Než se spolu vydáme jako obvykle do širého světa – koho volíte, a proč?

Nevolím, protože ani po zvážení všech mně dostupných informací, argumentů a předpovědí nedokážu odpovědně racionálně, emočně ani esteticky rozhodnout, kterého exkomunistu volit proti kterému exkomunistovi. A rmoutí mě, že tato otázka je 33 let po pádu komunismu vůbec ještě na stole. Odevzdávám se tedy na pospas kolektivní moudrosti českého lidu a pokorně přijmu jeho rozhodnutí.

Za obzvlášť příznačné pokládám to, že žádný z kandidátů neroztočil pořádný skandál kolem té největší nemravnosti této vlády, jíž je plánovaných 150 milionů na cenzuru a propagandu, uloupených z daní občanů, z nichž pětina, či čtvrtina, či třetina či kolik už, není jistá, jak vyžije příští měsíc. Takováto částka by třeba ufinancovala na rok deset škol, kterým dnes chybějí peníze na učební pomůcky předepsané ministerstvem. Žádného kandidáta zjevně nešokovala ta nestoudnost a arogance, s jakou tímto vláda dává najevo, jak pohrdá nejen těmi dezoláty, kteří ji nevolili, ale i těmi naivkami, které ji volily.

Takže si myslím, že žádný z prezidentských finalistů nebude mít moc ani vůli, a vlastně ani zájem zastavit nebo obrátit skluz demokracie směrem k totalitě, jaký pozorujeme v celém západním světě. U nás dosud trochu pomalejší, ale i tady se už zrychluje. Příčinu zrychlování a setrvačnosti dobře popisuje ekonomka Šichtařová v současném rozhovoru na Radio Universum: Stále víc lidí vzdává úsilí o vlastní ekonomickou nezávislost a odevzdává odpovědnost státu. Tím mu také odevzdávají svou svobodu. Vláda je k tomu povzbuzuje a vlastně i nutí finančními opatřeními, respektive neopatřeními.

Děje se to v celém západním světě. Ale nenechme se oblbovat, že existují nějaké alternativy. Ty svobody, které my teď ztrácíme, v ostatních alternativách – a těmi jsou dnes Rusko, Čína a islám – neexistují, nikdy neexistovaly a existovat nemohou, tak je tam nehledejme. Jestliže západní demokracie zkolabuje, nebude kam utíkat. Taky o tom ta volba mohla být, a nebyla.

Je ta u nás plánovaná cenzura a propaganda součástí globálního tažení, jaké rok co rok projevuje Světové ekonomické fórum (WEF), které se teď právě opět slétá soukromými tryskáči do Davosu, tentokrát konkrétně na debatu o „misinformacích“?

K tomu by pomohlo zjištění, zda tam letos je i někdo od nás, mezi rekordními dvaapadesáti státníky, třemi stovkami ministrů, šesti sty šéfy korporací, dvěma tisíci všelijakých jiných funkcionářů a neziskovců, stovkami novinářů, stovkami umělců na jejich kulturní povznesení. Budou schvalovat už sepsaný návrh, jak postupovat proti „škodlivému obsahu on-line“, jak tomu říkají. Založili si k tomu „Globální koalici pro digitální bezpečnost“, která vypracovává „globální principy digitální bezpečnosti“. Ty by měly být platné pro každého jednotlivce, firmy i organizace. Zaostření na konkrétně nedefinované „misinformace“ má „chránit před terorismem a nenávistnými projevy“. Nacházet „rovnováhu“ mezi „soukromím a zneužíváním osobních údajů“. Mezi „svobodou projevu a cenzurou“. Mezi „bezpečím a soukromím v digitálním světě a svobodou projevu“. Na projektu se podílejí internetové megafirmy spolu se státními regulačními úřady a všelijakými neziskovkami. Jejich úkolem je „prosazovat digitální bezpečnost způsobem, jaký respektuje práva, povzbuzovat k pozitivnímu chování a akcím po celém digitálním ekosystému, a informovat a realizovat regulační, průmyslové a společnostní snahy a inovace“. K tomu si ještě založili „Platformu pro utváření budoucnosti médií, zábavy a sportu“, která na ně bude dbát, „aby pracovaly podle globálních principů“.        

Co si pod těmi bláboly představovat? Asi to, co pod Fialovým „svoboda slova je zaručená, ale občané mají právo na její korigování“. Akorát celosvětově.

Jo, a málem jsem zapomněl, přece jen trocha komedie i v Davosu. Mezi účastníky je i několik stovek elitních prostitutek, znenápadněných seriózním podnikatelským oblečením. Davoské fórum je pro ně zlatý důl: Hodinová sazba zde vystoupí na 700 eur, celonoční na 2300. Poptávka k utrhnutí, rezervace týdny dopředu.