Co se to s naší zemí poslední týdny děje? Návštěva dalajlámy, prohlášení ústavních činitelů k Číně a jeho kritika, kauza Brady, demonstrace na Staroměstském náměstí, křik na příchozí na recepci na Hradě, výzvy k „týdnu občanského neklidu“… Co z toho všeho vyvozovat? Co tady koho trápí tak vážného? Lze říci, co je hybatelem této vzrušené doby?

Nenazval bych tuto dobu jako vzrušenou, ale spíše dekadentní s narušenými hodnotovými vzorci chování, které se snaží určovat a nevybíravě prosazovat ti, kteří se cítí být elitou národa. Mluvím o pražské kavárně, pravdoláskařích a sluníčkářích, k nimž se přidávají někteří umělci, ale i představitelé akademické obce a v této době i část politiků. Trápí je ztráta pokory a nezdravé pýchy, že oni jsou ti vyvolení, kteří jsou předurčení k tomu, aby určovali chod této společnosti, aby prosazovali jediný správný, tedy jejich, pohled na svět, a konečně aby oni rozhodovali, co je dobré a co je špatné, a předepisovali většině, co si má myslet. Jejich společným jmenovatelem, tedy jednoticím prvkem, je nejdemokratičtější možná metoda výsledkem první přímé volby prezidenta republiky Miloše Zemana.

Miloše Zemana přinesli na Staroměstské náměstí znázorněného jako exkrement. Jistá část společnosti ho velmi nenávidí. Zaslouží si to prezident? Přetáhl strunu on, nebo jeho odpůrci? Může se stát, že v příštích týdnech přerostou protesty proti němu, zahrnující i zmíněné pokřikování před Hradem, ve fyzické násilí? A nehrozí, že se proberou i Zemanovi příznivci a pojmou obranu prezidenta poněkud ostřeji? Jak zabránit takovému scénáři?

Jednou jsem vedl agrární demonstraci, při které byla ministru zemědělství Gandalovičovi předána prasečí hlava. Normální prasečí hlava z jatek, nikoliv nějaké „umělecké dílo“ hlavy Gandaloviče, ale přesto jsem při tom měl smíšené pocity. Ale udělat z hlavy prezidenta republiky, kterého volilo 2,7 milionu občanů, exkrement, to svědčí o duševní a lidské bídě těch, kteří se v den státního svátku k této formě propůjčili, a hlavně o tom, že nejde o elity národa a obránce demokracie, ale o dekadentní uskupení.

Jedno pravdivé přísloví říká, že kdo seje vítr, sklízí bouři. A pokud budou organizátoři akcí, jako byla ta na Staroměstském náměstí 28. října v podobných akcích pokračovat, pak přijde reakce. Probudí se mlčící většina a pak je jenom otázkou času exploze, tedy fyzické násilí. Vím, co mluvím, neboť v poslední době dostávám mnoho e-mailů, telefonátů a dopisů s výzvou, abychom zorganizovali obranu před narůstající zvůlí tzv. elit, jejíž konkrétní projevy nesou prvky ne nepodobné počátečním projevům fašismu. Jeden příklad za všechny – lidé na venkově, kteří většinou volili Miloše Zemana jsou podle Gazdíka, Halíka a dalších méně inteligentní a podobně. Podobné principy rozdělení lidí přece aplikoval fašismus.

Pokud jde o věcnou podstatu toho, co bylo: měl se Herman setkávat s dalajlámou? Podrazil vládu, když se s ním setkal oficiálně, což nečiní politici žádné ze západních zemí? Byl dopis čtyř ústavních činitelů přehnaný? Jaký postoj vy osobně zaujímáte k Číně a Tibetu?

Začnu odzadu. Stěžejní mantrou čínské politiky je integrita jedné Číny, jinými slovy Tibet je její integrální součástí. Tuto skutečnost respektují všechny vyspělé země světa včetně USA a zemí EU, Českou republiku nevyjímaje. Dalším faktem je, že dalajláma je de jure představitelem exilové tibetské vlády a pro Čínu jde o mimořádně citlivou záležitost, kterou drtivá většina zemí včetně USA respektuje a jejich představitelé se s dalajlámou oficiálně nesetkávají.

Z toho plyne, že nějaký Herman nemá nejmenší puvoár k tomu, aby na oficiální půdě ministerstva přijímal za přítomnosti místopředsedy Poslanecké sněmovny a místopředsedkyně senátu tuto kontroverzní osobnost. A jestliže to udělal, pak je to nejenom podraz na vládu, ale také provokace. Stranou ponechávám dalajlámovu mravní autoritu, kterou se mnozí zaštiťují, a ponechám na každém, aby se seznámil s dějinami Tibetu z doby, kdy byl takzvaně svobodný. Vládla tam krutá teokracie, bylo tam otroctví, nezletilí chlapci odvlékáni do klášterů a zde zbavováni své integrity, vládly nelidské tělesné tresty a neskutečná bída. Toto pro mne není symbol svobody a morální autority.