Hned na počátku epidemie jste, pane docente, napsal: „Pozor, koronavirus vybarvuje charaktery!“ Překvapil vás někdo? Kdo se podle vás během uplynulého roku vybarvil tak, že jste to nečekal, a kdo potvrdil vaše předpoklady?

Každou tragédii, každé velké neštěstí, kterými jsou postiženi obyčejní lidé, se snaží mocní využít ve svůj prospěch. Překvapilo mě, kolik lidí nepochopilo, že čím déle budeme neštěstím postiženi, tím déle na nás budou mít možnost mocní parazitovat. Překvapilo mě, kolik lidí projevilo nejen hloupost, ale v kolika z nich se probudila i bezohlednost spojená s naivní představou, že jim se přece nemůže nic stát. Překvapilo mě, kolik lidí svou hloupost a bezohlednost dává okázale najevo. Včetně lidí, se kterými jsem byl a snažím se být stále v přátelských vztazích a kteří jsou mně blízcí.

V květnu jste hovořil o tom, že by se společnost měla ptát: „Jak se bránit rozeštvávání?“ A ještě v té době jste říkal, že jsme obstáli jako společnost celkem dobře. Jak jsme, pane docente, obstáli, když shrnete celý rok?

Projevili jsme se bohužel jen jako běžci jen na krátkou trať. Někteří už v květnu prohlašovali, že „se to nedá vydržet“. Vůbec si neuvědomovali, že vše teprve začíná. Jako národ jsme moc neobstáli a máme co dohánět. Nejsmutnější roli sehráli nedovzdělaní fangličkáři, kteří mávali českými vlajkami, připíchli si trikolóru, a přitom se podíleli na pokusu o likvidaci našeho národa.

Před pár dny jste upozorňoval na to, že je důležité připomínat, že peníze na odškodnění jdou z kapes obyčejných lidí. „Těch, kteří také nesou dopady vládních opatření.“ Jak prosím hodnotíte způsob kompenzací, který jsme sledovali v uplynulém roce?

Byly to kompenzace v rámci možného. V době, kdy je stlačena poptávka poklesem výdělečných příležitostí a příjmů, nehrozí inflace a je možné z veřejných zdrojů poskytnout prostředky k povzbuzení poptávky.

Vzniklý deficit by bylo možné uhradit z emisně-inflační daně (kdysi nazývané ražebným, pokud se peníze ještě vyráběly z něčeho, co mělo hodnotu) formou monetizace našich státních dluhopisů nakoupených ČNB na volném trhu. ČNB zatím prostředky vznikající znehodnocováním koruny, tedy tím, o co přicházejí naši lidé, převádí mimo naši zemi nákupem sterilizovaných eur a uvězněním peněz v repo operacích, ze kterých platí malý, ale nadinflační úrok. Na tyto zdroje, které patří naší zemi, si budeme muset sáhnout.

Za této situace považuji za perverzní, že někteří bohatí spoléhají na možnost zneužití našich soudů a chtějí se nabalíkovat formou soudních sporů. Drobní živnostníci ani střední podnikatelé nic nezískají, ale nenažranci zase budou vítězit nikoli silou práva, ale koupeného bezpráví. 

Lze nějak popsat, s jakými dopady máme vlastně počítat v příštím roce? Co zasáhne každého?

Bude ještě dynamičtěji pokračovat bohatnutí bohatých a chudnutí chudých, budou narůstat vnitřní konflikty ve většině zemí a snaha obrátit je do konfliktů mezi zeměmi. Budeme nadále vystaveni restrikcím a manipulaci. V našich silách je však dosáhnout toho, abychom nebyli vystaveni důsledkům takové hlouposti a omezenosti. Pokud by se v tomto směru podařilo alespoň něco trochu změnit k lepšímu, může příští rok znamenat obrat k lepší budoucnosti. Odpovídalo by to symbolice: letos vyšla betlémská hvězda (tj. došlo k velmi vzácné konjunkci Jupitera a Saturna) přesně v době slunovratu. Naprosto ojedinělá událost a konjunkce Jupitera a Saturna může souviset i s nadpozemským původem Ježíše.

Bohužel v době konjunkce bylo nad celou naší zemí zataženo, takže fascinující úkaz nebylo možné pozorovat. Ale i to může být určité poselství. Pokud je, tak podmínkou změny k lepšímu je i projasnění mysli našinců. To už závisí na nás. To můžeme ovlivnit.

V článku z 18. října jste zmiňoval: „Zamezení nových dodávek ‚zlé mutace‘ je tedy hlavní podmínkou toho, aby došlo k řešení situace na bázi zklidnění viru, a patrně ani jiné řešení neexistuje. (Promoření a vakcína mohou být maximálně ‚podpůrné‘ cesty, většinou však spíše situaci zhorší, pokud nejsou využívány v intencích zklidnění našeho viru.)“ Jak se díváte na současný trend chápání stavu: vakcína je jediná záchrana?

Čekání, že vakcína všechno změní, připomíná beckettovské „čekání na Godota“. V lepším případě vakcína může dynamiku epidemie zpomalit. Řešením je trpělivé zklidňování viru formou vhodných omezení, která vyplývají z pochopení logiky jeho chování. To za nás nikdo neudělá. Bohužel někteří si z iluze o možnostech vakcinace udělali vnitřní alibi pro svoji vlastní netrpělivost, a to nás taky může hodně stát.
Určité riziko je i v tom, že obrovské finanční prostředky, které jsou s aplikací vakcín spojeny, vyvolají hodně nekalou soutěž a zvýší se míra dezinformací. A to i pokud jde o vyhodnocení výsledků použití různých vakcín v různých zemích. V této oblasti bude nutné nejen čelit dezinformacím a manipulaci, ale také najít důvěryhodné zdroje informací.