Jaký je váš názor na romskou otázku?

Je to velmi komplikovaná záležitost, kterou se dlouhodobě nedaří řešit. Ani u nás, ani na Slovensku, ani ve Francii, ani například v Irsku, kde jsem měl možnost vidět, jak se s tím vypořádává irská společnost. Máme ministra pro lidská práva a já si myslím, že bychom měli jako společnost primárně tlačit nejvíce na to, aby zákony platily pro všechny stejně. Největší zlo, které se mohlo stát, bylo, že se dělaly nějaké ústupky a výhody. Přerostlo nám to přes hlavu. Dnes se ten problém bude řešit, pokud se nám ho vůbec kdy podaří vyřešit, hůře, s větší složitostí a za vyšších finančních nákladů, než kdyby se řešil dříve.

Ale na druhou stranu si neumím vybavit, v které zemi se to někomu vyřešit podařilo. Kanada, Francie, Anglie nám vracely Romy. Je to příklad jejich pokrytectví. Jakmile se začali Romové chovat pro ně nepřípustně, začali je vracet, ačkoli nás mnohdy kritizují za naše údajně nedemokratické postoje k Romům. Demokracie pro ně končí tam, kde začínají jejich zájmy. Ale to je pro ty tzv. mocnosti a kolébky demokracie příznačné a platí to, bohužel, nejen v romské otázce.

Jak se díváte na ta opatření, která předkládá ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier ve směru pozitivní diskriminace...

Tady budu až příliš strohý. Nazvu to šíleností. To je ten nejsprávnější výraz.

Někteří komentátoři říkají, že Úsvit je fašistický či fašizující...

Velmi mě to uráží, stejně jako všechny ostatní členy Úsvitu. My rozhodně nejsme žádní fašisté. Nevím, komu já mohu připadat jako fašista? Lidé, kteří mě znají, tak vědí, jaké jsou mé názory. My pouze poukazujeme na to, o čem jiní pokrytecky nechtějí hovořit. Ožehavým tématům se raději vyhýbají. Mluví se o multikulturní společnosti ve Francii. Proč už se nevzpomíná na to, že tam jisté etnikum obracelo auta naruby, zapalovalo autobusy? Probíhaly tam pouliční bitky, které vyvolávali imigranti. To samé se odehrálo v Německu a podobné problémy mají i v Anglii. 

My v Úsvitu nejsme žádní blázni. My jenom dopředu říkáme, že je lepší se k tomu postavit čelem včas a snažit se to řešit, dokud ten problém nenaroste do neřešitelných rozměrů. Protože jakmile ty problémy přerostou do úrovně, se kterou se dnes potýká Francie, Německo, Británie, Belgie, Nizozemí, tak už to lze řešit jenom velmi těžce. My máme v tuto chvíli výhodu, že se na to můžeme připravit a nastavit nějaká pravidla, aby nás nepostihlo něco podobného. Čili si myslím, že náš postoj je velmi prozíravý a rozumný. Nechceme být a nejsme xenofobové a někoho svévolně omezovat. My jen říkáme, že chceme, aby se naše společnost rozvíjela a nechceme připustit, aby nekontrolovatelný příliv imigrantů naši společnost rozvrátil. Protože nejsme tak ekonomicky silní, abychom si mohli dovolit přijímat tolik imigrantů. Nemoci je lepší a levnější předcházet, než ji pak nákladně léčit.