat za seriózní. Ba naopak, na základě vědeckých poznatků, lze za dezinformátory považovat právě analytiky typu Františka Vrabela. Prof. Jiří Beran je nejcitovanějším českým odborníkem v oblasti epidemiologie a vakcinologie, a kdyby vláda dala na jeho rady a doporučení místo na rady pseudovědců a matematických modelářů, jejichž PES zničil životy statisícům zdravých spoluobčanů a nemocným nepomáhal, udělala by lépe. Domnívám se, že kdyby se vláda řídila radami prof. Berana či prof. Thona, mohla zachránit s největší pravděpodobností stovky, možná tisíce životů osob z takzvané vnímavé skupiny, tedy osob starších 65 let, a dalších rizikových pacientů. Jen pro úplnost dodávám, co sdělovací prostředky víceméně nepublikují, a sice to, že více než 90 % všech mrtvých s příznaky onemocnění covid-19 je právě z této vnímavé populace, a na tuto skutečnost prof. Jiří Beran a prezident Václav Klaus dlouhodobě poukazovali. Útok proti prof. Jiřímu Beranovi a prezidentovi Václavu Klausovi byl sprostý a podlý. 

František Vrabel je, např. spolu s Bohumilem Kartousem, také jedním ze zakladatelů spolku Nelež, který se snaží omezit šíření dezinformací odříznutím dezinformačních webů od příjmů z reklamy. Spolek apeluje přímo na firmy, aby inzerovaly jinde. Myšlenka dobrá, ale jak určit, kdo dezinformuje a kdo už ne? A obligátní otázka, kdo ohlídá hlídače?