Začnu netradičně. Od jídla. To na druhou stranu zajímá každého. Moje mamka, výborná kuchařka, vždy hudruje, proč se k nám dováží potraviny, které se dají vyrobit (vypěstovat) u nás, z druhého konce planety. A navíc naše nebo slovenské či maďarské považuje za kvalitnější, než co k nám posílají zápaďáci. (Já se v tom až zas tak nevyznám.) Nyní byl schválen zákon o zvyšování potravinové soběstačnosti. Je to dobrý krok? A proč?

Fakt je ten, že naše soběstačnost ve výrobě potravin neustále klesá. Týká se to skoro veškeré zeleniny, ovoce, pšeničné mouky, cukru, vajec, vepřového. Čili vesměs základních potravin. Je to tím, že v jiných zemích se mnoho věcí vypěstuje levněji kvůli příznivějším klimatickým podmínkám, a také tím, že v rámci společného trhu v EU necháváme naše zemědělce úplně napospas globální konkurenci, ačkoli jsou zemědělci v jiných zemích podporováni mnohem víc než u nás. Z klimatického hlediska je tato politika neomezeného dovozu všeho úplný mordor.

Navíc, když klesá soběstačnost, roste závislost na vzdálených trzích a závislost není nikdy dobrá strategie, to se ukázalo opakovaně během pandemie. Schválení zákona proto vítám. Stanovuje, že obchody nad 400 m² plochy musejí postupně zajistit procentuálně určenou nabídku potravin z Česka a nejbližšího okolí, od příštího roku 55 procent. Malých obchodů se ale kvóta netýká, takže je to zároveň opatření na podporu drobných živnostníků, jejichž obchody tím získají na exkluzivitě. Přitom je to podpora, která státní kasu nebude nic stát.