Do jaké míry jsou uprchlické kvóty řešením? Jste pro jejich schválení? A vy byste pustil uprchlíky do ČR?

Mám problém s tím, abychom k nám pouštěli imigranty bez toho, že bychom je napřed vytřídili. Mám pocit, že se nám to vše okolo nich vymyká z rukou a že to špatně skončí.

Můžete to rozvést?

Mohou sem k nám totiž přijít lidé, o kterých si nejsme jisti, zda jsou schopní se začlenit do naší společnosti a jestli jsou schopni vnímat fakt, že naše kultura je odlišná od té jejich. Pokud přizpůsobení se nejsou schopní, tak tady nemají co dělat. My se přece nebudeme přizpůsobovat jim! Jenže jak je naše společnost velmi liberální, tak to nakonec může dopadnout i tak, že sem vezmeme každého a on nám tady nakonec bude diktovat svoje pravidla hry a svoje podmínky a bude tady mezi námi páchat třeba i džihád. A to je podle mne pro naši kulturu nepřijatelné. Evropa již nyní má pootevřená vrátka a kdyby do ní naráz vešlo přes dva, tři milióny lidí, tak pak ta vrata otevřete úplně dokořán a může to najednou všechno skončit. Já si myslím, že postup kvót je nesmyslný a že když už chce nějaký člověk někam jít, tak by měl říci také důvod, proč tam chce jít. Nemám ale nic proti tomu, abychom na druhou stranu v rámci humanitární pomoci pomohli těm nejpotřebnějším. Mám ale dojem, že Evropa tuto problematiku vůbec nezvládá.

Zastánci imigrace tvrdí, že přistěhovalci vždy byli posilou pro ekonomiku, protože budou pracovat horlivěji než zdejší lidé, a to ve snaze se prosadit. Na druhou stranu v některých zemích – třeba ve Francii - přistěhovalci či jejich děti spadají do sociálních sítí. Kde je podle vás pravda?

Ale proboha, přece nebudu uvažovat způsobem, že mi sem přijdou otroci na práci a že já nebudu dělat muset? To je úplně zvrácená teorie! Už s ohledem na to bychom měli přijímat jen humanitární uprchlíky, kteří jsou ve svém domově ohrožováni na životě, na zdraví a přichází do Evropy s celou rodinou, tedy i s dětmi. Ponechávám ale stranou myšlenku, že by je měly přijmout ty státy, které problémy v jejich domovinách vytvořily. Česká republika to rozhodně nebyla - my jsme ani bez souhlasu OSN nebombardovali Irák, ani Libyi a nepodílíme se snad ani na rozvratu Sýrie. Ovšem některé státy své stopy v těchto oblastech zanechaly. Když už to tedy přivedly do těchto konců, tak ať to řeší ony a prioritně.

Jak z toho ven?

Je jediná možnost. Ilegální uprchlíky prostě vracet zpátky do místa, odkud vyrazili a legálně udělat selekci přímo na území, odkud odcházejí. K tomu bychom měli - třeba na severu Afriky - vytvořit tábor, kde by se třídili. Humanitární záležitosti bychom pak do Evropy dopravovali sami a ty, co cestují ilegálním způsobem, bychom nekompromisně vraceli zpátky. To je má soukromá vize, i když zřejmě nedosažitelná.

Mnoho lidí má ale odpor k tomu, aby se uprchlíci vraceli zpátky...

Jiná cesta ovšem nevede.

Co si myslíte o argumentech, že máme morální povinnost přijímat uprchlíky z Afriky už proto, že před rokem 1989 české emigranty přijímaly západní země?

Vy si opravdu myslíte, že máme morální povinnost přijmout člověka, který se nehodlá začlenit do naší společnosti a do naší kultury a který se akorát hodlá opásat výbušninami a vzít v metru s sebou padesát, možná sto našich lidí? Máme morální povinnost brát ty lidi, kteří uznávají právo šária a ve své podstatě je pro ně žena něco jako onuce, majetek a nehodlají se smířit s tím, že v našem právu je to jinak? My jsme měli ve středu v Poslanecké sněmovně na stolech nový azylový zákon, kde je dokonce jeden paragraf, jenž říká, že když někdo nesouhlasí s tím, aby mu tlumočila osoba jiného pohlaví, tak že má možnost požádat o změnu. To je ale přesně ono, kdy bych já osobně někoho hnal svinským krokem a otočil jej zpátky, neboť co má co u nás dělat člověk, který se nehodlá přizpůsobit ani v této maličkosti našemu chápání světa a práva?

A není vám těch lidí líto? Vždyť oni ve svém domově strádají a zažívají mnohdy hlad a beznaděj...

Je mi jich líto! Ale znovu opakuji, že humanitární záležitosti bych samozřejmě řešil. Copak vám nebude líto těch znásilněných žen a lidí v metru? Až tam někdo odpálí bombu? O tom to totiž je. Musíte si porovnat, která důležitost je pro nás větší – zda budeme kopat za naše lidi, anebo se podřídíme nájezdnickým hordám, které si u nás budou dělat, co chtějí a my se na to budeme jen koukat. Teď jsem viděl video, jak v Londýně ustupovala policie před těmito zblázněnými lidmi. Itálie má už stejné problémy a také to tam začíná být docela ´hustý´. Je to také otázka počtu, neboť deset lidí v tisícihlavé komunitě se dá snadno ohlídat, ovšem jakmile počty začnou být dramaticky vysoké, tak máme hned velký problém.

Mělo by se podle vás na Islámský stát (IS) vojensky zaútočit? Jen podotýkám, že tato teroristická organizace je dobře vyzbrojená a dokonce prý může vyrobit takzvanou špinavou bombu, která dokáže rozmetat radioaktivní látky do širokého okolí. IS navíc prý chce vyvinout zbraně hromadného ničení a existuje dokonce možnost, že by radikálové mohli získat i jadernou zbraň.

Kdyby se Afrika nechala na pokoji, tak bychom se do této situace nedostali. Ať si to řeší státy, které tamní situaci způsobily! Bez mandátu OSN vletět do Iráku, podílet se na destabilizaci Libye, podporovat odpor v Sýrii a dodávat jim tam zbraně – to vše jsme dělali my, tedy Západ. Některé státy Evropské unie - a samozřejmě i zaoceánské - se na tom podílely velkou měrou, proto by to měly být ony, kdo by tamní problém měl řešit. Islámský stát je navíc dnes hnutím odporu proti Západu a mne osobně je líto, že jsme i my cílem, i když neprávem.

O tom, že by se na Islámský stát mělo vojensky zaútočit při společné mezinárodní vojenské akci, hovoří již delší dobu třeba prezident Miloš Zeman. Jste s ním v tomto názoru zajedno?

Je otázkou, co je Islámský stát. On totiž podle mezinárodního práva ani neexistuje. Tam je jenom území, které je totálně v rozvalu, v chaosu, což jsme mimo jiné způsobili i my, neboť tam dodáváme zbraně. Ten chaos ale jednou skončí. Ale útočit na něj vojensky? To by zapříčinilo jenom to, že by se k nám přivalily milióny dalších uprchlíků a budeme tak rázem řešit ještě větší problém, než dnes. Navíc bychom byli podepsaní i pod tím útokem.

Hnutí Islám v ČR nechceme a jeho šéf Martin Konvička mají proti muslimům a hlavně islámu různé návrhy, třeba hovoří o tom, že je nutné vyvolat referendum v otázce nuceného přijímání imigrantů. Proti Konvičkovým lidem ale stojí naopak skupina lidí, kteří prostřednictvím petice žádají, aby vláda Bohuslava Sobotky uprchlíky v ČR přijala. Jak se díváte na tyto rozdílné přístupy a kam byste se přiklonil vy?

Mně je rozhodně bližší petice proti islámu, protože si myslím, že nejsme islámská země a doufám, že nikdy nebudeme. Náš stát je postaven na křesťanském základu a mělo by to tak i zůstat. Multikulturalismus začíná přesahovat možnosti řešení. Podívejte se třeba na Francii - na Marseille a na Paříž, jak tam jsou dnes velké problémy. Já jsem byl vloni po deseti letech v Paříži a musím říci, že se za tu dobu výrazně změnila. Je to dramatický rozdíl a obávám se, že pokud půjdeme stejnou cestou jako oni tam, tak že to nebude zrovna správná cesta. Ještě civilizace nedospěla do toho stavu, abychom byli schopni se přizpůsobit jeden druhému. Zejména druhá strana to podle mne neumí.

Slyšela jsem o Paříži, že se tam běžně odehrávají i prohlídky lidí v obchodech, které rozhodně nejsou namátkové. Může takový stav dostihnout i Prahu?

Ano, v Paříži je to hodně tuhé a zejména je tam zvýšené napětí cítit v ulicích, neboť tamější přistěhovalci nemají práci. To ale může způsobit nakonec stav, kdy přijde o práci i křesťanská komunita, neboť ji nahradí velmi levná pracovní síla, která bude ochotna pracovat za otrockou mzdu a to ještě tím způsobem, že přestane platit zákoník práce. Již teď tam pracovní agentury zneužívají cizince dost brutálně. Ekonomika se takto vždy bude chovat – když máte vydělávat peníze, tak nepřemýšlíte nad tím, zda mi onu práci udělá Pepík nebo Mohamed. Dám ji prostě tomu, kdo ji udělá za menší mzdu.

Myslíte si, že by se spolu se zvyšujícímí se počty uprchlíků v ČR úměrně zvedla i pravděpodobnost teroristického útoku? Třeba takového, jaký se před časem odehrál v Paříži, kde skupinka muslimů vyvraždila redaktory časopisu Charlie Hebdo?

My tady ty počty imigrantů zatím nemáme tak vysoké, jako má Francie, Španělsko, či Itálie, ale je to samozřejmě velký problém, který stojí na tom, že množství lidí, které přichází, se nestačí začleňovat do společnosti. Ovšem je třeba počítat s tím, že hrozba – jakákoliv – dříve nebo později dopadne i na nás.

Krátce se ještě vrátím k akcím Martina Konvičky a jeho hnutí, neboť oni již delší dobu provozují petici namířenou proti imigrantům. Vy byste takovou petici podepsal?

V naší rodině už jejich petici pár lidí podepsalo. Osobně si myslím, že jejich petice je legitimní záležitostí, každý má právo vyjádřit svůj vlastní názor. Evropa je ale křesťanská a není šance na to, abychom se sžili s náboženstvím jako je islám.

Pokud jednou uprchlíky přijmeme a rozdělíme mezi členské státy EU, vytvoříme podle analytika Erika Besta precedens, který do budoucna navždy změní Evropu. Myslíte si také, že když už jednou kývneme na kvóty, že už nebude cesta zpět a imigranti navždy změní evropskou kulturu? A kdy se tak stane? Za deset, či dvacet let?

Jeďte se podívat do Francie, do Marseille nebo do Paříže a zjistíte, že ta města jsou jiná už teď. Proto podle mne ona změna přijde ještě dřív, nežli za dvacet let. Dokonce mám pocit, že se Evropa změní anebo rozsype do pěti let.

Co by se tedy podle vás s tím dalo dělat? Nevyžaduje si problém masivní imigrace kupříkladu nějaké omezení, byť dočasné, schengenského prostoru?

Hranice schengenského prostoru mají vnější státy za úkol střežit. Na jednu stranu to je to nejcennější, co máme – tedy volný pohyb osob a zboží, kvůli čemuž jsme také vstupovali do Evropské unie – ale kdyby se uzavřely vnitřní hranice prostoru, tak by to byl návrat zpět. Ovšem na druhou stranu, pokud vnější státy, které mají za úkol hlídat hranice EU, selžou, no tak vám nezbude nic jiného, nežli se vracet k posílení hranic. Máme přece právo si zvolit, koho si do domu pustíme a koho ne. Evropské právo nám to sice do určité míry sebralo, ale měly by nám to garantovat státy na vnějším okraji EU. Pokud ony selhávají, tak pak ztrácí smysl celá EU. To je třeba si uvědomit, že to má takto dalekosáhlý dopad.