V Německu mají za sebou rušný týden. V pondělí na celý den ochromila hlavní město Berlín stávka zemědělců, od středy až do pátečního večera se kvůli stávce strojvedoucích téměř zastavila železniční doprava. Zemědělci se chystají protestovat až do zítřka, kdy se v Berlíně uskuteční velká demonstrace. Zatímco strojvedoucí stávkovali za vyšší mzdy a kratší pracovní dobu, farmářům se nelíbí hlavně zrušení daňového zvýhodnění nafty pro zemědělské stroje. Když připočteme sebevražedný charakter zelené tranzice s názvem Energiewende, co to může pro už takhle chřadnoucí německou ekonomiku znamenat?

Víte, tohle je velmi vratký terén. Na jednu stranu je jasné, že tyto protesty jsou důsledkem chřadnutí německé ekonomiky v důsledku ESG ideologie, do které patří Green Deal, woke agenda, cancel culture, a tak dál a dál. Lidé chudnou, klesá jim životní úroveň, společnost se polarizuje, znovu se rozděluje na my – oni, v jistém děsivém smyslu to začíná připomínat předválečné období, kdy se společnost začala dělit na Židy a ty „ostatní“. Tato všeobecná frustrace plynoucí z rozkladu tradičních kotev a hodnot se projevuje mnohými výbuchy násilí, od střelby pomatených jedinců, až po chudnutí zemědělců, kteří se naprosto logicky rozzuří a jdou se bránit.

Na druhou stranu je třeba vnímat situaci pragmaticky. Nesmíme podlehnout přístupu, obrazně řečeno, že „nepřítel mého nepřítele je mým přítelem“. V tomto kontextu nesmíme podlehnout dojmu, že když někdo protestuje proti výplodům ESG, má automaticky správné požadavky. Ďábel je schovaný v tom, že strojvůdci i zemědělci napadají ESG agendu zleva. Neboli když to řeknu obrazně, jako kdyby řadové komunisty kdysi kritizovali trockisté nebo Rudí Khmérové, že jsou málo levicoví.