Sdružení pro zaměstnanecké stravování (ProZams), jehož správní rady jste předsedkyní, vydalo tiskovou zprávu, ve které označuje současná opatření proti koronaviru pro restaurace a jídelny za téměř likvidační. Proč je situace tak vážná?

Důvodů je několik. Vycházíme-li z odhadu Institutu oceňování majetku Vysoké školy ekonomické v Praze, že celý sektor restaurací, jídelen a kantýn dosahuje ročních tržeb okolo 153 miliard korun, pak každý měsíc znamená výpadek skoro 13 miliard. Pokud by uzavření restaurací trvalo pouze do 24. března, hovoříme o přímé ztrátě v hodnotě cca 3,5 miliardy korun.

První otázkou jsou fixní náklady, nájmy, energie, výplaty. Další je naskladnění surovin. Věřím, že se tohle dá zvládnout, navařit, rozprodat alespoň za náklady. Ale co třeba pivo? To se prostě zkazí a můžete ho vylít.

Možnost odnést si jídlo s sebou či si jej objednat k sobě domů, kterou zákazníkům provozovny nabízejí, tedy restaurace a jídelny nezachrání? 

Tahle možnost není pro každého. Určitě trochu pomůže zavedeným restauracím s polední nabídkou. Komu ale vaří, když lidé jsou doma?  Pomůže, ale nezachrání. Podle našeho dotazování se propadly příjmy restaurací v prvních dnech o 90 procent. Podobně to vyšlo jedné ze stravenkových společností, a sice Edenredu. Fixní náklady ale o 90 procent nespadly. Po deseti dnech si dovoluji tvrdit vzhledem k faktu, že zavírají i továrny, kde je řada poskytovatelů hromadného stravování, že pokles zde bude obdobný.

Ve zprávě jste mluvila o tom, že propad v ziscích může být až 90 procent a ztráty mohou dosáhnout 11 miliard. Je na čase, aby se lidé pracující v gastroprovozech začali obávat propouštění?

Pokud vím, pomalu k tomu začíná docházet. Zlomové budou následující dva týdny. Podle statistických dat se v segmentu ubytování, restaurace a pohostinství nachází na 200 tisíc zaměstnaných ve zhruba 20 tisících restaurací.

Důležité bude, jak dlouho zůstanou restaurace zavřené. Ale je pravděpodobné, že některé z nich to nepřežijí a lidi o práci přijdou. Navíc se na restaurace chystá tzv. stravovací paušál. I když teď je otázka, zda vláda tyto věci neodloží. Problém vidím hlavně v tom, že řada lidí zajišťujících takové ty podpůrné činnosti, je nekvalifikovaných. Jinou práci budou proto hledat velice těžko.

Linda Nejezchlebová (Foto: Archiv Lindy Nejezchlebové)

Roman Prymula uvedl, že nouzový stav v ČR, kvůli kterému jsou mimo jiné zavřeny hospody a restaurace, může trvat ještě měsíc. Dokážete odhadnout, kolik provozů bude v takovém případě muset skončit, například tedy procentuálně?

To si vážně netroufám. Záleží na ochotě státu „nakopnout“ bezpodmínečně ekonomiku. Zkusil jste si vyplnit žádost o půjčku ČMZRB? Ale ráda bych upozornila, že se to netýká jen již zavřených restaurací. Zavírá řada firemních kantýn, jídelen, podniků pro rozvoz jídla školám atd. Můj skromný odhad je třetina. Opravdu záleží na délce nouzového stavu.

Co by podle vás měla vláda dělat? Pokusit se nějak restrikce začít uvolňovat, nabídnout finanční podporu či úlevy? 

Určitě. Měla by odpustit platby za sociální a zdravotní pojištění za dobu uzavření restaurací, ideálně však do konce roku, nebo navrhnout minimum. Pomohla by i dočasná nulová sazba DPH. Skvělé by bylo co nejvíc peněz nechat podnikatelům, ať mají opět s čím začít. Města a obce by v obecních nájmech mohly odpustit nájemné. Obdobně je to s platbami za energie. Stačí možnost odložení plateb alespoň o tři měsíce.