Co říkáte tomu, že prezident Miloš Zeman nevystoupil k 50. výročí okupace Československa? Nebyla by taková připomínka od hlavy státu vhodná vzhledem k tomu, že mnoho mladých lidí neví, co 21. srpen 1968 znamenal pro naše národy?

Domnívám se, že to je osobitý přístup od prezidenta Miloše Zemana. On opravdu v době, kdy to bylo velmi odvážné, napsal svůj známý článek, na který se odvolává, když v té době ti, kteří dnes okázale vystupují, mlčeli. A dnes, když je to populární, ale bezpečné, vystupují. Já jim to nevyčítám. Prezident prostě přijal takovou strategii. Na druhou stranu očekávám, že k tomu ještě zaujme nějaký postoj a řekne svůj názor. Možná to nebude hned, ale třeba zítra, pozítří. Myslím, že by bylo vhodné, kdyby prezident, jenž patří k těm, kteří měli odvahu v době, kdy se cenila, stejně jako ji měl Karel Kryl a jemu podobní lidé, vystoupil. Má právo k tomu vystoupit a říci to mladým lidem, kteří tu dobu nezažili a hodnotí ji často zkresleně a účelově. Je mi líto, že vystupují lidé, kteří to berou jako klišé.

A jak se díváte na to, že místo českého prezidenta, který chtěl věnovat tomuto výročí jen tichou vzpomínku, přinesla Česká televize projev slovenské hlavy státu Andreje Kisky?

To už je taková moderace České televize, ona se na svět a na život dívá svýma vlastníma očima, takže to vidím víc než přání pana Kisky jako určitou dramaturgii České televize, která nemá ráda Miloše Zemana. A ve chvíli, kdy může zahrát v dané chvíli svoji úlohu, tak ji zahraje. Já to nepřeceňuji, mne osobně to neoslovuje, mne oslovovali lidé, kteří měli odvahu vystupovat tehdy, mne oslovoval Alexander Dubček, byť ho dnes celá řada lidí odsuzuje, Josef Smrkovský a řada dalších. Mně v té době bylo osm let, ale prožíval jsem to o to intenzivněji, protože oba moji rodiče to velmi těžce nesli. Oba Rudou armádu zažili dvakrát. Jednou jako osvoboditele, když utekli z lágru a byli ve vězení v Břeclavi a osvobodili je v dubnu 1945 ruští vojáci. A v srpnu 1968, když nás okupovali. Když jsem viděl to zklamání a tu bolest všech slušných lidí, a své rodiče považuji za velmi slušné lidi, kteří byli oddáni té ideji, a najednou přišlo zklamání. Otec měl těžký infarkt, skončil v roce 1970 na ulici, pak dělal uklízeče v kině. Dneska vystupují partyzáni 10. května, hrdinové v době, kdy hrdinství nemá takovou cenu.

Vy jste mluvil v souvislosti s vysíláním projevu slovenského prezidenta Andreje Kisky o dramaturgii České televize, která nemá ráda Miloše Zemana. Ale viděla jsem výzvy i na sociálních sítích, aby ČT tento projev zařadila do vysílání.