Vy jste zažil 17. listopad 1989 ve studiu Hlasu Ameriky ve Washingtonu. Hovořil jste vždy o tom, že to pro vás bylo „splnění snu“, který jste si v sobě nesl. „Sen byl, že naše země bude svobodná, demokratická, jako bylo Rakousko.“ Postupem času jste kritizoval hlavně Klausovu privatizaci a rozdělení Československa. Jak jsme na tom s demokracií a svobodou po třiceti letech?

Co jsme před třiceti lety chtěli? Svobodu a demokracii. Lidé také chtěli vyšší životní úroveň. Po třiceti letech můžeme být spokojeni, základní se podařilo. Máme svobodu mluvit, dělat teď spolu interview, lze zakládat nezávislé noviny, jít volit, být volen, demonstrovat, svobodu cestování. Máme svobodné demokratické volby. A co se týká vyšší životní úrovně, jsou skupiny, které si nepolepšily nebo mají pocit, že jsou na tom hůř než tenkrát, ale z celkového pohledu se naprostá většina společnosti má dnes lépe, než se měla před rokem 1989. Stačí se podívat před jakýkoli supermarket, jak to vypadá dnes.

V nedávné studii Světové banky se říká, že pokud jde o Českou republiku, bohatství země se za třicet let zvýšilo pětkrát. Důležité je, že se zvýšila délka dožití o neuvěřitelných osm let. To základní, za co lidé bojovali, o čem snili před třiceti lety, se podařilo. To samozřejmě neznamená, že bychom měli usnout na vavřínech. V naší zemi je spousta problémů a v rámci svobod je potřeba se jimi kriticky zabývat.

Podle předsedy spolku Milion chvilek Mikuláše Mináře je naše demokracie nemocná. Na Letné budou chvilkaři žádat odstoupení premiéra i prezidenta. Jak se na tuto iniciativu díváte? „Nejsme happy“, jak říká Minář kvůli Babišovi a Zemanovi?

Kvalita demokracie v každé zemi je dána kvalitou společnosti. Když si na spoustu věcí stěžujeme, měli bychom si klást otázku, proč tomu tak je. Nemůžeme zpochybňovat základní atributy, že máme svobodu a demokracii. Milion chvilek se může organizovat, protestovat, žádat odchod Adreje Babiše nebo prezidenta Zemana. To je výraz svobody a demokracie. Na druhé straně je si potřeba si uvědomit, že Andrej Babiš jako premiér a Miloš Zeman jako prezident byli zvoleni právě v demokratických volbách, a jestli se to mnohým nelíbí – a mně se také nelíbí, že je Andrej Babiš premiérem – musíme si klást otázku, proč tomu tak je. Proč nezvítězily ostatní strany? Proč je lidé volili?

Toto nezměníme jenom pořádáním demonstrací. Ano, lidé vyjádří morální postoj k situaci, kterou máme, že je třicet let po listopadu předsedou vlády člověk, který pochází z komunistické nomenklatury a je zapsán na seznamu agentů StB. Na druhou stranu si musíme říci, jak to změnit. Milion chvilek měli myšlenku o tom, aby se lidé více zapojili do veřejného dění, do politiky, ať do stávajících stran nebo ať si založí spolky nové. To je cesta v demokracii. Rozhoduje se podle výsledků demokratických voleb. Demonstrace? Proč ne, ale uvědomit si i to druhé. Pokud lidé chtějí změnu, musí pro ni něco udělat, aby v příštích volbách vyhrál někdo jiný než Andrej Babiš. Zatím tomu tak není.

Část veřejnosti je rozladěná z vlády Babiše a Zemana, další si stěžují, že za komunistů bylo lépe, a kritizují sociální rozdíly, což bývají často i příznivci Babiše a Zemana. Skoro to vypadá, že máme vlastně všichni důvod k nespokojenosti, možná kromě těch, kterým se z nastaveného systému podařilo něco vytěžit. Samozřejmě čest výjimkám… Říkám si, kdo vlastně bude 17. listopad slavit radostně? Jak se na současnou atmosféru díváte vy? Mimochodem, když hovoříte o organizování spolků, spousta lidí vám řekne, že na takové věci nemá čas, protože musí vydělávat na nájem…

Proto já jsem celý život sociální demokrat. Sociální demokracie pro mě představuje spojení mezi svobodou, demokracií a co největší sociální spravedlností. V roce 1989 jsme měli šanci vybudovat spravedlivý systém, sociálně orientované tržní hospodářství. Ale připomeňme si, jaká vládla atmosféra.

Byl to Václav Klaus, který vyhrál s tezí svobodný trh bez přívlastků, s tím, že peníze až na prvním místě, když se privatizuje, musí se zhasnout, neznám rozdíl mezi čistými a špinavými penězi... a lidé ho volili. Téměř sedm milionů Čechů si pořídilo kuponovou knížku, když bylo od začátku jasné, že je to podvod, hra monopoly. Je to cena za demokracii. Samozřejmě, že lidé řeknou, nevěděli jsme, byli jsme obalamuceni, Klaus nás podvedl... Ale česká společnost si to zvolila.

Jsem celý život sociální demokrat, aby ve společnosti nevznikly tyto vrstvy, obrovské skupiny lidí, kteří si myslí, že systém je nespravedlivý a že na něm tratí. Buď se pak otáčejí nostalgickým způsobem do minulosti, která se nevrátí, nebo sednou na lep nějakému populistovi a nacionalistovi.

Dějiny nekončí, vývoj jde dá,l a je potřeba s tím něco dělat, aby nejen ti bohatí, ale i chudší vrstvy, které mají problém zaplatit účty, tyto pocity neměly a jejich situace aby se zlepšila.