Spolupráce, ať již přímá či nepřímá formou tiché podpory s miliardářem, oligarchou, je pro levicové strany přinejmenším zvláštní, ba přímo unikátní. Je to proto, že jde o tak specifický případ, jakým jistě ANO i Andrej Babiš jsou, nebo jde o to, „být viděn“ mnohdy za každou cenu?

Že by šlo o snahu o zviditelnění jednotlivců, to si nemyslím. Jde spíše o odvážný krok, který má bezpochyby určitá rizika, ale na druhé straně jde zcela jistě o výrazné připomenutí spoluobčanům, jak důležitá je ČSSD a její snahy v současné politické situaci.

Co když už se do současnosti ČSSD odchýlila od „otců zakladatelů“, od názorů Battěka a dalších a je jen jakousi středovou stranou s občasnými sociálními aspekty?

ČSSD se stále drží základních zásad, jejichž plnění slouží většinové společnosti. Usiluje vždy o zachování sociálního státu a demokracie.

Do vedení ČSSD se opětovně dostává poněkud problematický exhejtman Hašek, není to jen kauza s (ne)existující mluvčí a svéráznou osůbkou, paní Mrencovou z Mariánských Lázní. „Populární“ jihočeský Zimola, byť navenek očištěn od řady skandálů týkajících se pozemků na Lipně nebo fakultní českobudějovické nemocnice. Jsou to podle vás „noví a neokoukaní lidé“, nemá strana problém s novými tvářemi?

Nejde ani tak o „nové tváře“ jako spíše o „osvědčené tváře“. O jedince, kteří mají schopnost sdružovat poctivé lidi a hovořit k nim tak přesvědčivě, že „za ním jdou“. A pokud někdo zklame, tak zpravidla skončí v propadlišti dějin.