Pane prezidente, minule jsem se ptal na vaši plánovanou schůzku s premiérem, nicméně jste řekl, že do jejího uskutečnění nebudete chystané změny ve vládě komentovat. Schůzka se uskutečnila. Řeknete nyní, jak setkání probíhalo, o čem jste se bavili? A jakou atmosféru mělo?

Řekl bych, že to bylo v korektní atmosféře, to zaprvé. Zadruhé, já respektuji právo premiéra navrhnout mi odvolání i jmenování některých ministrů a tento respekt jsem vyjádřil i tím, že jsem podepsal jak odvolání, tak jmenování. Mimochodem, to jmenování proběhne ve středu 30. listopadu, tuším, že v 11 hodin.

Na druhé straně jsem panu premiérovi jasně řekl, že podle základního politologického pravidla se vláda mění v polovině funkčního období a že změna deset měsíců před volbami je poněkud opožděná. S tím souvisí to, že minimálně jeden z těch dvou ministrů měl být podle mého názoru, který jsem panu premiérovi řekl, odvolán už dávno. Pokud jde o Svatopluka Němečka, já sám nemám k jeho práci žádné výhrady, i když se samozřejmě necítím být odborníkem na zdravotnictví.

Co se týče nástupců za tyto dva odvolané ministry, tedy Miloslava Ludvíka a Jana Chvojku, s touto volbou jste neměl žádný problém?

Pokud jde o pana Ludvíka, velmi dobře jsme se shodli na tom, že je zapotřebí dotáhnout zákon o hospicové péči, který nám výrazně chybí. Každý z nás jednou umře a bylo by dobré, aby měl zajištěny podmínky pro důstojné umírání. Jde-li o pana Chvojku, tam jsme zaujali společný názor, že na rozdíl od Jiřího Dienstbiera, který se zaměřoval na práva menšin, často dosti agresivních, hlučných a funkčně ne zcela přizpůsobivých menšin, je zapotřebí respektovat rovněž práva většiny. Kromě toho, že otázku lidských práv nelze redukovat pouze na práva politická, ale i na práva hospodářská a práva sociální.

Zazněl od vás návrh na odvolání ministra kultury Daniela Hermana, jehož konec jste veřejně žádal?

Ano, samozřejmě. Zastávám opět základní politologické pravidlo, které zní, že ministr, který se vyjadřuje proti politice své vlády, nemá být součástí tohoto vládního týmu.

Co na to premiér řekl? Lidovci tehdy říkali, že ho odvolat nechtějí, a bez nich to Bohuslav Sobotka může těžko učinit.

Tady je různý výklad koaliční smlouvy. Když si tu koaliční smlouvu pořádně přečtete, tak zavazuje premiéra, aby odvolání ministra z jiné než jeho politické strany konzultoval s předsedy daných koaličních stran. Ale konzultace neznamená právo veta. Takže když premiér řekne: uskutečnil jsem konzultaci, ale rozhodování je na mně, kteréhokoli ministra může odvolat, jinak by ostatně nebyl plnohodnotný premiér.

A jak tedy předseda vlády reagoval?

Řekl, že si tu koaliční smlouvu ještě jednou pročte.

Pane prezidente, vy jste na setkání se zastupiteli Ústeckého kraje jednomu z nich nepřímo řekl, aby si určitý problém zkonzultoval přímo s ministrem Hermanem, a naznačil jste tak, že vy se s ním už bavit nebudete…

Ano, bylo tomu tak, protože já nevidím důvod, proč bych se scházel s ministrem, který není loajální vůči své vládě a její mimo jiné hospodářské politice.

Jinými slovy řečeno, pokud by vás Daniel Herman požádal o schůzku, odmítl byste ho v současné situaci?

V současné situaci bych mu zcela určitě nevyhověl.

Na tiskové konferenci při skončení návštěvy Ústeckého kraje jste podpořil Andreje Babiše ve snaze udělat ještě změny v elektronické evidenci tržeb. Na veřejnost se dostaly informace z koaliční rady, kde tyto změny ministr financí Babiš oznámil a premiér na něho prý řval a obvinil ho, že jde o chaotickou práci. Nebudete se kvůli tomu s ministrem financí, případně i s premiérem, scházet?

Jak s ministrem financí, který je současně vicepremiérem, tak s premiérem probíhají víceméně pravidelné schůzky, a to na základě iniciace obou stran, a já hledám vysvětlení té napjaté atmosféry především v tom, že se blíží parlamentní volby, a aniž bych chtěl jakkoli karikovat zákon o pohřebnictví, myslím si, že kdyby se napjatá atmosféra konala kolem zákona o pohřebnictví, nedivil bych se stejně, jako se nedivím, když jde o EET, která je už vydiskutována, dohodnuta, projednána. Právě proto, že se blíží volby a i diskuse o rakvích můžou být záminkou, aby se koaliční partneři pohádali.

Řekl jste, že zaujímáte neutrální názor k návrhu novely skupiny poslanců, aby hanobení prezidenta republiky bylo trestné. Dochází už k tomu, že někteří ze zákonodárců, kteří se pod návrh podepsali, své podpisy stáhli nebo stahují. Poslankyně ČSSD Marie Benešová řekla, že navrhovatelé čelí nátlaku, jsou obvoláváni, aby podpisy odvolali. Jde o normální či legitimní postup během legislativního procesu?

Zcela určite ne, protože přečteme-li si slib poslance, který je obsažen v ústavě, ten se zavazuje, že bude rozhodovat podle svého vědomí a svědomí, a ne že bude poslouchat stranické příkazy. Jakýkoli tlak na tyto poslance je z tohoto důvodu naprosto jasně protiústavní a na tuto protiústavnost postupu některých stran či hnutí by bylo dobré upozornit.

Druhá poznámka je ovšem opačného rázu. Jestliže někdo něco podepíše, pak se nechá zlomit a svůj podpis odvolá, lze pochybovat o jeho charakteru.

Marie Benešová naznačila, že bylo vyhrožováno i tím, že kdo podpis nestáhne, příště už nebude na kandidátce…

No tak dobře, ale v každém případě člověk má mít jakousi základní sebeúctu, to znamená, má si vážit především sebe sama a myslím si, že kdyby takovému tlaku podlehl, ztratí i tu sebeúctu.

Prezident Miloš Zeman během tohoto rozhovoru s Radimem Panenkou v Podbořanech. Foto: Hanka Brožková

V rušném dění posledních týdnů a měsíců poněkud zapadla informace, že ministerstvo vnitra již připravilo spuštění tzv. odboru proti dezinformacím, který by měl bojovat s ruskou propagandou. Proběhla k tomu řada diskusí, kterých se přímo na ministerstvu účastnil i lobistický spolek Evropské hodnoty. Jde ze strany ministra Chovance o profesionální přístup?

Samozřejmě že to není profesionální přístup. Zaprvé je to urážka zdravého rozumu všech, kteří používají internet a kteří mají možnost seznámit se s různými názory. Zadruhé, proti propagandě bojujeme lepší propagandou, a nikoli zákazem jiné propagandy. To je něco podobného, jako kdyby eunuch, který není schopen propagovat, bojoval proti erotice tím, že by zakázal erotiku. Jinak bych ovšem byl odpůrcem cenzury, pokud jsou cenzurovány argumentované názory. Cenzura nadávek, urážek bez argumentů, což je na internetu také dost časté, by mi nevadila, i když bych ji pokládal za trochu nadbytečnou.

Budete chtít s ministrem vnitra hovořit? Třeba i o tom, koho si coby experty přizval ke spolupráci?

Je možné, že při setkání s panem ministrem toto téma zmíním. Pokud na to nezapomenu, Evropské hodnoty jsou totiž zapomenutíhodné.

Bezpečnostní expert Jan Schneider už dlouhou dobu v reakci na diskuse o ruské propagandě vyzývá k tomu, abychom přijali obdobu amerického zákona FARA (Foreign Agents Registration Act), který v USA platí od roku 1938, podle něhož jsou neziskovky přijímající peníze ze zahraničí označeny za zahraniční agenty a každý ví, kdo je financuje.

Mně by to sice nevadilo, ale já bych šel ještě dál. Zastávám názor, že mnohé neziskové organizace, nikoli všechny, jsou pijavice přisáté na těle státního rozpočtu, a bylo by velmi rozumné, aby dotace těmto organizacím, pokud je poskytuje stát, byly založeny na principu „vyděláš si korunu a dostaneš korunu navíc“.

Jsou i neziskové organizace, které jenom přerozdělují prostředky ze státního rozpočtu, a v takovém případě je daleko rozumnější, aby prostředky na dané účely šly ze státního rozpočtu přímo, čímž by se ušetřila často vysoká režie těchto neziskových organizací, krátce řečeno platy řady parazitů, kteří v nich pracují.

A pokud by se objevila iniciativa přijmout zmiňovaný zákon, podpořil byste ho?

Takový zákon bych zcela určitě nevetoval.

Během týdne byl oznámen vznik nové politické strany, v jejímž čele patrně bude stát známý politolog a ekonom Petr Robejšek, kterého jste 28. října vyznamenal. Strana sice zatím program nezveřejnila, na úvodní tiskové konferenci ale zaznělo, že středobodem jejich programu bude ochrana českých národních zájmů a obrana před jakýmkoli vnějším nebezpečím. Má taková strana šanci na úspěch?

Je to samozřejmě sympatické heslo (národní zájmy, obrana před nebezpečím – pozn. red.), na druhé straně si počkám na definitivní verzi programu. Vím, že Petr Robejšek označil svoji vznikající stranu za pravicově konzervativní. Já sám jsem levicový politik, ale nevidím v tom konkurenci, protože si myslím, že konkurence je zdravá a kultivovaná pravice má své místo v našem politickém spektru. Dodal bych, že pokud by tato nová strana, která má velké ambice, chce až 20 procent voličských hlasů, dokázala z politické scény vymazat například TOP 09, tak bych jí ještě zatleskal.

Pokud jde o osobnost samotného Petra Robejška, považujete ho za člověka, který může být schopným lídrem?

To pochopitelně nemohu posoudit, protože zatím v čele politické strany, pokud vím, ještě nikdy nestál. Vím, že je schopný publicista, a vážím si ho, proto jsem mu také udělil státní vyznamenání, ale samozřejmě ne každý schopný publicista může být schopný lídr. To ukáže až praxe.

Když byla řeč o národních zájmech, před nedávnem vystoupil ústavní právník Aleš Gerloch s návrhem, aby se do ústavy vrátil termín národ jako základní pojem naší státnosti. Upozornil, že mu nejde o narušení občanského principu našeho státu, ale v současném měnícím se světě, kdy jsme ohrožováni třeba migrací, by bylo příhodné, aby ústava uváděla, že český stát v základu tvoří český národ. Jak se na to díváte, mělo by k takové změně ústavy dojít?

Myslím si, že ano. Pojem národ je pojem, který téměř vymizel, stejně jako pojem vlastenectví. Kdyby se nějakým způsobem do našeho ústavního pořádku vrátil, rozhodně bych nebyl proti tomu.

Po vítězství Donalda Trumpa v amerických volbách začaly v USA různé protesty, demonstranti dokonce zapalovali věci v ulicích. I americká média psala o tom, že za tím může stát miliardář George Soros. A k tomu se začíná mluvit o možnosti přepočítání hlasů. Co si o tom myslíte?

Malí lidé se nedokážou smířit s porážkou, a to platí jak o Američanech, tak o Češích.

Americký velvyslanec Schapiro bude končit, vy jste si volal s jeho možnou nástupkyní Ivanou Trumpovou. Je to něco, o čem byste chtěl, aby začala komunikace na úrovni třeba Hradu a současného Trumpova týmu, nebo si počkáte, jak to dopadne?

Především se paní Ivana Trumpová bude muset sama definitivně rozhodnout. Já její první prohlášení vítám, protože je to bývalá manželka amerického prezidenta, neplatí pro ni žádné legislativní omezení, které by mohlo platit pro bezprostřední příbuzné. V každém případě budu věřit, že se tady jako velvyslankyně objeví. Udělalo by mi to velkou radost.

Závěrem ještě jedno téma. Turecko zadrželo dva Čechy, kterým hrozí poměrně vysoké tresty za údajnou příslušnost ke kurdským milicím. Je to něco, čemu se budete chtít věnovat? A jak na to celé nahlížíte?

Vycházím z toho, že se snažím pomoci tam, kde mě o pomoc někdo požádá. Teď například připravuji dopis mongolskému prezidentovi na základě žádosti jednoho českého senátora, protože tam dochází k tomu, že mongolská přítelkyně českého občana nedostala cestovní dokumenty, které by jí umožnily, aby se za českého občana provdala, takže teď připravuji dopis mongolskému prezidentovi.

V případě, o kterém mluvíte, se na mě zatím nikdo neobrátil, a dokud k tomu nedojde, nebudu se k tomu vyjadřovat.

Ani k tomu, jak ke všemu mohlo dojít? Některé názory tvrdí, že ti dva si za to mohou sami, protože znali riziko.

Především nevím, co tam konkrétně dělali. Verzí je několik a jsou vzájemně protichůdné. V této fázi nemám dostatečné informace, abych říkal, jsou to bojovníci na straně Kurdů, jsou to bojovníci na straně Islámského státu… V tom prvním případě bych se choval vlídně, ve druhém případě bych řekl „jen si je tam, Turci, nechte“.