Jak se vám se značkou SPD v zádech daří v komunální politice prosazovat vaše návrhy, případně nějak systematičtěji spolupracovat s ostatními stranami a hnutími? Třeba na parlamentní úrovni je to, jak známo, trochu problém…

Jsem zastupitelem v obci, kde je jen něco málo přes tisíc obyvatel a celé zastupitelstvo je u nás složeno výhradně z nezávislých kandidátů. Řádným členem SPD jsem se stal teprve nedávno. Stranická kandidátka se v naší obci nesestavila už druhé volební období a myslím si, že tento trend se zpravidla týká většiny menších obcí. V obcích, jako je ta naše, se občané při své volbě rozhodují především podle jména konkrétního kandidáta; příslušnost ke konkrétní politické značce zde sehrává většinou jen vedlejší úlohu. Na vesnici se všichni znají, a proto vzájemná spolupráce členů zastupitelstva tedy probíhá v jakémsi sousedském duchu, a to platí i u nás.

Jak se na vaše politické působení v dresu SPD dívá vaše okolí, třeba sousedé, obyčejní lidé? Zažíváte, že vám vyčítají, že sedíte v zastupitelstvu za „ty extremisty“?

Jak už jsem řekl, do zastupitelstva obce jsem se dostal jako nezávislý kandidát. Mé nejbližší okolí má povětšinou stejné nebo obdobné názory. Hrstka příznivců jiných politických stran mě povětšinou toleruje, s výraznými útoky jsem se nesetkal. Pro mě je nejdůležitější podpora rodiny, které si nesmírně vážím.

SPD má jako jedno ze svých hesel přímou demokracii. Té se na komunální úrovni jistě nabízejí mnohem širší možnosti. Jak to funguje ve vaší obci?

Jak jsem již zmínil, rozhoduje zde názor sousedů či rodinných příslušníků, nikoliv příslušnost či sympatie k jakékoliv politické straně. Zastupitelská demokracie v komunální politice má výrazně blíž k přímé demokracii a v malé obci to platí dvojnásob. S trochou nadsázky by se dalo říct, že na vesnici proběhne v jednom dni referendum v hospodě, na druhý den už se hlasuje na zastupitelstvu a třetí den se u piva skládají účty. To je forma přímé demokracie na český způsob.

Jak moc a ve kterých oblastech do vaší komunální agendy na vesnici zasahuje celostátní politika?

Domnívám se, že v naší obci celostátní politika nemá na obecní záležitosti prokazatelný vliv.

Zmínil jste nový kybernetický zákon. V čem spatřujete jeho největší problémy?

Největší úskalí navrhovaného zákona vnímám v možnosti na návrh úřadu, za jistých podmínek, rozhodnout o pozastavení výkonu řídicí funkce společnosti. Jedná se o společnosti působící v kritické infrastruktuře, například telekomunikační operátoři, energetické společnosti, vodárny, dopravci, potravinářské závody apod. Jednalo by se o velký zásah do chodu a působení těchto společností. Návrh zákona je ale v řešení, takže nemohu předjímat, zda konkrétně tuto problematiku ve své konečné verzi bude, a v jaké formě, obsahovat.

V oblasti digitalizace má ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) poměrně rozsáhlé ambice. Je to podle vás správné? A nehrozí, že tím bude řada lidí právě na venkově od některých možností odstřižena?

V zavádění digitalizace nevidím až tak velký problém. Naopak, v řadě případů to občanům může život ulehčit. Moderní doba si inovace tohoto typu žádá.

Ani pro občany menších obcí či občany méně zdatné v oblasti informatiky by tento rozvoj nemusel přestavovat komplikace, protože každá pobočka České pošty má internet a na vyžádání by mohla poskytovat výpisy z datových schránek. Datové schránky umožňují notifikace, například formou SMS (které fungují i na zastaralých tlačítkových telefonech), díky čemuž tento občan ví, že obdržel datovou zprávu. Dříve chodila doporučená psaní, pro která si taktéž lidé chodili na pobočky pošty, kde měli zásilku uloženou. Nyní by si mohli chodit pro výpis a téměř nic by se pro ně nezměnilo.

Ovšem problém nastává v okamžiku, kdy jim je pobočka České pošty zrušena. Za této situace se stává tato modernizace pro řadu občanů velkou komplikací. Osobně si myslím, že v některých případech je digitalizace nevyhnutelná, avšak v plánované podobě má stále mnoho trhlin, takže se bude jednat o velmi dlouhý proces. Například povinnost vlastnictví datové schránky i u fyzických osob je velmi problematická; mělo by se zůstat u varianty dobrovolnosti.

Jaké mají komunální politici vůbec „páky“, aby ovlivnili legislativu, která se jich dotýká? Jak v tomto směru funguje třeba Svaz měst a obcí nebo jiné instituce?

V naší obci řeší tuto problematiku pouze vrcholné vedení obce, řadoví zastupitelé se k informacím zpravidla nedostanou. Ze svých informací ale vím, že zástupci Svazu měst a obcí jezdí pravidelně na jednání do Poslanecké sněmovny.

Jak v tomto směru funguje spolupráce v rámci hnutí SPD? Zejména s poslanci z vašeho klubu?

Hnutí SPD v rámci regionů zřizuje kluby zastupitelů, kde je možnost si navzájem sdělovat informace a zkušenosti. Výstupy z jednání těchto klubů jsou předávány poslancům klubu SPD.

Jeden z politologů nedávno řekl, že „naštvanost veřejnosti překročila kritickou hranici“. Máte ten dojem také?

Netroufnu si říci, jestli naštvanost veřejnosti kritickou hranici překročila a zda vůbec překročila nějakou hranici. Domnívám se spíše, že mezi lidmi více panuje strach než naštvanost. A ten strach plyne především z nejistot vyvolaných prohlubující se ekonomickou krizí.

Co lidi za současné vlády trápí nejvíce?

Ze svého okolí nejvíce slýchám o problematice drahých potravin, energií, vysokých úrokových sazeb a celkově o snížení životní úrovně a nejistotě, co bude dál.

Na kterého z ministrů aktuálně slyšíte od lidí nejvíce stížností? A co jim na něm vadí?

Řekl bych, že stížnosti jsou obecné a týkají se většinou hospodaření vlády s veřejnými financemi.

A co se svou znalostí komunální politiky nejvíce vyčítáte Fialovu kabinetu vy?

Občané často nerozumějí vysílaným signálům, které jsou jim vládou servírovány.