Rozhovor o klimatu nelze začít jinak než vystoupením švédské aktivistky Grety Thunbergové na klimatickém summitu OSN. Co vás kromě emocí, které z jejího projevu tryskaly, a ostré kritiky politiků na její řeči zaujalo a co tomu humbuku kolem ní říkáte?
Lidé si mají především všímat toho, co říká. Protože to, co říká, má smysl. Měli bychom to všichni a zejména politici vzít velmi vážně na vědomí. Podle mého sehrává Greta Thunbergová důležitou úlohu a velmi jejím vystoupením fandím.
Jste také přesvědčen, že politici pro záchranu klimatu toho moc nedělají?
Souhlasím s tím, že rozhodně nedělají dost. Něco dělají, samozřejmě, já jsem také bývalý politik, ale je to málo po všech možných stránkách.
Generální tajemník OSN António Guterres, který summit do New Yorku svolal, ve své řeči vyjmenoval hned několik katastrof, které Zemi zasáhly za poslední měsíce, a zdůraznil rovněž, že letošní červenec byl vůbec nejteplejším měsícem v historii. „Ledovce tají, kvůli suchu vznikají lesní požáry, pouště se rozšiřují, bouře jsou mnohem silnější a více smrtící,“ konstatoval Guterres. Který z těch jím zmíněných úkazů svědčí nejvíc pro tvrzení o hrozící klimatické krizi?
Všechny dohromady, ale mezi těmi zmíněnými chybí několik dalších jevů. Například vlny horka, vlny sucha, vlny mrazů, to všechno je důležité. Ale vůbec nejzávažnější zjištění, které je celkem nové, že pokračuje zvyšování hladiny oceánů rychleji, než se ještě donedávna předpokládalo. To je opravdu zcela mimořádně vážná věc. Den před summitem v New Yorku zveřejnila Světová meteorologická organizace zprávu o současném klimatu a jedna z věcí, které tam byla věnována pozornost, je právě to zvyšování hladiny oceánů. Ve zprávě se konstatovalo, že v současné době je to o pět milimetrů za rok a že to je podstatně víc, než se ještě nedávno očekávalo. Zatím to bylo tak jeden a půl, dva, možná tři milimetry, ale teď je to už pět milimetrů za rok. A když si uvědomíme, že se to tempo bude spíš urychlovat, ale i kdyby ne, tak to je o celý metr za dvě stě let. To je docela hrozná představa.
Ze své pozice v čele OSN vzkázal Guterres státníkům, že lidé chtějí vidět „konkrétní činy“ a že „máme povinnost zastavit klimatickou krizi, čas se krátí, ale ještě není příliš pozdě“. To se snadno řekne, hůře provede. Jaké by měly být nejaktuálnější „konkrétní činy“, k nimž musí lidstvo bezodkladně přistoupit?
Rozhodně by se mělo veškeré úsilí věnovat tomu, aby se zredukovaly emise skleníkových plynů a zejména tedy oxidu uhličitého CO2. To je první úkol. K němu by měla vést celá řada konkrétních opatření především zaměřených na energetiku. Závazky, které řada zemí přijala s cílem dosáhnout tzv. uhlíkové neutrality do roku 2050, znamenají plně se do té doby zbavit fosilních paliv jako zdroje energie. A jen tento jediný konkrétní cíl vyžaduje začít okamžitě pracovat na tom, aby se to mohlo provést. Tedy podporovat nejen obnovitelné zdroje energie, ale i další součásti energetického systému, využívat elektromobily, všechny možné způsoby uchovávání energie, baterie, kde vývoj pokračuje naštěstí velmi rychle. Ale co je mimořádně důležité a na co se ne tak často dává důraz, jsou rozvodné sítě, které by měly být smart grids, inteligentní sítě, které přenášejí také informace o poptávce a zdroje se tomu mohou přizpůsobit. To je nejdůležitější, co je třeba dělat. Samozřejmě existuje mnoho dalších potřebných opatření, ale tohle je určitě na prvním místě.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník