Někteří označují rok 2015, který je téměř za námi, dokonce za nejsložitější období od sametové revoluce. Masová nelegální migrace, občanská válka na Ukrajině, řecká krize, teroristické útoky a hrozba jejich pokračování… Byl podle vás rok 2015 něčím přelomový?

Nepochybně rok 2015 znamená zlom a počátek markantního úpadku Evropy. Kulminovala destabilizace Blízkého východu a severní Afriky. Největší migrační vlna muslimů do Evropy v celé její historii, teroristické útoky v Paříži v lednu a v prosinci a dokonce teď i v USA. Ekonomickou stagnaci eurozóny i řeckou krizi tyto události zatlačily do pozadí, náklady spojené s migranty však rozpočtový deficit zejména Francie (bezpečnostní náklady) a nyní i Německa (výdaje na školství, živobytí a přístřeší milionu přistěhovalců) nepochybně prohloubí. Pokud se nepodaří další příliv uprchlíků zastavit, projeví se krize především v politice.

Tématem číslo jedna se stala migrační krize. Do Evropy se dostávají stovky tisíc lidí, o kterých údajně nic nevíme. Když se s odstupem podíváme na průběh krize v roce 2015, co lze považovat za úspěch v jednání Evropské unie v tomto kontextu a v čem naopak evropské elity selhaly?

Těžko mluvit o selhání. Evropští politici už půl století mluví o západní společnosti jako o humánní otevřené společnosti bez hranic. Uctívají lidstvo, nikoli národy a tradici. Obrana civilizace je nezajímá, vždyť už od poslední války budují na zelené louce novou ahistorickou společnost individuální zvůle a tolerance. Už půl století proudí do Evropy přistěhovalci ze všech koutů světa bez ohledu na definici azylového zákona, která se týká jen rasové a politické perzekuce. Západní Evropa má zhruba dvacet procent obyvatel, kteří se narodili mimo její území, plus jejich děti a vnuky. Teprve pod tlakem veřejného mínění a zoufalým nedostatkem ubytovací kapacity začalo Německo (s Unií) vyjednávat s Tureckem (což je poněkud absurdní, hranice si má hlídat každý sám) a nesměle budovat jakous takous vnější ochranu. Zima proud příchozích sice snížila na několik tisíc denně, mají-li ale váleční uprchlíci právo na přijetí, lze očekávat další nápor na jaře.

V souvislosti s migrační krizí se i česká politická scéna začala polarizovat. Atmosféra posledních týdnů alespoň z hlediska médií způsobila, že mnozí nenávidí Zemana, a to včetně premiéra republiky, který ho obvinil ze šíření nenávisti. Zeman prý rozděluje národ, spolčuje se s extremisty. Prožili jsme další „antizemanovský podzim“? A bude takové názorové rozdělení ve společnosti gradovat?

Bude-li příliv migrantů pokračovat, bude se nenávist mezi většinovou společností a politiky globálního lidstva prohlubovat i bez Zemana. Demokratická většina ovšem extrémní nacionalisty nevolí, jazyk nenávisti nemá politickou budoucnost, ani Marine Le Penová nezíská podstatně více než 30 % a ve francouzském většinovém volebním systému, tak jako UKIP v Anglii, nemá šanci. Lidé očekávají konzervativní změnu od mainstreamu nebo nějaké nové rozumné, důvěryhodné strany. Příkladem by mohly být Maďarsko a Polsko. Projevy nenávisti jsou hloupé a kontraproduktivní. Zeman jako mnozí si přihřívá jen svou politickou polívčičku (znovuzvolení), to ale neznamená, že islám není vážný problém.

To samé se podle mnohých dělo v celoevropském kontextu. Jako by se část Evropanů odklonila od dosavadních elitních politiků typu Merkelové nebo představitelů EU a přiklonila se k euroskeptickým a antiuprchlickým silám. Je to zdravý vývoj? Jde o reakci na konkrétní situaci, nebo na dlouhodobě neutěšený stav soužití menšin v Evropě s většinou? Objevují se též názory, že ke „krajní pravici“ se kloní lidé, kterým se zdá, že je přestala hájit běžná levice. Co na to vše říci a co v této souvislosti čekat příští rok? Bude řada voleb, mluví se i konkrétně o přežití Angely Merkelové.

Každý jen trochu střízlivý ví, jak nefunguje soužití s islámskými přistěhovalci. Zhruba čtyřicet procent delikventů ve Švédsku a ve Francii pochází z muslimských zemí a chudinských ghett jejich dětí. V Anglii, která má jen 2, 2 procenta muslimů, si momentálně odpykává trest šestinásobek. Kriminalita (včetně násilí a vražd), a nikoli občasný terorismus náboženských fanatiků, představuje hlavní neštěstí, o nákladech ani nemluvě. Levice, i ta umírněná, ovšem dlouhodobě paradoxně mysogynní a antitransgenderový islám toleruje, vidí v chudých přistěhovalcích své budoucí voliče a raduje se z oslabení národní soudržnosti. Extremisté až na výjimky (UKIP, Geert Wilders, AfD) ovšem nejsou normální pravice, nýbrž nacionální levice a pravici de facto oslabují. Je velký propagandistický úspěch internacionální levice, že Hitlera a Mussoliniho úspěšně zařadili napravo. Oba byli extrémní socialisté, ovšemže nacionální. Dnes je politika ideologicky rozdělena na globalisty a antiglobalisty. Rozumní antiglobalisté mohou, tak jako Orbán, Poláci nebo Wilders v Nizozemsku, podporovat tržní mechanismus, ale zároveň musejí nabízet sociální kompenzaci velkému počtu globalismem zbídačené nižší střední a nejnižší vrstvě. Řemesla ztratila zlaté dno a manuální práce stále ubývá.

Stabilitou Evropské unie zatřásla také dluhová krize v Řecku, kdy se rozhodovalo o jeho dalším působení v eurozóně. Výsledkem je, že Řecko obdrželo překlenovací úvěr, zůstává v eurozóně, zavádí reformy. Jak hodnotit tento stav?

Negativně. Řecko prošustruje další peníze. A Evropané to zaplatí. Můžou si za to ale Řekové sami, když se drží eura jak hovno košile. Kdyby ze společné měny vypadli, mohli mít daleko menší nezaměstnanost, nakonec i ekonomický růst a nižší emigraci nejschopnějších mladých lidí. Řecko tak jako Španělsko, Portugalsko ztratilo celou generaci. Deflací (snižováním platů a zvyšováním daní) se z bídy nikdy nevymaní, respektive dlouhá léta nedosáhnou na svůj potenciál.

CELÝ SERIÁL PL.CZ „ROK 2015 – A JAK DÁL?"“

Jak se změnilo v uplynulém roce postavení Ruska ve světě a jak situaci ovlivnily nedávné události jako konflikt s Tureckem nebo bombardování cílů v Sýrii, mířící na radikály z Islámského státu?

Rusko dělá ramena, ale je v podstatě bezvýznamné. Má pravda nukleární i kvalitní konvenční zbraně, ale poklesem světových cen surovin výrazně zchudlo, rubl klesl o čtyřicet procent. Má mizerné nevýkonné hospodářství, demografický pokles a tak jako Amerika nehodlá riskovat svou armádu. Syrského diktátora dlouhodobě neudrží, stabilitu rozvrácené země leteckými útoky nezajistí.  

Bývalý dlouholetý novinář Mladé fronty, odborník na rusko-ukrajinské vztahy i Francii Milan Syruček uvedl v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz: „Jsem vnitřně přesvědčen, že vlna uprchlíků nebyla živelná, ale byla to první etapa tohoto boje, za níž následovala druhá etapa, teroristické útoky. Poté může přijít třetí etapa, která zasáhne třeba i USA; to zase z hlediska mocenské pozice. Je to tedy ideologický boj, který nepotřebuje sofistikované zbraně, ale fanatiky.“ Co si o takové klasifikaci myslíte?

Konspirativní teorie jsou hloupé. Pletou si důsledky s příčinou. Samozřejmě že ta vlna živelná je. Uprchlíci v lágrech po čtyřech letech ztrácejí naději a ruské bombardování situaci ještě zhoršilo. Evropa má nechráněné hranice a její politici vyznávají kult lidství. Dokonce si většinou myslí, že jsou migranti pro vymírající společnost hospodářským přínosem. Vlastně si je sami pozvali. Není se čemu divit.

Abychom ekonomická témata pojali šířeji... Probouzejí se ve stínu migrační krize nadějně ekonomiky EU a USA, nebo stále směřujeme ke strukturálnímu průšvihu – útěk pracovních míst na Východ, další ztráty díky robotizaci a automatizaci, snižování životní úrovně, zadlužení…

Amerika na rozdíl od Evropy vůbec nestagnuje. Je hospodářsky inovativní, energeticky téměř soběstačná (ropa, plyn), má výhodu rezervní měny a její vědecký a technologický rozvoj nemá ve světě obdobu. Stále vytváří nové globální firmy. Jak dopadne rostoucí zadlužování světa, nevím. Podle standardní ekonomické teorie by měly přijít inflace a finanční bublina, nadbytek úvěru (akcie, nemovitosti) zase splasknout jako minule.

Po ekonomické stránce prý předbíhá Spojené státy Čína. Například podle politologa Oskara Krejčího „... je střídání hegemona nejcitlivějším obdobím v mezinárodních vztazích, kdy nejvíce hrozí velká válka.“ Jak se ekonomická síla či slabost Spojených států mohou projevit na mezinárodních vztazích?

Čína má podle HDP $14 000 na hlavu proti Americe $55 000, je to chudá země. Je ovšem lidnatá a její nedemokratický režim má velké prostředky. Prudce zbrojí. Prudce také stárne. Připomíná tak trochu nešťastný vývoj nedemokratického Pruska ze druhé půlky 19. století, který vedl k válce. Její ekonomika už léta zpomaluje a neradí si s korupcí, což je základní index špatného vývoje. Taková Jižní Korea nemá téměř žádnou korupci. Na vyšší hospodářské úrovni, kterou už dosáhla, je zapotřebí systém přebudovat. Partajní vládu by měla zastoupit vláda zákona, což se Číně nedaří. Ztrácí i výhodu levné pracovní síly. Ke světové hegemonii má ještě velice daleko.

Jak moc ovlivní globální vývoj výsledky, ale i průběh a předvolební kampaň prezidentských voleb ve Spojených státech amerických? Vyhraje „normální“ kandidát, nebo třeba Donald Trump či Bernie Sanders?

Nemám ponětí, může vyhrát Clintonová a všechno zůstane při starém, Donald Trump zřejmě většinu nezíská a může se objevit i někdo neznámý.

Jaká je vaše prognóza budoucího vývoje Evropy v roce 2016? Poradíme si s migrační krizí, nebo se nakonec staneme obětí džihádu a evropská civilizace nastoupí cestu k postupnému zániku a spácháme sebevraždu, jak varují někteří analytici?

Nerad předpovídám, ale demografický úpadek Evropy je zcela nepochybný, stárnoucí a multikulturní společnost znamená pomalou stagnaci. Džihádisté Evropu neporazí. Žádné regenerační síly zatím nevidět. Je snad návrat ke křesťanství pravděpodobný? Jakou vírou žije Evropa? Proč nezakládají mladí lidé rodinu? Chtějí se jen bavit?

Kdo se stal z vašeho pohledu nejvýraznější figurou české politické scény a proč? Do jaké míry splnili očekávání, anebo naopak zklamali prezident Miloš Zeman, Andrej Babiš, Bohuslav Sobotka, Miroslav Kalousek?

Zklamali všichni. Naprostý marasmus. Vůdčí osobnost musí nabídnout nějaký cíl, politickou přestavbu dosavadního směrování. To by dnes znamenalo vyhranit se vůči Unii asi jako Orbán v Maďarsku. Jako se o to marně pokoušel Klaus.

Nejmenovaní politici a publicisté nás straší, že nám, Čechům, hrozí ztráta svobody. Prstem ukazují zejména na Andreje Babiše. Přiblíží se příští rok cosi takového?

Nemyslím.

Čas od času padne termín „válka“. Ať už světová, nebo lokální. Slýchali jsme, že Rusko může napadnout Pobaltí. Amerika Rusko. Čína Ameriku. Amerika Čínu. Írán Izrael. Izrael Írán… Přiblíží se na základě dějů příštího roku něco z toho?

Silně pochybuji. Nic tomu nenasvědčuje a bezdůvodné teoretizování nemá smysl.