Do médií se dostaly informace o chystaných změnách daně z přidané hodnoty (DPH). I když premiér Petr Fiala (ODS) ujišťuje, že s definitivními změnami seznámí veřejnost on až koncem dubna, lidi znepokojilo mj. zvýšení DPH na léky, a to na 14 %. Ministr financí zopakoval, že informace o možné úpravě DPH, jež se v médiích objevily, „nejsou návrhem politickým“. Přesto, vy jako lékař, co si o tom myslíte? Co by zdražení léků přineslo?

Hlavně by to přineslo peníze do státní pokladny, která zeje prázdnotou vzhledem k výdajům státu od začátku tohoto roku, kdy se dramaticky a nevídaně rychle zvyšuje zadlužení našeho státu. A naše vláda tedy hledá rezervy, kde by byla možnost tyto finanční prostředky získat. Vypouštějí se informační bubliny a čeká se na reakci veřejnosti, a pokud ta nebude dostatečně razantně odmítavá, pak se po mediálním zpracování veřejnosti dané „konsolidační“ opatření aplikuje.

Lze si všimnout, že všechna tato opatření v prvé řadě postihují obyvatelstvo primárně podporující opozici – tedy seniory a nízkopříjmové skupiny obyvatelstva, případně se dotýkají nemile i střední třídy.

Pokud by k tomu došlo, zvýšení DPH u léků by se mělo projevit hlavně u těch volně prodejných; u léků na předpis by léky hradily zdravotní pojišťovny, šlo by asi o 2,5 mld. navíc. Jak ale potom zareagují zdravotní pojišťovny, co zdraží, aby dostaly peníze zpět? Zdravotní pojištění?

Byl jsem před dvěma týdny účastníkem Technologického summitu Zdravotnického deníku – a tam se zástupci zdravotních pojišťoven dušovali, že tyto instituce jsou v dobré finanční kondici a že jsou schopny se vypořádat s možnými problémy. Ekonomická a finanční problematika fungování zdravotních pojišťoven je poměrně složitá a nechci vypouštět nějaké nepředloženosti (byly by označeny za dezinformace), čili o tom, co tedy provedou zdravotní pojišťovny, mohu jen spekulovat. Určitě budou ministerstvo financí, ministerstvo zdravotnictví a zdravotní pojišťovny spolupracovat a konzultovat tuto problematiku. A pravděpodobně budou uklidňovat veřejnost, že mají vše pod kontrolou, že finanční rezervy pojišťoven jsou dostatečné a že financování zdravotní péče tím nebude nijak ohroženo.

Pokud se toto neukáže jako pravdivé, pak jsou dle mého názoru namístě tyto kroky: A/ Zaplatí to pacienti (větší spoluúčast na léky, na nezdravotnické služby a případně i zdravotnické služby, nadstandard, připojištění). B/ Zaplatí to zaměstnavatelé a zaměstnanci (zvýšení zdravotního pojištění). C/ Zaplatí to lékaři (menší úhrada, nižší hodnota bodu, nižší kapitace, nižší finanční hodnoty hladin péče k proplacení v porovnání s předchozím srovnatelným obdobím, uplatnění restriktivních regulačních opatření na předepsané léky a péči).

Jistě mohou existovat ještě další dílčí možnosti, která jsem nezmínil. Z toho je patrné, že tyto metody lze různě kombinovat tak, aby nedošlo k vážnému poškození voličské základny pětikoalice, ale aby opatření dopadla hlavně na potenciální voliče opozice.

Do jaké míry je tato debata vhodná v době, kdy se ČR potýká s nedostatkem léků? Víte prosím, jaká je teď situace? Je většina léků na předpis u nás již dostupná?

Situace s léky je dle mých informací ustálená – je nedostatek některých typů levných základních antibiotik – např. Penicilinu a Amoxycilinu, jejichž účinné látky jsou produkovány v asijských zemích, hlavně v Číně a v Indii. Což potom vede k primárnímu používání širokospektrých ATB jako léků první volby, což je velmi potenciálně nebezpečné z důvodu vzniku rezistencí patogenních bakterií na tato antibiotika druhé volby.

Výroba a prodej levných základních ATB není pro farmaceutické nadnárodní koncerny dostatečně ekonomicky „rentabilní“ a i z důvodu přísných ekologických norem byla přesunuta tato výroba do asijských zemí. A nyní ve světle odeznívající pandemie (větší nemocnost nepromořené populace) a také z důvodu pandemie a války na Ukrajině se narušil složitý globální dodavatelský řetězec léčiv, který byl vyladěn na mírové podmínky, nikoli na krizové situace.

Mluví se o tom, že by došlo ke zdražení i dětské výživy, antikoncepce nebo volně prodejných očkovacích látek. Je to pravděpodobné?

Pokud bude uplatněno zvýšení DPH na léky plošně a bez výjimek, tak ano. Předpokládám, že dětskou výživu si maminky budou i nadále kupovat, stejně jako budou ženy investovat do antikoncepce. Otázka zní, jak zareagují naši občané na zdražení volně prodejných očkovacích látek, když důvěra společnosti v očkování je obecně podkopána předchozími nátlakovými akcemi, minimální účinností a nevyřešenými možnými vedlejšími nežádoucími účinky genetických „vakcín“ proti onemocnění covid-19. Kdo bude potřebovat očkování do zahraničí, ten pochopitelně zaplatí také.

Připomeňme, že jste členem sněmovního podvýboru pro elektronizaci ve zdravotnictví a pro evropskou zdravotní legislativu. Na jaké novinky se máme připravit v této oblasti?

Opět budu vycházet z informací zmíněných na fóru Technologického summitu Zdravotnického deníku. Existuje v tomto směru naše legislativa, kde je postup rychlosti digitalizace našeho zdravotnictví méně ambiciózní, ale i tak dle zástupců nemocnic bude s její aplikací do reálné praxe (2026) časový problém, pokud pomineme enormní finanční náklady, a to včetně prostředků a systémů k zajištění kybernetické bezpečnosti.

Kromě toho ovšem existuje dokument EU „Návrh Nařízení Evropského prostoru pro zdravotní data“, který je maximálně ambiciózní a nelze jej popsat v krátkosti a v rozsahu, který mi umožňuje tento rozhovor. Podrobnosti můžete najít zde: