Proč jste s tím vším začal? 

Angažovat jsem se začal kvůli synovi. Je mu deset, je šikovný fotbalista, moc ho to bavilo, ale kvůli šílení kolem koronaviru mu zakázali hrát fotbal. Bylo mi ho hrozně líto. Měl přestoupit do jednoho velkoklubu, těšil se, z čehož jsem měl obrovskou radost. Najednou ale nemohl a ptal se mě, proč nemůže a jestli bych s tím nemohl něco udělat.

Proto jsem začal na různých sociálních sítích oslovovat stejně namíchnuté lidi. Psal jsem příspěvky, ale ze všech skupin mě vyhodili. Tak jsem založil svou skupinu Češi, táhněme za jeden provaz, aby mě z ní už nemohl nikdo vyhodit. Během dne se tam přihlásilo pět set lidí, což bylo skvělé. Během tří měsíců se tam přihlásilo 25 000 lidí. A podobných skupin mám nyní jak v Česku, tak i na Slovensku pětadvacet. Třeba Svobodné Česko a tak dále. Lidí je tam dohromady 150 000, což už je hodně.

K čemu je podobné propojování lidí dobré, když sociální sítě jsou podle některých aktivistů jen virtuálním prostředkem k bezobsažnému masovému "žvanění"?

Ale i prostředkem ke zalarmování lidí. Osobně jen nežvaním, ale účastním se velkého počtu demonstrací i aktivně. Nicméně je pravdou, že pětadevadesát procent lidí, kteří se přihlásí do těchto skupin, víceméně souhlasí s našimi názory a chtějí něco dělat, tak často jen okomentuje napsané anebo dá palec nahoru.

Snažím se jim vysvětlit, že jsme svým způsobem ve válce a palci nahoru na facebooku tu válku rozhodně nevyhrajeme. Přesvědčuji je, že aby se ty různé lockdowny ukončily, a abychom se vrátili do starých kolejí, musíme vyjít do ulic všichni. V celé té škále současných aktivistů existují velké rozpory, navzájem se někteří moc rádi nemají a tak dále. V současnosti je třeba skončit žabomyší války, dát se dohromady a být svorní. Když tohle uvidí naši podporovatelé, tak podle mě do ulic vyjdou v deseti až statisících.

V jednom z projevů jste prohlásil, že spousta lidí, včetně novinářů, doktorů a politiků, žije ve svých sociálních bublinách, což jim znesnadňuje pochopení současného stavu...

Znám se s novináři, policisty, zdravotními sestřičkami a tak dále. Většina z nich mi píše soukromé zprávy. Vědí, že co se říká v médiích, není až tak úplná pravda, ale otevřeně to neřeknou. Dostali totiž "držhubné". Pokud se o to člověk trochu zajímá a podívá se na platy lidí, kteří jsou takzvaně v první linii, tak berou více, než brali před tím. A myslím si, že je to z důvodu, aby mlčeli.

Demonstrace dnes pořádá mnoho spolků či hnutí. Někteří aktivisté chtějí do politiky, jiní pranýřovat nešvary mocných a tak dále. Co chcete vy?

Nikdy jsem nebyl součástí nějakého hnutí. Na sociálních sítích mě oslovilo několik politiků a aktivistů. Osobně jsem nyní s Pavlem Krejčím v Občanském hnutí, ale trochu nezávislejší.

Osobně chci, aby bylo vše jako dřív. Nikdy jsem neřekl o koronaviru, že neexistuje. To bych si netroufl. Nicméně se dost přeceňuje a většina restrikcí je naprosto zbytečná. Například zavřené obchody, restaurace a školy. Důležité je otevření škol, sportovišť a dalších zmíněných míst.