Poté, co se ministr kultury Daniel Herman soukromě setkal s dalajlámou, vydali nejvyšší ústavní činitelé (prezident Zeman, šéf Senátu Štěch, šéf Sněmovny Hamáček a premiér Sobotka) společné prohlášení, ve kterém přijetí dalajlámy odsoudili s tím, že to není oficiální politika českého státu. Od příjetí se distancovali a dodali, že ČR respektuje celistvost Číny, jejíž je Tibet součástí. Strhla se lavina ostré kritiky. Co si o tom celém myslíte? Bylo, nebo nebylo správné a v pořádku, aby takové prohlášení vzniklo?

Vydávat takového prohlášení bylo naprosto nevhodné a chybné. Stačilo ujistit čínskou stranu prostřednictvím ministerstva zahraničí, že soukromá návštěva duchovního vůdce a nositele Nobelovy ceny míru dalajlámy v Praze nic nemění na skutečnosti, že Česká republika, podobně jako všechny ostatní státy EU, uznává politiku jedné Číny, plně respektuje územní celistvost ČLR, a na této politice i zájmu České republiky o rozvíjení přátelských, silných a vzájemně výhodných vztahů soukromá návštěva dalajlámy nic nemění. Namísto toho toto ostudné prohlášení.

Čínské ministerstvo zahraničí zaznamenalo jak Hermanovo přijetí dalajlámy, tak vyjádření ústavních činitelů. Podle nich provádí dalajláma v Česku protičínskou separatistickou činnost a vyzývají, aby se s ním žádný úřední představitel nebavil. Není to podle vás příliš? Nesnaží se Čína spíše poroučet než žádat?

Na tom, že ministr kultury jakékoli země přijme náboženského myslitele a nositele Nobelovy ceny, nevidím nic divného ani špatného. Co mě naopak udivuje je, že Čína, která se dostává do pozice světové hospodářské mocnosti, se neustále snižuje před ostatním světem lpěním na dalajlámovi. Tibet, který jsem procestoval, je plně integrován s ostatní Čínou, v Lhase i v dalších větších tibetských městech začíná v souvislosti se silnou asimilační politikou Pekingu převažovat etnicky netibetské obyvatelstvo, dalajlámovi je 81 let, a kdokoli přijde po něm, nebude již mít takovou pozornost, vliv a popularitu jako má tento čtrnáctý dalajláma. Jinými slovy, Čína by ve světě získala mnohem více přátel, kdyby se k dalajlámovi chovala otevřeněji, velkoryseji a přátelštěji.

Debata vznikla v souvislosti s ekonomickými zájmy republiky. V MF Dnes před časem předložili úvahy o možných čínských investicích. Velký obchod údajně chystá především skupina Penta, a to s čínskou firmou CEFC. Ta má koupit za víc než 280 milionů eur kancelářský komplex Florentinum. Kromě tohoto obchodu se však Číňané snaží i o vstup do ostravského železničního holdingu bratří Šušků či jednají o převzetí fotbalového stadionu Slavie v pražském Edenu. Spekuluje se i o zájmu o petrochemickou společnost Unipetrol atd. Do jaké míry jsou pro nás čínské investice důležité, když například německý vicekancléř Siegmar Gabriel chce naopak jejich přísnější kontrolu?