Turecký velvyslanec Bigali vyzval Kláru Samkovou, aby se omluvila za své přirovnání islámu k nacismu. Ta vyzvala úřady, aby velvyslance vyhostily, a pro PL přiložila pod kotel, že kdyby se Hitler prohlásil za proroka, volalo by se po jeho právu na náboženskou svobodu. Nepřehání to trochu doktorka Samková? Nebo to přehání turecký velvyslanec?

Celé vystoupení Kláry Samkové bych označil za zábavné osvěžení v době zuřivých hádek, mediálního propagandistického primitivismu a vulgárních útoků bojovníků za cizí zájmy proti občanské většině. Paní doktorka Samková neobjevila Ameriku, ale použila moje argumenty o podobnosti agresivního islámu s nacismem z konference Mýty o Sýrii pořádané v minulém roce SPD a ISSTRAS. Pouze je trochu pozměnila a opepřila. Jen bych připomněl, že na první z konferencí o mýtech současné světové politiky exceloval pan Kmoníček skvělým rozborem myšlení ideologů Islámského státu a několik další odborníků.

Na konferenci o islámu, pořádanou nedávno firmou ANO, se samozřejmě takové nebezpečné živly jako Koller nezvou, což mi ostatně nevadí, stejně jako zákaz zvát mne do ČT, protože jsem raději ve vlastenecké společnosti. Avšak kdyby pozvali Martina Konvičku a hloupě mu nenadávali do extremistů, mohla být diskuse odbornější a ostudnost výsledku nižší. Ale co můžete čekat od firmy ANO, která se ježí takovými odborníky, jakým je současný ministr obrany.

Turecký velvyslanec se rozhodně nezachoval jako důstojný velvyslanec. Utekl jako malý kluk, když mu veřejně nasekali na holý zadek, protože si na ulici potahoval pindíka. Místo aby čelil výzvě a hájil ideologii své země a svého prezidenta, prchl z mediálního bojiště, stejně jako jiní stateční islámští diplomati. K uvedenému je třeba dodat, že reprezentanty islámských zemí na konferenci pořádanou firmou ANO nikdo nezval, takže se tam doslova vnutili.

Za veřejně projevenou ubohost a neschopnost by měl tureckého velvyslance odvolat jeho ministr zahraničí, ne-li prezident. Jenže v řadě zemí nejsou místa velvyslanců určena pro diplomatické odborníky typu naší paní Filipiové v Sýrii, ale pro neschopné a protekční ideologické figurky. Typickým příkladem diplomatické ubohosti je podle mého názoru rovněž současný velvyslanec USA se svým neomaleným vměšováním do české politiky na úrovni přestárlého svazáka se zastydlou pubertou. Dlužno říci, že tak sotva činí bez vědomí, či příkazu nadřízených. Kvalita diplomatického sboru mimochodem ukazuje vážnost naší republiky v USA i v Turecku. Dávají nám jasně najevo, za co nás považují. Do Británie by pravděpodobně takové typy neposlali.