Vstoupili jsme do dvacátého roku našeho členství v Evropské unii. Vy sám jste založil spolek, který volá po odchodu z EU. Co se podle vás za poslední necelé dvě dekády změnilo, že v naší zemi sílí nespokojenost s naším členstvím?
Změnil se úděl a styl řízení Evropské unie. Státy, které před dvaceti lety vstupovaly, doufaly v propojení evropské ekonomiky, v nové příležitosti a v celkově stabilnější politické prostředí v nejisté době na přelomu století. Evropská unie a její popularita začala klesat hlavně proto, že lidé přestali vnímat EU jako společenství všech zemí, ale jako jakousi „vyšší autoritu“, která chce svým členským státům ordinovat vlastní politiku, která často nedává smysl a není srozumitelná. Nelze čekat, že si u obyvatel získá podporu jakýkoliv projekt, který bude chtít zasahovat do jejich životů. A přesně to Evropská unie prostřednictvím ekologické či migrační politiky dělá.
Kde se podle vás stala největší chyba v tom, že se původně asi správná myšlenka více propojit evropské státy dostala do dnešního stavu?
Sám si s touto otázkou často lámu hlavu. Na jedné straně mě korupční kauzy, kvůli kterým zatkli i místopředsedkyni Evropského parlamentu, vedou k názoru, že v Evropské unii se do řídicích funkcí dostali lidé, kteří hájí zájmy mimoevropských zemích. Konec konců vyšetřovatelé mají údajně důkazy o úmyslném lobbingu za odběr plynů ze zemí třetího světa. Za to by v každé zemi padla vláda a následovaly rozsáhlé čistky. V EU se ale žádné viditelné otřesy nestaly. Na straně druhé je zde motivace západních zemí využívat země bývalého východního bloku. To vidíme hlavně v otázce zelené politiky, která likviduje primárně průmysl menších evropských zemí. Chyba pak byla, že při Lisabonské smlouvě nebo migrační krizi nikdo nezatáhl za pomyslnou záchranou brzdu. Některé státy včetně ČR se ozvaly, ale vysloužily si akorát žalobu ze strany EU. To byl asi signál pro dnešní vedoucí garnitury EU, že mají volnou cestu ke své politice „všeobecného dobra a lepšího světa“.
Někteří euroskeptici i přes veškerou kritiku EU však říkají, že pro ČR je nemyslitelné z unie vystoupit a je třeba spíše hledat cesty k vnitřní reformě. Proč je podle vás tato úvaha slepou cestou?
Ona to není stoprocentně slepá cesta. Smysluplná reforma, která by vzešla z věcné diskuse mezi všemi státy, by dávala smysl. Velcí evropští lídři, jakým je bezesporu Viktor Orbán či Giorgia Meloni po takové reformě volají. Můj názor však je, že taková „reforma“ může lehce sklouznout k tomu, že EU ustoupí o pár kroků, ukojí tím vášnivou poptávku po reformě a celá energie pak vyšumí do ztracena. Proto vnímám vztyčení cíle v podobě odchodu z EU, ideálně s našimi partnery z V4, za vytrvalejší a stabilnější pokus. EU se ukázala jako nereformovatelná ze svých vlastních struktur. Jedinou cestou případné reformy by tak byl velký tlak premiérů, prezidentů a co nejužší spolupráce euroskeptických europoslanců. A to bohužel nevidím.
Pokud tedy prosazujete, aby Česká republika opustila EU, neobáváte se velmi negativních dopadů na českou ekonomiku? Vždyť jsme přece zemí, pro kterou je export klíčovou součástí HDP.
Je to častá připomínka. Nejsem ekonom, ale snažím se v těchto věcech nad rámec svého vzdělání vzdělávat. Českou republiku nelze vymazat z mapy. Obchodní styky jsou pro nás důležité, ale stejně tak i pro naše partnery. Jsem přesvědčen, že pokud by odchod České republiky byl řízen zodpovědnou a cílevědomou vládou, bylo by možno vyjednat dobré podmínky pro další ekonomickou spolupráci. Existuje také EFTA (Evropské společenství volného obchodu), které sdružuje státy, které v EU nejsou. Proto běžně obchodujeme se Švýcarskem nebo Norskem. Krátkodobé dopady odchodu z EU by určitě nebyly pozitivní. V mých očích se ale jedná o krok, který nečiníme kvůli zítřku. Jedná se o krok, díky kterému myslíme na budoucnost. Na tu, ve které EU zakáže prodej aut se spalovacími motory, vyšroubuje ceny emisních povolenek do závratných výšin a bude každou kritiku označovat za „nebezpečnou dezinformaci“. Navíc nám události z posledních měsíců ukazují, že nejsme jedinou zemí, kde sílí tendence za odchod z Evropské unie.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Karel Výborný
Nikola Bartůšek, MSSc. et MSSc., BSc. byl položen dotaz
Myslíte, že zvýšení trestů pro pašeráky stačí?
Podle mě jsou téměř nepostižitelní, protože se je málokdy podaří vůbec chytit. Ale když jste toto téma nakousla, tak jaké tresty jim hrozí teď a jaké navrhujete? A máte taky nějaký účinný plán, jak ochránit naše hranice? A co si vůbec myslíte, že teď bude, když Asadův režim padl? Je to dobře nebo ne...
Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
reklama
Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.
Uživateli nejlépe hodnocený komentář
Když si lidi myslí,,
Vl.P.
, 15.05.2023 13:57:00
Vl.P.
, 15.05.2023 13:57:00
že EU je naše jedinná záchrana a neustále volí strany, které EU doslova odkývají všechna svinstva, kterých je schopna, tak proč se divíme, že jsme tam, kde jsme. Komu není rady, tomu není pomoci.......
| 6 | 0
Další články z rubriky
20:20 Konečná: Rozpočet je Pavlova a Fialova habaďůra na lidi
„Jedna velká habaďůra na lidi,“ říká k tomu, že prezident nakonec podepsal státní rozpočet na příští…
- 17:17 Lidé dobře chápou, co se děje. Ale co s tím mohou dělat? Je to záměr, říká Vyoral o chudnutí Evropy
- 16:12 „Statisíce lidí navíc.“ Jaroslav Šulc tuší, co se lidem o Ukrajincích v ČR už neříká
- 9:10 Keller: Je fajn, že si platově přilepšíme až počátkem třetí světové
- 4:40 „ČT bude dělat během Vánoc reklamu STAČILO!“ Vidlák už vidí svátky
- 20:25 Stažení USA z ukrajinského konfliktu. Evropa bude sama. Politolog Prorok vidí do karet Trumpa
