Jak hodnotíte odkaz Jana Palacha?

Málo se ví, že Palach po dvou svých pobytech v SSSR, 1967 a 1968, se stal smýšlením komunistou nebo alespoň radikálně levicovým západoevropským revolucionářem roku 1968. V dopisu zdůvodňujícím svou oběť uváděl požadavky bezvýznamné (skončit s distribucí Zpráv) i věci, které nebyly reálně splnitelné. Jeho čin byl využit (spíše zneužit) obdobným způsobem jako za 2. republiky české rozhodnutí o odstoupení území Německu. Tehdy dospěl český národ k přesvědčení, že Češi tím a v roce 1969 sebevražedným protestem J. Palacha dokázali něco hrdinného, sebeobětovného, že na ně s obdivem hledí celý svět. Přitom v roce 1969 šlo o zcela zbytnou ztrátu života mladého člověka, protože se na stavu věcí nic nezměnilo, ba ani se změnit nemohlo.

Letos budeme slavit 30 let od revoluce. Co z těch 30 let bychom si měli připomínat jako to dobré a co jako to horší?

Jakápak revoluce? ČSSR byl předposlední stát východního bloku, který se nakonec nadmíru opatrně rozhodl zrušit pouta se SSSR, i když už podle okolních států byl rozpad sovětského impéria nade vše zřejmý. Měli bychom si připomínat, že studentská akce 17. listopadu 1989 byla z větší části vyprovokována StB a pak jí výhradně řízena. Fingovaná smrt studenta Šmída čili příslušníka StB Zifčáka byla naplánována Státní bezpečností jako pojistka, aby se poměry nevrátily do předlistopadové doby. Otázkou jen je, do jaké míry na puči StB proti ÚV KSČ participovaly KGB a GRU.

Obyvatelé Československa dostali nadělenu svobodu bez vlastního přičinění, se kterou nedokázali a dodnes nedokáží zacházet. Nová garnitura moci nebyla vůbec připravena k rozhodování na státní úrovni, a hlavně – nikdo se nepostaral o cosi, co by se dalo nejpřiléhavěji nazvat „vyškolení lidu k demokracii“. Zvýšila se životní úroveň, může se svobodně cestovat, nicméně zákonodárství a soudnictví je v horším stavu než za bolševismu, prohloubila se tendence české společnosti k represím, k pozitivnímu výkladu práva.

Když se ohlédneme zpět, který z prezidentů a premiérů nám prospěl, a který uškodil?

Česku prospěl Havel, kterému šel Západ na ruku, protože se v něm, zcela bez racionální příčiny, zhlédl. Z premiérů zemi prospěli Zeman a Špidla. Nejvíce stát poškodil Klaus.

Neustále kolují spekulace o „privatizačním puči“. Petr Pithart dokonce mluví o tom, že šlo o „vyjednané předání moci“. Jaké otázky z historie od roku 1989 a 1990 bychom si měli letos položit, protože v nich není jasno?

Stejně jako neznáme (nejsme schopni hodnověrně prokázat) podstatná fakta o politickém puči StB v listopadu 1989, tak nám chybějí relevantní informace o jeho privatizační součásti. Obé čeká na zpracování historiky. K obsahu jednání V. Havla s rezidenty ruských tajných služeb v Praze a dojednání podmínek převzetí moci je potřeba, aby se zpřístupnily archívy Ruské federace a odtajnily spisy týkající se sovětských tajných služeb. V případě „privatizačního puče“ bude pro pravděpodobnou absenci písemných dojednání třeba začít sledováním toků peněz a komu plynuly které výhody. Podle mého názoru je k objasnění tehdejších událostí příliš brzo, časový odstup od oněch událostí je malý.