Měl by stát nařizovat pokrok? V žádném případě, hřímá Zálom ze Svobodných

10.08.2023 13:28 | Rozhovor

Místopředseda Svobodných a berounský zastupitel Luboš Zálom patří mezi velmi hlasité obhájce svobody a ve svých komentářích se nebojí jít často doslova za hranu. A nejinak tomu bylo v nejnovějším rozhovoru pro ParlamentníListy.cz, ve kterém se vyjádřil hned k několika palčivým tématům posledních dnů. „Jestliže na vás stát uvaluje další a další regulace a daně, pak máte dvě možnosti: S podnikáním přestat nebo se zčásti přesunout do šedé zóny, pokud na to máte odvahu,“ říká k diskusi o bezhotovostních platbách u podnikatelů s tím, že podle jeho přesvědčení se ve svobodném prostředí vždy prosadí takové řešení, které pokládá široká veřejnost za nejlepší. Ale řeč přišla také na elektronické volby nebo manželství pro všechny. „Já jsem si jistý, že totalitáři typu pana ministra Rakušana by si velmi přáli vědět, kdo volil dejme tomu SPD,“ odpovídá Luboš Zálom na dotazy redakce.

Měl by stát nařizovat pokrok? V žádném případě, hřímá Zálom ze Svobodných

Foto: Archiv L. Záloma
Popisek: Luboš Zálom, místopředseda Svobodných

V poslední době se rozvířila debata o tom, jestli by podnikatelé neměli mít povinnosti přijímat platby kartou. Jaký je váš postoj? Měl by nějaký nový předpis uložit podnikatelům tuto povinnost?

V žádném případě. Tohle je přece ukázkový příklad, jak trh funguje. Jestliže je skutečně tolik zákazníků obtěžováno tím, že někteří podnikatelé přestali přijímat platby kartou, pak to podnikatelé nutně brzy poznají na svých tržbách. A znovu si rozmyslí, jestli se jim přece jen nevyplatí uzavřít smlouvu s některou z karetních společností a platit jim z každé transakce poplatek. Anebo naopak, jestliže se odmítání bezhotovostních plateb ukáže skutečně jako trend, pak jsou s tím ve skutečnosti zákazníci, nebo alespoň jejich valná většina, spokojeni nebo se tím necítí být obtěžováni. A pak je jasné, že není co řešit. Nebo si tady menšina zákazníků snaží vykřičet nějaké speciální zacházení?

Novináři, kteří o ústupu některých podnikatelů od bezhotovostní platby psali jako o velkém neštěstí a kroku zpět, si představují, že trh zde není od toho, aby vytvářel prostředí pro dokonalý soulad preferencí podnikatelů na jedné straně a zákazníků na druhé straně. Představují si, že trh je zde od toho, aby naplňoval jakási subjektivní přání, bez ohledu na přání druhého. To je neskutečně domýšlivé. A můžeme si klást otázku, zda tady novináři pouze v zájmu některých politiků nevypouštějí pátrací balonky. Zda nepřipravují půdu pro nějakou regulaci v tomto duchu. Regulaci, kterou ve skutečnosti lidé nechtějí. Chtějí ji někteří politici. A cílem je pravděpodobně nasměrovat nás k úplnému zákazu hotovosti a zavedení elektronické měny, která státu umožní s ní libovolně manipulovat a držet tak širokou veřejnost v podřízeném postavení. Mimochodem, očekával bych, že to bude ODS, kdo se zcela zásadně vyjádří, že způsob platby musí zůstat na svobodné domluvě mezi podnikatelem a zákazníkem. Že z jejich řad nic neslyšíme, je další důkaz, že ODS již na jakýkoliv pravicový étos dávno rezignovala.

Především po pandemii Covidu-19 se platba kartou stala velmi oblíbenou a čím dál tím více používanou metodou. Není to přece jen správný technologický pokrok?

Určitě ano. Že bezhotovostní platba je jednoduchá, rychlá, pohodlná a moderní, o tom přece není sporu. Ale v tom přece podstata věci nespočívá. Měl by stát nařizovat pokrok? Já jsem přesvědčen, že v žádném případě. To máte stejné jako s elektromobily. Nepochybně nabízejí mnoho dobrého. Ale nedává smysl jejich výrobu, prodej a používání jakýmkoliv způsobem podporovat prostřednictvím politiky. Ve svobodném prostředí se přece vždy prosadí takové řešení, které pokládá široká veřejnost za nejlepší. A zda takové řešení skutečně lidé budou pokládat za nejlepší, o tom rozhoduje nekonečná řada faktorů a rozhodování na osobní úrovni. Žádné centrální plánování nemůže tento proces nahradit a rozhodnout lépe.

Ostatně já jsem přesvědčen, že od bezhotovostní platby ustupuje jen skutečně malá část podnikatelů. Důvody mohou mít různé. Možná že ty důvody mohou být i nesmyslné a nerozumné. Ale stále platí, že jde o jejich rozhodnutí, a tak to musí zůstat. Pokud se podnikatel rozhodl špatně, pozná to dříve či později na tržbách. Nepotřebuje stát k tomu, aby rozhodoval za něj. Myslí si snad někdo, že novinář nebo politik je snad chytřejší než kavárník, který se rozhodl přijímat jen hotovost? Novináři a politici v poslední době skutečně nepatří mezi intelektuální elitu tohoto národa, spíš naopak. S trochou nadsázky, kavárník, který se každý den rozhoduje, jak vést svůj podnik, vyvíjí mnohem více intelektuálního úsilí než průměrný poslanec, který dnes sedí ve Sněmovně.

Někteří politici vidí za vyžadování plateb pouze v hotovosti snahu podnikatelů zatajit své příjmy a vládu tak kritizují za zrušení EET. Vidíte i vy v tomto ohledu riziko růstu šedé ekonomiky?

Já si dovolím provokativní úvahu. Co je to vlastně šedá ekonomika? Proč roste? A jaký je její účel? Ekonom Hernando de Soto napsal knihu Mystérium kapitálu. Tam stručně řečeno popisuje, jak funguje ekonomika v chudých zemích, které jsou zpravidla sužovány byrokracií, korupcí, masivními státními zásahy, a přesto se tam určité tržní principy dokážou udržet. Mimo oficiální statistiky, mimo legální systém. On tomu neříká šedá ekonomika, používá termín extralegální ekonomika. Ve slumech tzv. rozvojových zemí se ukrývá mnohem více bohatství, než jak to vyplývá ze statistik a oficiálních výkazů. To, co vyprodukuje extralegální ekonomika, se do statistik nikdy nedostane. A proč tato ekonomika nemůže růst takovým způsobem, jak je schopná růst ekonomika našeho, tedy západního typu, je právě nesmírná korupce a byrokracie. Abyste mohl v některé ze zaostalých zemích podnikat, vydáte obrovské peníze a úsilí na úplatky a kontakty s byrokraty. Když to zvládnete, můžete podnikat. Ostatně tak vlastně fungovalo podnikání i v totalitním Československu, ne? Veksláci, kteří vyměňovali peníze a dokázali sehnat počítač, video nebo zápaďácké džíny, to byla extralegální ekonomika.