Mandátový a imunitní výbor, jehož jste předsedkyní, řešil koncem minulého týdne problém vicepremiéra a ministra financí Andreje Babiše. K čemu jste dospěli?

Sněmovní mandátový a imunitní výbor se zabýval oznámením, které podal předseda sněmovního kontrolního výboru pan Koníček. Zpochybnil přesnost a úplnost údajů, které uvedl ministr financí a místopředseda vlády Andrej Babiš ve svých čestných oznámeních o svém majetku v roce 2014. Mandátový a imunitní výbor dospěl k tomu, že oznámení skutečně obsahuje neúplné a nepřesné údaje, a tudíž vzniká podezření z přestupku. Proto jsme podali podnět příslušnému úřadu v Černošicích, podle bydliště pana ministra, k tomu, aby zahájil přestupkové řízení.

Myslíte si, že to je naposledy, co se Parlament zabývá problémy ministra financí Andreje Babiše, vzhledem k tomu, že se neustále objevují nové a nové problémy a kauzy?

My jsme se už zabývali významně problémem kolem dotací pro farmu Čapí hnízdo, ale problém se nezmenšil, vyjasněn nebyl a pochybnosti trvají. Teď se zabýváme tím, jaký pořádek má pan Babiš ve svých příjmech. A jestliže ministr financí neví, že mu musí sedět cifry, tak je to špatně. A to byl už druhý problém, kterým jsme se zabývali. Nejasnosti kolem něj budou určitě narůstat, ještě nám dluží vysvětlení. Poslanecká sněmovna mu uložila, aby do konce dubna vysvětlil, zda měl dostatek peněz na to, aby mohl koupit Agrofert, jak to bylo s koupí emise korunových dluhopisů. Tohle vysvětlení nás ještě čeká, takže určitě další kolo jednání o nejasnostech vzhledem k Andreji Babišovi má Sněmovna před sebou. Pan ministr by měl s předsedou Sněmovny a s předsedy poslaneckých klubů domluvit, kdy by své sdělení měl přednést. Je žádoucí, aby předem oznámil, kdy to bude, a aby umožnil i diskusi k tomu, co nám řekne. 

To by se zřejmě mělo uskutečnit ještě na této schůzi, která začala minulý týden? Jinak by termín „do konce dubna“ nemohl stihnout. 

Ještě nám zbývají dva týdny, tento a příští, takže má ještě čas, aby splnil svoji povinnost vůči Sněmovně. Protože my vykonáváme kontrolu vlády, Sněmovna je tím orgánem, kterému se vláda zodpovídá. A jestliže Sněmovna uloží ministrovi něco vykonat, tak on to vykonat musí, ať už o tom referuje na svých tweetech jak chce. Ale ústavní kompetence je taková, že se on zodpovídá Poslanecké sněmovně, a je-li zde žádost Sněmovny k tomu, aby podal vysvětlení, tak on to prostě udělat musí. 

Poslanecká sněmovna současně vyzvala premiéra, aby konal, pokud ministr financí vysvětlení nepodá. Očekáváte, že premiér bude konat?

Určitě, ten druhý bod v usnesení je tam, protože Sněmovna nemohla zůstat v nejistotě, co dál. Pokud Andrej Babiš nesplní tuto svou povinnost, pak je na předsedovi vlády, který zodpovídá za celou vládu a za to, že budou dodrženy ústavní principy v naší zemi, to znamená, že Sněmovna bude vykonávat kontrolu nad vládou, pak musí další krok vykonat předseda vlády. 

Je však otázka, co by se stalo, kdyby premiér odvolal ministra financí a šéfa koaličního hnutí ANO Andreje Babiše. Mohla by padnout vláda. Neobáváte se aktivit prezidenta Miloše Zemana? Mohl by využit situace a jmenovat na několik měsíců svou vládu à la Rusnok? 

Jistě, že v krajním případě může dojít i k pádu celé vlády. Odchod jednoho ministra ale ještě neznamená pád vlády. To by musel podat demisi předseda a s ním odchází celá vláda, teprve poté do toho vstupuje prezident republiky. Do toho několik kroků zbývá. Já osobně se toho moc neobávám, protože dávám přednost tomu, aby byla plněna Ústava a abychom měli akceschopného předsedu vlády, který nebude slepě přihlížet tomu, jak jeho ministr není schopen ani doložit svůj majetek, vytahuje cifry jako králíky z klobouku, přitom pokutuje každého drobného živnostníka, jestli prodá věc na trhu za deset nebo za dvacet korun. Na malého živnostníka je finanční správa nachystaná a sám ministr se zodpovídání ze svých povinností vyhýbá. Dávám přednost tomu, aby předseda vlády zakročil, a neobávám se toho, že by prezident udělal něco jiného, než co dělal. Je pravda, že to, co už udělal jednou, když jmenoval Rusnokovu vládu, se může zopakovat, ale osobně s tím až tak moc nepočítám.

Andrej Babiš prohlásil, že kdyby byl odvolán, dá mu to možnost naplno se věnovat volební kampani. Neudělal by ze sebe před volbami chudáčka, který je obětí nenávisti „zkorumpovaných tradičních politických stran“, což by mu mohlo pomoci u voličů? Ukazuje se, že navzdory všem jeho problémům, kauzám a skandálům má pořád podle průzkumů veřejného mínění kolem třiceti procent podpory.

Průzkumy nechme stranou. Volby ukáží, kolik má a nemá procent. Já si nemyslím, že jsem tady od toho, abych se něčeho obávala nebo neobávala. Ve chvíli, kdy ministr vlády nekoná, jak konat má, ve vládě nemá co dělat. Výrok Babiše „jen ať mě vyhodí, tím víc budu mít čas na kampaň“ ilustruje jeho přístup k vládní zodpovědnosti a k zodpovědnosti s touto zemí. Místo toho, aby dával přednost tomu, že má zodpovědnost za deset milionů občanů, za rozvoj České republiky a její prosperitu jako ministr financí, řekne, ať mě klidně vykopnou a já se budu starat o svůj rozvoj, o rozvoj svého hnutí, o svůj osobní profit. Tím dává najevo, že je mu v podstatě jedno, co to bude znamenat pro Českou republiku. To je jeho přístup „budu řídit stát jako firmu, aby se moje firma měla nejlépe“ a je mu jedno, že na to doplatí deset milionů lidí.

Jak si vysvětlujete, že lidem jednání vicepremiéra a ministra financí nevadí? Není to jedna kauza, která ho provází, ale řada kauz v řadě, než jedna odezní, přijde další. Nikdo v politice neměl tolik skandálů jako Andrej Babiš, ale pro řadu lidí je stále ten spasitel.

Vysvětluji si to několika způsoby. První je ten, že ve společnosti se ozvala touha po nějakém autoritářském vůdci. A myslím, že to je i část voličů komunistů, kteří tento typ postrádají, demokracie jim překáží, připadá jim jako nepraktické harampádí, což Babiš sám několikrát řekl, že Sněmovna je žvanírna, že všechny ty kecy poslouchat nebude a chodit tam taky nebude, a bude dělat jen to, co se jemu líbí. Části lidí to imponuje, protože jim to připomíná starý režim, kdy strana a vláda v jednom určovala život všem bez ohledu na to, jestli to má něco společného s demokracií, nebo nemá. Takže tento princip autoritářského vůdce části společnosti imponuje, proto ta setrvalá podpora. 

A podle mne druhá hlavní příčina je v tom, že se změnila mediální scéna. Vzpomeňme si, když někdo z předchozích ministrů, třeba ministr Kocourek řekl, že odklonil peníze od manželky během rozvodového řízení, druhý den ministrem nebyl. Nebo když premiér Stanislav Gross nedokázal vysvětlit původ několika milionů na byt. A určitě nešlo o takové částky jako ty, které nesouhlasí v příjmech Andreje Babiše. Vůbec není jasné, kde vzal peníze na začátek svého podnikání, říkal, že mu půjčili kamarádi ze Švýcarska. Ale tehdy mediální scéna byla jiná, média byla svobodná, do ministrů nebo předsedy vlády se opřela a přinutila je k odchodu ve velmi krátké době. Ale dnes ty největší noviny se sice Andreje Babiše dotknou, ale způsobem, aby se vlk nažral a koza zůstala celá, zasunou informaci někam na pátou stránku, protože on je vlastní. Zatímco v minulosti, když byl nějaký vládní skandál, plnil titulní stránky do té doby, dokud ten člověk neodešel, a ještě dlouho se to za „jeho“ stranou táhlo. A každou chvíli jí to bylo připomínáno a podráželo jí to nohy u voličů. To se teď neděje, teď jsou změněné podmínky.