Považujete konferenci COP26 za účasti představitelů 197 zemí ve skotském Glasgowě za „historickou“, jak ji označil vyjednavač za Evropskou unii Frans Timmermans, ačkoli se mu nelíbilo, že na poslední chvíli byla pod tlakem Číny a Indie oslabena formulace závazku z původně navrhovaného naprostého zavržení uhlí na postupný odklon od používání uhlí k výrobě elektrické energie?
Osobně v tom žádnou „historičnost“ nevidím, protože konferenci COP26 považuji spíše za podivné divadlo, jehož herci na poslední chvíli tleskají sami sobě, zatímco stále větší množství nedobrovolných diváků této show má spíše starost, čím v zimě zatopí, zda zvládne zaplatit faktury za energie a zda se vůbec uživí bez toho, aby bylo nutné psát na sociální úřad ponížené žádosti o sociální dávky.
Zástupci USA a Číny, dvou největších producentů emisí oxidu uhličitého, oznámili, že budou spolupracovat, aby dosáhli cíle stanoveného v Pařížské dohodě. Tedy aby nestoupla teplota o více než jeden a půl stupně oproti předindustriální době. Chtějí toho docílit omezováním emisí metanu, přechodem k čisté energii a dekarbonizací, a to ještě v tomto desetiletí. Co si o této dohodě velmocí a zmíněných záměrech myslíte?
Být zástupcem těchto velmocí, tak se budu snažit „na oko“ tvářit, že budu spolupracovat na cílech dekarbonizace, ale ve skutečnosti bych sledoval především zvýšení životní úrovně vlastního obyvatelstva, protože proti přírodním živlům, ať ovlivňovanými emisemi, nebo ne, je bohatší společnost odolnější. Málo se ví, že Indie podmínila své cíle dekarbonizace finančním příspěvkem tzv. rozvinutého světa ve výši jednoho bilionu dolarů za deset let (tisíc miliard, v angličtině trillion, odkaz zde), tj. desetkrát více, než byl minulý závazek tzv. klimatických peněz pro všechny rozvojové země, a ani ten nepodařilo naplnit. Indický ministr životního prostředí ještě doplnil, že skupina rozvojových zemí požaduje příspěvek jednoho bilionu (tisíce miliard!) dolarů ročně, což je zcela mimo realitu. To jednoznačně vypovídá o neuskutečnitelnosti těchto cílů a závazků. Čína se občas bude tvářit na oko trochu zeleně, a to hlavně z rozumného důvodu redukce smogu, ale především bude posilovat svoje ekonomické a vojenské postavení, aby byl na ní celý svět stále více závislejší, což se jí docela daří.
RNDr. Milan Šálek, PhD., meteorolog
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník