Do Sněmovny přichází vládní balíček „za pět dvanáct“, kterým se zásadně omezují rozpočtové příjmy a výdaje. Už jste dostali jako opozice možnost si tyto návrhy nastudovat?

Návrh byl zveřejněn ve veřejné elektronické knihovně legislativního procesu, tzv. eKLEP, už když šel ke schválení na vládu, tak bylo možné si jej prostudovat. Určitě se vede také debata na rozpočtovém výboru, ale vzhledem k tomu, že jsem ve výboru pro zdravotnictví a životní prostředí, tak tam debatu k tomu nevedeme.

O některých návrzích se hovořilo už od chvíle, kdy je vláda představila. Přesto – bylo tam něco, co vás i tak překvapilo?

Mě už na této vládě nepřekvapuje vůbec nic. Tato vláda si vylhala svoje vítězství ve volbách, slibovala, že nebudou zvyšovat daně, nebudou zvyšovat věk odchodu do důchodu atd., a realita je úplně někde jinde. Volby ukážou, zda si tato vláda i přes své lži udrží důvěru svých voličů.

Chystáte vy sama nějaké pozměňovací návrhy nebo jinou iniciativu, která by v návrzích Fialova kabinetu ještě něco změnila?

Zatím nechystám, v současné době totiž řeším novelu zákona o léčivech, jelikož jsem členkou zdravotního výboru, a ne rozpočtového, která si klade za cíl zajistit dostupnost léčivých přípravků v případě přerušení nebo ukončení dodávek na trh, čehož bez součinnosti držitelů rozhodnutí o registraci, kteří mají možnost ovlivňovat výrobní proces, resp. plánovat výrobu léčivých přípravků tak, aby uspokojili potřeby pacientů v České republice, nelze dosáhnout.

Současně bude pro distributory platit povinnost u léčivých přípravků významných pro poskytování zdravotní péče vytvořit a držet měsíční zásobu těchto léčiv, která budou v případě potřeby uvolněny do distribuce. Těmito změnami dojde ke zvýšení odolnosti trhu léčiv vůči výpadkům dodávek.

Vláda avizovala, že chce tristní situaci veřejných rozpočtů řešit především škrtáním ve výdajích. Je to podle vás správný přístup? A jak se jej podle toho, co je navrhováno, podařilo naplnit?

Určitě by škrty měly proběhnout především na výdajové stránce, ale je nutné přemýšlet, kde a jaké to bude mít důsledky. Škrtnout třeba národní dotace pro zemědělce by bylo fatální, jelikož by nemohli konkurovat zahraničním obchodníkům, kde jsou národní dotace mnohonásobně větší než u nás.

Škrty ve výdajích se nevyhnutelně dotknou sociální oblasti. Tam už vláda s „úsporami“ začala úpravou valorizačního vzorce pro důchody. K čemu tyto změny mohou vést?

Důchodci jsou už nyní ohroženou skupinou, vzhledem k růstu cen a vysoké inflaci povedou škrty na důchodech k prohlubování chudoby už tak u zranitelné skupiny.  Pro SPD je nepřijatelné, aby se škrtaly finanční prostředky na sociální výdaje, které směřují k seniorům a rodinám s dětmi.

Jste poslankyní za Karlovarský kraj, který patří k těm, kde je problémů tohoto typu nejvíce. Jaké máte na vládní reformy ohlasy od svých voličů?

Karlovarský kraj je krajem co do počtu obyvatel nejmenším s nejnižšími platy. Inflaci a vládní škrty občané našeho kraje pociťují o to více než třeba jinde. Lidé jsou zde naštvaní tak, jak tomu je v celé republice, protože vláda dělá opak toho, co slibovala, vlastně národ podvedla. Nazvala bych to klamavou reklamou, na billboardech a v televizních debatách zástupci vládní koalice slibovali to, co nyní neplní.

Součástí vládního balíčku mají být i změny v úpravě hazardu, které se objevily až krátce před tím, než šla úprava do Sněmovny. Někteří kritizují, že se tím opět otevírá cesta k rozšíření heren a všech problémů, které jsou s tím spojeny. Je zrovna tohle věc, která by se měla podporovat?

Jde o nekoncepčnost návrhu a hrozbu nárůstu nelegálního hazardu. Podle současného návrhu se má u provozovatelů vybraných hazardních her od roku 2024 zvýšit daňová sazba z 23 na 30 procent. Půjde především o kurzové a živé hry. Je třeba si uvědomit, že 30 procent není daň ze zisku, ale daň z tržeb provozovatele. Daň ze zisku platí provozovatel samozřejmě také, navíc po odvedení hazardní daně a všech dalších povinných odvodů. Celková složená daňová kvóta provozovatele už tak přesahuje hranici, kde nelze legálně podnikat.

O problémech trojice „vyloučených“ krajů se stále mluví, prezident Pavel sliboval, že chce přispět k jejich integraci, vláda slibuje nejrůznější pobídky. Máte ale pocit, že se něco reálně mění, nebo stále zůstává jen u slov?

Prezident nemá kompetenci do rozvoje kraje vůbec zasahovat, to je na vedení kraje a samospráv. Jediné, co může, je o problémech hovořit, a otvírat tak tato témata, ale to je tak asi vše, proto jeho návštěva a tyto sliby mi přišly jako PR, protože to byl právě Karlovarský kraj, ve kterém ve volbách neuspěl. Důkazem je, že se nic od jeho návštěvy nezměnilo, a neočekávám, že tomu bude do budoucna jinak.