„Přes nekončící diskuse o výhodách a nevýhodách eura pro zemi s otevřenou a exportní ekonomikou, ležící ve středu Evropy, je společná měna logickou budoucností,“ řekl v novoročním projevu prezident Petr Pavel. Podle Václava Klause to byl pro všechny občany České republiky blesk z čistého nebe, protože něco takového nikdo z nás neočekával od člověka, který s ekonomickými otázkami nemá vůbec nic společného. Čím si vysvětlujete, že laik v této problematice tak horuje za euro, a ještě k tomu ve svém nejsledovanějším projevu?

Kladu si stejnou otázku. Má prezident poradce, kteří za něco lobbují a tento názor mu podsouvají? Nebo je tak indoktrinován, že si sám myslí, že euro je pro nás užitečné? Anebo má prostě od někoho instrukce a splácí mu podporu při volební kampani? Nevím. Co ale vím, je, že prezident říká nesmysly, když mluví o euru. Jako ekonom konstatuji, že to je hodně nešťastné. Již pominula doba, kdy jsme mohli k euru zastávat neutrální postoj. Nyní jsou již podkladová data naprosto jednoznačná: ekonomové z řad státních i soukromých institucí se shodují, že tento krok by nevratně poškodil ekonomiku České republiky. Za velmi kontroverzní považuji už jen to, že vláda o vstupu do ERM II vůbec uvažuje jako o možnosti navzdory tomu, že je zcela v rozporu s odbornými doporučeními Ministerstva financí (MF) a České národní banky (ČNB). Ještě o jednu úroveň kontroverze dál je pak to, že prezident na přijetí eura nepokrytě tlačí.

Zpráva o ekonomické sladěnosti Česka s eurozónou, kterou připravila odborná skupina zástupců MF a ČNB, objektivně konstatuje, že Česko bude zřejmě příští rok plnit některá z tzv. maastrichtských kritérií pro zavedení eura. Tato kritéria jsou nezbytnou podmínkou k tomu, aby země směla žádat o vstup do eurozóny. A současně s tím odborná zpráva MF a ČNB – také objektivně – doporučuje nedělat v tomto směru žádné kroky, tedy o členství v eurozóně nežádat.
Shodné stanovisko vyjádřili i ekonomičtí odborníci, kteří se účastnili jednání u kulatého stolu v Senátu na téma přijetí eura: proti přijetí eura se na tomto jednání kromě ekonomů z MF a ČNB postavili také například ekonomové za Vysokou školu ekonomickou (VŠE).

Před jakými důsledky potenciálního přijetí eura ekonomové a akademici z řad státních i komerčních institucí varují?

Objevilo by se krátkodobé zvýšení inflace skrze cenové úpravy bezprostředně po přijetí. Horší ale je, že by došlo i k dlouhodobému zvýšení inflace v horizontu desetiletí skrze zrušení kurzového konvergenčního kanálu a snížení úrokových sazeb. Efektem by bylo i zpomalení růstu HDP skrze odbourání autonomní monetární politiky, ztráta konkurenceschopnosti země skrze tlak na změnu struktury ekonomiky, snížení potenciálu HDP skrze snížení konkurenceschopnosti a zvýšení zadlužení skrze uměle vynucené snížení nákladů financování. A konečně velmi podstatné by bylo i ručení za problémy veřejných financí ostatních členů eurozóny.

Přijetí eura se naivně vydává za vstup do VIP klubu. Při rozhodování o jeho přijetí mnozí podporovatelé eura přihlížejí k pouhým emocím. Přijetí eura však není otázkou emocí – jedná se o vysoce odborný problém. Tak jako se neurochirurg při operaci mozku nesmí řídit pouhými dojmy a zanedbávat vědecká fakta, tak ani o přijetí eura by neměly rozhodovat populismus a naivní emoce, nýbrž ekonomická fakta. A ta přijetí eura jednoznačně diskvalifikují z racionálních úvah coby krok trvale poškozující hospodářskou strukturu a konkurenceschopnost České republiky.