Premiér Andrej Babiš na 5. sněmu hnutí ANO uvedl, že by chtěl být premiérem do roku 2025. „Náš národ geneticky je určen k tomu, abychom hráli větší roli než doposud,“ řekl také Babiš. Má pravdu? A bylo by pro ČR výhodné, aby zůstal dalších 6 let premiérem?

Především: výhodnost premiérování Andreje Babiše pro občany ČR závisí na tom, kdo by přišel po něm. Umím si představit výrazně lepší i výrazně horší premiéry. Příklad: na inkriminovaném sněmu Babiš navrhl, aby Jourová pokračovala jako eurokomisařka. Opravdu by něco takového udělal premiér hájící výhradně zájmy občanů? Pokud ani po tomhle se voličům ANO nerozsvítí, tak už asi nikdy. Na druhou stranu, aspoň že to není Telička.

Co se týče národa a jeho genetické výbavy: představte si, jak by věta vyzněla, kdyby byla řečena z hloubi srdce skutečného státníka… A ne z úst politika – oligarchy – kterou mu tam navíc vložil nějaký jeho marketingový „mág“. Přesto hodnotím pozitivně, že to padlo, a to ze dvou důvodů.

První je, že ještě vůbec slovo národ používáme v původním významu, protože dnes existuje poměrně intenzivní a sofistikovaná snaha vše „národní“ rozbít. Někdy se mi zvedá kufr nad různými progresivisty, kteří na jedné straně oslavují třeba hrdiny z první či druhé světové (kteří padli za vlast a národ), a na druhou stranu opovrhují současnými vlastenci a posílají je… do 19. století. To je buď těžká schizofrenie, nebo těžká manipulace.

Druhý důvod je, že pokud chceme mluvit o roli či poslání národa, překračujeme tím, chtě nechtě, genetické, jazykové a kulturní vymezení a dáváme existenci národa duchovní rozměr. V podstatě tím říkáme, že každý národ má určité kvality a poslání, kterými má přispět k vývoji lidstva jako celku. A má pro nás smysl se ptát, co je ona kvalita, čím originálním můžeme přispět celku. Moc hezky o tom psal před sto lety Rudolf Steiner. Mimochodem tvrdil, že na anglosaských a germánských národech leží vývoj „duše individuální“. Se všemi plusy a minusy. A slovanské národy, počínaje západními Slovany, mají v budoucnu vzít tuto rozvinutou individualitu a použít pro plně vědomou spolupráci (spolupráce jako opak boje). To je poměrně velká a vznosná vize. Do toho bych šel.