V těchto dnech se opět veřejně diskutovalo o „manželství pro všechny“, tedy o úpravě, díky které by klasické sňatky mohly uzavírat i osoby stejného pohlaví. Vy jste proti tomu. Proč?

Ale já rozhodně nejsem proti „sňatkům“ kohokoliv s kýmkoliv a obecně proti tomu aby každý si žil podle svého. Jde mi jedině a pouze o právní stránku věci. Aby to, co je obecně srozumitelné, klasické jak říkáte, nebylo zbytečně naplňováno jiným obsahem, který to bude činit nesrozumitelným.

Není ale umožnění manželství pro všechny jen obyčejné zrovnoprávnění? Lidé s jinou než heterosexuální orientací se mohou cítit jako občané druhé kategorie. A většinové obyvatelstvo to přece nijak nepoškodí…

O jaké potřebě zrovnoprávnění to mluvíme? Odkdy se různá pojmenování různých lidských vztahů a různých činností považují za nerovnoprávné? V atletice kdo běhá je běžec, kdo skáče je skokan a kdo vrhá koulí je koulař. Jakápak druhá kategorie a nerovnoprávnost?

Právní pojem „manželství“ již mnoho let znamená vztah muže a ženy. Pokud spolu žijí dva muži nebo dvě ženy, je to něco jiného, jde o jiný vztah a bylo by, jak si myslím, dobré, aby tento vztah měl jiné pojmenování. Aby bylo zřejmé, o co  ve skutečnosti jde. A že vztahy muže a ženy jsou jiné než vztahy dvou mužů nebo dvou žen, to snad nebude popíráno. Nebo ano?

Žádné kategorizování občanů s tím nemá nic společného. Je v zájmu občanů, aby právní řád byl přehledný a aby každému bylo zřejmé, co který institut ve skutečnosti znamená. 

Napsal jste v Právu, že jiný než přirozený způsob reprodukce poruší garantované právo dítěte znát své biologické rodiče. Nakolik je takový argument platný v situaci, kdy dnes lze zajistit umělé oplodnění od anonymního dárce? Tam také dítě identitu otce nezná. Nadto, homosexuální páry často situaci dnes řeší tak, že homosexuální muž se domluví se svou homosexuální kamarádkou, mají dvě děti a každý vychovává jedno. Nebylo by lepší to tzv. zlegalizovat, aby se nemusela obcházet pravidla?

To je samozřejmě pravda, ale zde jde o mimořádné případy, kdy rozvoj vědy umožňuje napravit to, co není možné přirozenou cestou. Ale při stejnopohlavním „manželství“ se programově vytváří institut, kdy přirozené početí dítěte rodiči nebude již z povahy věci možné a nebude tedy také s ním počítáno. To je v lidských dějinách něco nového a již proto by to mělo mít jiný název.   

Kritici manželství pro všechny často argumentují hodnotami tradiční rodiny a mluví o hrozbě zničení tohoto institutu. Jak ale homosexuální sezdaný pár zničí jiné, heterosexuální manželství? Registrované partnerství bylo též hodně kritizováno a po jeho schválení o tom již nikdo nemluví, nikoho to nijak neobtěžuje.

O zničení rodiny lze hovořit pouze ve shora již uvedeném smyslu, totiž tak, že nikdo nebude vědět, co to ta „rodina“ vlastně znamená.  Registrované partnerství jsem, i jako poslanec, vždy podporoval, vidím v tomto institutu východisko z dnešní zmatené situace. Lidé mají právo na to, aby jejich vztahy byly upraveny podle jejich přání – ale nemají žádné právo na název. A manželství, znovu to připomínám, je název pro něco zcela jiného.

A nezapomínejte na důležité: Registrované partnerství nikomu nevadí, ale také není, v rozporu s původními předpoklady, nijak zvlášť využíváno. Kolik vlastně za těch deset let od přijetí zákona existuje takových svazků? A kolik případně  bude těch homosexuálních „svateb“? Vím, že práva všech občanů mají stejnou váhu, ale stojí ta další společnost rozvracející „kulturní válka“ vůbec ta to?