Během bojů na Golanských výšinách velel divizi izraelských pozemních sil a ztratil hodně kamarádů během bojů v Libanonu. Později vedl složku odpovídající za bezpečnost izraelského vojenského průmyslu. Působil v mnoha zemích světa na nejvyšších pozicích bezpečnostního managementu při zajišťování bezpečnosti letecké přepravy, a to nejen v izraelských leteckých společnostech. Je celosvětově uznávaným expertem na bezpečnost letového provozu a spolupracuje v této oblasti s bezpečnostními organizacemi po celém světě.

Pan Regev stál několik let v čele bezpečnostního oddělení vnitřní tajné služby Izraele (Šabak) a jeho hluboké znalosti této problematiky a zkušenosti ho postupně vynesly až na post ředitele vysoce uznávané izraelské protiteroristické akademie.

Máte skutečně úctyhodné zkušenosti a obrovské renomé nejen doma v Izraeli. Co vás vlastně přivádí do České republiky?

Dlouhodobě sleduji a vnímám změny bezpečnostní situace v Evropě a cítím, že právě nyní je ten správný čas na důležité kroky směřující k zajištění budoucnosti vaší země. Jsem zde, abych pomohl rozšířit a dále upevnit naše kontakty v této oblasti a abych podpořil aktivní bezpečnostní spolupráci mezi Českou republikou a Izraelem.

Mezi našimi zeměmi vždy vládly nadstandardní vztahy…

Nikdy nezapomeneme na pomoc, kterou nám vaše země poskytla. Není Izraelce, který by neznal vztah mezi tehdejším Československem a Izraelem v těžkých chvílích po jeho založení v roce 1948. Byli jste jediní, kteří nám pomohli ve chvíli, když jsme to nejvíce potřebovali, a jsme vám za to hluboce vděčni.

Za sedmdesát let, která od té doby uplynula, jsme jako státy i jako lidé mnohé zažili a mnohému se naučili. I díky tomu můžeme nyní spolupracovat a jako dobří přátelé si vzájemně pomáhat. Ve vaší zemi navíc můžeme jednat otevřeně, protože víme, že zde máme přátele, a tento vztah se nikdy nezmění.

Výhoda nás Izraelců je v praktických zkušenostech. V dlouholetém boji proti terorismu, v know-how ve vytváření bezpečného prostředí pro život obyvatel Izraele. Jsme schopni vás mnohé naučit. Nelze ignorovat změny bezpečnostní situace kolem nás. Sám život nás nutí spolupracovat a řešit konkrétní problémy.

Co tedy aktuálně potřebujeme od Izraele?

Zásadní je pochopit, v čem jsme stejní. Malé státy, málo lidí. Což je sice na jednu stranu dobré, ale zároveň je to nevýhoda. Museli jsme se naučit, že nezáleží na kvantitě, ale na kvalitě. Soustředili jsme se na lidi a jejich potenciál, od dětství podporujeme kreativní myšlení. Když nevíte, jak to udělat, rádi vám ukážeme cestu.

V malých státech mají vždy své zájmy velké státy. To platí v Čechách a stejné je to i v Izraeli. Máte vysoké HDP. Česká republika je silnější, než byste očekávali od malého státu, a silnější, než si vy sami myslíte. Izrael je sebevědomý stát s vlastní zahraniční a bezpečnostní politikou. Není důvod, abyste se nezačali chovat stejně.

Žijeme v relativním bezpečí, a nejspíš proto stále diskutujeme. Na jedné straně cítíme potřebu monitorovat dění na ulicích, na letištích nebo na stadionech, na druhé straně jsou tu lidská práva, ochrana osobních údajů a podobně. Jenže bezpečného prostředí se asi bez určitého omezení osobní svobody dosáhnout nedá…

Ano, žijete v relativním bezpečí, ale to nemusí trvat věčně. Bezpečnost osobních údajů je velice důležitá, ale i tady je nutné zvažovat míru. Můžete nabízet nejbezpečnější lety na světě, ale nikdo s vámi nebude chtít létat, protože vaše opatření lidé prostě nepřijmou. Musí se hledat přijatelný kompromis mezi právy každého člověka, jeho svobodou a bezpečností. S výjimkou krizových situací. Pokud nastane krize, pak se nemůžete ohlížet na práva jednotlivce, protože jde o bezpečnost a často i o přežití všech.

U nás často panují obavy ani ne tak ze zneužití informací bezpečnostními službami a složkami státu, ale prostě před jejich únikem do veřejného prostoru, do nevládních nebo byznysových složek…

Víte, tohle je pro nás obtížně pochopitelné. Nechtěné úniky utajovaných informací a jejich zneužití jsou u nás prakticky neznámým pojmem. Jak vidím, i my se máme co učit.

U nás se obvykle „vykecá“ úplně všechno. Často ještě dříve, než se konkrétní věc takzvaně upeče.

Je možné, že někteří lidé nejsou tak úplně rovní, jak si o nich myslíte, a že mají úplně jiné zájmy a záměry, než říkají.

Nedávno jsme tu měli aféru s jistou značkou mobilních telefonů. Údajně mohou být bezpečnostní hrozbou. Podceňujeme hrozbu kyberzločinů? Jeden náš sociálnědemokratický premiér si „jen tak“ e-mailoval utajované informace z běžně dostupné e-mailové schránky. Co si o tom myslíte?

Jednoznačně ano. Podceňovat tyto hrozby je velmi naivní. Navíc to ukazuje na chaos, a to se mi nelíbí.

Další věc je osobní odpovědnost politiků a známých osobností. U nás v Izraeli můžeme kritizovat Netanjahua, jiné politické vůdce, rabíny a další. Ale jejich slova mají svou váhu a něco znamenají. Chovají se odpovědně k naší zemi třeba právě tím, že dodržují pravidla.