Pane prezidente, co říci k výsledkům a dopadům krajských voleb? Překvapilo vás něco? Byl úspěch či neúspěch nějaké strany, který jste nečekal?

Nečekal jsem tak dramatickou prohru Pirátů, ale nemohu říci, že by mě tato dramatická prohra nepotěšila. Na druhé straně mě nepotěšila prohra Motoristů sobě, doufal jsem, že i když budou bez Filipa Turka, nějaké mandáty získají. Pokud vím, nestalo se tak.

Jak vnímáte současný turbulentní vývoj kolem odvolání Ivana Bartoše z vlády? Probíhají dohady, jak to odvolání proběhlo, a Piráti jsou naštvaní, že jejich dosluhujícího šéfa Fiala vyhodil po telefonu. 

Piráti navíc tvrdí, že Fiala porušil koaliční smlouvu, když to s nimi nekonzultoval. Chtějí odejít z vlády, byť se zdá, že ministr Lipavský naopak opustí Piráty a ve vládě zůstane. Dovedete si představit jakékoli řešení této situace ze strany Pirátů, které by pro ně nebylo špatné?

Začnu tím, že koaliční smlouva říká, že předseda vlády má odvolání ministra dosazeného některou z koaličních stran projednat s předsedou této koaliční strany. Chtěl bych ovšem upozornit na to, že Piráti nemají předsedu, protože Ivan Bartoš z vlastní vůle rezignoval, a dokonce oznámil, že nebude kandidovat na funkci předsedy. Z toho vyplývá, že nelze jednat s neexistujícím předsedou, a proto se nedomnívám, že by koaliční smlouva byla porušena. I když si myslím, že Ivan Bartoš měl být odvolán z vlády už dávno, a nikoli až teď, pak z druhé strany způsob, jakým byl odvolán, nepokládám za lidsky korektní ani slušný a svým způsobem kvalifikuje toho, kdo takové odvolání provedl. 

Co se týče budoucnosti Pirátů, je otázka, zda se nechají ponížit, protože toto plivnutí do tváře je samozřejmě ponížení, a na protest odejdou z vlády, což by vládě neuškodilo, protože bude mít stále většinu 104 poslanců, anebo v touze po zbývajících ministerských křeslech a desítek, ne-li stovek dalších křeslech neministerských zůstanou ve vládě. Tady už vidíme, že někteří drobní hlodavci, u nichž je známo, že jako první opouštějí potápějící se loď, už tak činí a zrazují svoji vlastní stranu.

Může celá tato situace prospět premiéru Fialovi, ODS nebo koalici SPOLU?

Tato situace samozřejmě prospívá opozici, to je nepochybné a škodí vládě včetně Pirátů.

Pokud jde o EU, zajímá mě váš názor na to, jaké portfolio nakonec svěřila Jozefu Síkelovi šéfka EK von der Leyenová. Vláda si věřila na „silné ekonomické portfolio“, energetiku nebo obchod a je z toho „mezinárodní partnerství“, v jehož rámci prý Síkela bude vzdorovat čínskému a ruskému vlivu v Africe. Do jaké míry nebyla naplněna očekávání české vlády s porfoliem? A zmůže Síkela něco smysluplného v takové funkci?

Fiala byl až dosud poslušným služebníčkem paní Ursuly, nicméně nevyplatilo se mu to. Tvrdí se, že jí sice po oznámení, jaké portfolio pan Síkela dostane, poslal ostrou SMS zprávu, nicméně to už bylo po bitvě.

Co se týče porfolia samotného. Ano, je to ekonomicky bohaté portfolio s velkým rozpočtem a má asi tři tisíce úředníků. Na druhé straně všechny tyto peníze jdou buď do Afriky, do Asie a možná trochu i do Karibiku a jinam, tedy na pomoc rozvojovým zemím. Řečeno v anekdotické nadsázce, pan Síkela bude jezdit do Kamerunu, aby v Kamerunu zjišťoval, jak efektivní je rozvojová pomoc Evropské unie této zemi. Pro české národní zájmy to nepředstavuje vůbec, ale vůbec nic. 

Dodal bych ještě jednu věc. Zaradoval jsem se, když jsem zjistil, že nám Evropská unie dá 50 miliard na povodňové škody. Následné informace ale říkají, že těchto 50 miliard má být uvolněno z již přidělených kohezních fondů, takže v podstatě nedostaneme nového nic, pouze bude realokována částka z těchto fondů na jiný, tedy povodňový účel.

Někteří kritici výsledek jednání o eurokomisaři komentovali tak, že ač se vláda v čele s premiérem chovala k von der Leyenové servilně, stejně nakonec lepší portfolio dostalo Ficovo Slovensko. Čím to je?

Záleží to vždycky na síle osobnosti daného kandidáta na eurokomisaře. Maroše Šefčoviče znám, podporoval jsem ho ve slovenských prezidentských volbách proti Zuzaně Čaputové a myslím, že to bude opět velmi dobrý eurokomisař, byť tentokrát ne pro energetiku, kterou dostali Dánové, ale pro obchod.

Pokud jde o servilitu, na nedávném Česko-slovenském setkání jste servilitu vůči velkému bratrovi označil za velkého nepřítele. Je v současné české politice přítomná výrazně servilita vůči některým zemím či velmocem? Případně, v jakých konkrétních případech?

Tato servilita zde samozřejmě existuje, jinak bych o ní nemluvil jako o hlavním nepříteli. Myslím si, že je to servilita jednak vůči Bruselu, jednak vůči Spojeným státům a možná v menší míře i vůči Německu.

A v čem se nám jako středně velké evropské zemi může taková servilita vymstít? Jakkoli je sice nedůstojná, nemůžeme z ní těžit?

A jak bychom z toho mohli těžit? Máme tu konkrétní příklad v případě portfolia pana Síkely, o kterém jsem říkal, že nám to nepřinese nic. Vzhledem k tomu, že jsem se zhruba třicet let pohyboval v politice, mohu říci jednu zkušenost. Skuteční výrazní politici si daleko více váží svých oponentů než lidí, kteří jim lezou do zadku. Těmi skrytě, někdy i zjevně pohrdají a nikdy je ve skutečnosti neodměňují. Na příkladě Jozefa Síkely to názorně vidíme.

Psali jsme:

Fico „uklízí bordel“. Silná slova po konci Šimečky

Fiala si nepomohl. Jádro je s novou EU v ohrožení

„Víme, kdo byl Havel.“ Ficův muž zasadil další ránu

Šimečka odstaven. Ale vyslal drsný vzkaz Ficovi