Bohužel to, co předvádí většina českého národa v krizi koronavirové, je směsí vlastností špatných a ještě horších. Můžeme se za sebe bez nadsázky pouze stydět, píšete ve svém textu s názvem Styďme se. Co konkrétně vám vadí?

Vadí mně především to, že část občanů není ochotná se za účelem potlačení epidemie omezit ani ve svých volnočasových aktivitách. Dokonce proti opatřením protestují, a to i za situace, když jiní lidé jsou s koronavirem ve vážném stavu v nemocnici či jej zaplatí životem, nemocnice i zdravotníci pracují na hraně svých možností, a jen zásluhou jejich nezměrné obětavosti nedošlo ještě ke kolapsu zdravotní péče. Vadí mně tedy ta ohromná disproporce mezi tím, co lidé dělají sami pro sebe a co jsou ochotni udělat pro druhé. 

Problém je dle vás v naší podivné povaze, neumíme se a nechceme se ve prospěch druhých  omezit. Kde se ta sobeckost v nás vzala?

Sobectví je bohužel vlastní lidské povaze. Čím vyspělejší společnost, tím více působí proti sobectví jednotlivců s akcentem, že člověk je tvor ultimativně kolektivní a každý potřebuje každého. Naše společnost bohužel není tak vyspělá, jako země Skandinávie či mnohé země západní Evropy, a i pro překotný vývoj po roce 1989 zde nejsou mechanismy demokracie a společenské odpovědnosti dostatečně zakořeněny. Proto často zaměňujeme svobodu se svévolí.

Uvádíte, že je už zbytečné vyvracet nesmyslnou tezi, že lepší než plošná opatření by byla cílená ochrana ohrožených skupin. Můžete vysvětlit proč je tato teze nesmyslná?

Především proto, že ta ohrožená skupina je příliš rozsáhlá (věk, obezita, diabetes, hypertenze, onemocnění srdce a další), a čítá tedy zhruba 40 % občanů. Kromě toho, pokud tito lidé žijí ve společném sociálním prostředí s ostatními (v rodinách, v práci atd.), nemůžeme je dostatečně chránit, pokud by se zbytek populace promořoval.

Jsou i tací, kteří by otevřeli Česko a restriktivní opatření zrušili. Ohánějí se přitom ekonomikou. Co by se však v takovém případě stalo?

Došlo by k masivnímu nárůstu nemocných i zemřelých na covid, ale i na jiná vážná onemocnění, pod takovým tlakem by naše nemocnice skutečně zkolabovaly, a nebyly by schopny na patřičné úrovni pomoci ani řadě vážně nemocných jinými chorobami (akutní kardiovaskulární stavy, náhlé příhody břišní apod.) či úrazy. Již v současnosti došlo k výraznému zhoršení péče, kdy se odkládají elektivní výkony či není možné dodržovat ani běžné standardy intenzivní péče.

Je egoismus části obyvatelstva i příčinou toho, že věří různým konspiračním a nesmyslným teoriím o čipování a podobně?

Je jednou z příčin. Část lidí ale věří konspiracím i z jiných důvodů.  Někteří nejsou schopni unést pohled pravdě do očí a hledají tak únikové teorie, říkají si, že to vše kolem nás přece nemůže být pravda, a hledají pro sebe přijatelnější vysvětlení. Jiní zase za vším vidí peníze, tak hledají zdůvodnění covidu ve snaze nějakých korporací na tom vydělávat (ochranné prostředky, vakcíny atd.). Jedno mají ale všichni společné – popírají-li vážnost epidemie covid, popírají naprosto zjevnou skutečnost, kterou lze ověřit jediným telefonátem do kterékoliv nemocnice. Je to jako popírat povodeň tváří v tvář zaplaveným ulicím.

V  současnosti se rozjíždí očkování. Bude to ten zásadní průlom v boji proti covidu?

Pakliže se potvrdí závěry z klinických studií (účinnost vakcín), podaří se je produkovat v množství potřebném pro vytvoření kolektivní imunity a bude možné je v krátké době skutečně přizpůsobovat případným mutacím vytvářejícím vůči dosavadnímu složení vakcíny rezistenci, měly by být naší zásadní a nejúčinnější zbraní. Nic lepšího patrně v blízké době nevymyslíme, účinný lék je v nedohlednu.

Ozývá se kritika, že máme nedostatek vakcín. Čím to je?

To má dvě roviny. Určitý nedostatek je prozatím celosvětový, protože sebevíc kapacitní produkce prostě nedokáže tak rychle uspokojit tak velkou poptávku. V rámci tohoto deficitu jsou na tom pak některé státy lépe, jiné hůře. ČR by na tom byla určitě mnohem lépe, kdyby si již v létě objednala větší množství vakcín. K této chybě v podobě nedostatečných objednávek došlo ještě za ministra Vojtěcha.

Jak si podle vás vede vláda v boji proti covidové nákaze?

Jaro šlo vládě mnohem lépe, protože měla podporu veřejnosti. V přípravě na podzimní vlnu se objevily některé chyby a podcenění situace, velmi nešťastné pak bylo odvolání ministra Prymuly. Sebelepší vláda ale v demokracii nezmůže nic,  pokud dochází k masivnímu porušování vládních nařízení veřejností. A jejich důvodem je výše zmíněné sobectví, které hojně podporují některé veřejně známé osobnosti, z nichž nejvíce zla dle mého názoru páchá Václav Klaus starší.

Jak hodnotíte činnost opozice?

Pravicová opozice zneužívá koronavirovou krizi k mnohdy samoúčelné kritice vlády. Samozřejmě že vláda chyby dělá, ale neznám žádnou ucelenou opoziční koncepci, která by vedla k systémově lepším výsledkům v boji s epidemií. Z politického hlediska je v této situaci opoziční role mnohem jednodušší, protože nezakládá za nic odpovědnost a jen otevírá prostor kritice za chyby, kterým by se nevyhnuli ani představitelé opozice, kdyby byli ve vládě.

Koronavirová krize je bezprecedentní tím, že je nutné formulovat úplně nová řešení v úplně nových situacích nejvyššího stupně společenského významu. Neznám žádný kolektivní orgán na světě, který by dokázal v takových podmínkách nechybovat.