Poslanci projednávají vládní konsolidační balíček, proti kterému se ostře vymezuje parlamentní opozice. Předpokládám správně, že ani Svobodní představenému plánu na ozdravení veřejných financí právě netleskají? V čem se však vaše kritika liší od kritiky opozičních hnutí?

Máte pravdu, Svobodní vládnímu „konsolidačnímu balíčku“ rozhodně netleskají. Podle našeho názoru nejde o žádný konsolidační balíček, ale o balíček primárně zvyšující daně. Je třeba si uvědomit, že balíček je ze dvou třetin tvořen zvyšováním daní. My ale nemáme problém s příjmy státního rozpočtu, ty nám za první kvartál rostly o cca 11,4 %. Problém je s výdaji, které nám rostly významně rychleji, a to o 26,7 %. Je tedy zřejmé, že je nutné snižovat výdaje a nikoli zvyšovat příjmy, tedy daně. V dané situaci by byly namístě plošné škrty ve výši 10, 15, možná 20 %. Jen škrty v oblasti podpor neziskových organizací by přinesly naprosto zásadní úspory, tam bych doporučil začít.

Tím by se vyřešil akutní problém a následně by bylo vhodné zabývat se systémově strukturou výdajů státního rozpočtu, tak aby 73,4 % výdajů netvořily mandatorní, tedy povinné výdaje. Stejně tak asi není úplně nejlepší cesta a postup dobrého hospodáře v době, kdy generujeme deficity ve stovkách miliard ročně, nakupovat stíhací letadla, která nepotřebujeme, za více než 100 miliard korun a obrněná vozidla za více než 60 miliard korun. Zejména v době, kdy vláda důchodcům snižuje reálnou výši důchodů. V takové situaci každý dobrý hospodář musí takové nákupy buď odložit, anebo na ně ušetřit či vydělat. Není možné se takto chovat v situaci, kdy máme na konci června, tedy v polovině roku, reálný schodek státního rozpočtu vyšší než 250 miliard korun.

Svobodní často mluví o tom, že cestou k ozdravení ekonomiky je snižování regulací, státní agendy a daní. Ale kde by v takovém případě bral stát dostatek peněz na důchody, školství, dopravu, bezpečnost apod.?

Každý ekonom ví, co je Lafferova křivka. Zjednodušeně řečeno, Lafferova křivka nám říká, že zvyšování daní od určitého bodu přináší negativní výnos. Subjekty ekonomiky se od určitého bodu snaží placení daní všemi možnými prostředky vyhnout, vyplatí se jim to. Myslím si, že v takové situaci se právě nacházíme. Zvyšujeme daně na takovou úroveň, že v důsledku vybereme méně. Vládní balíček prostě nebude fungovat. Navíc zvyšování daní v případě, že by fungovalo, je proinflační stimul. Inflace ničí úspory běžným lidem již dva roky a snižuje jejich kupní sílu. Naopak pokud bychom daně snížili, v důsledku vybereme více. Snížení daní bude stimulovat ekonomiku a ta poroste a my v konečném důsledku vybereme více.