Příměří mezi Izraelem a Hamásem, jak k tomu vyzvala zhruba před měsícem Organizace spojených národů (OSN), bylo sice prodlouženo, ale klid zbraní neměl dlouhého trvání. Co bude dál?

Izrael se dostal ke zdi. Z vojenského hlediska by bylo nejlepší pokračovat a zničit Hamás, což dokážeme. Když si vzpomenete na film Pearl Harbor, tak tam jeden podřízený gratuloval japonskému admirálovi Jamamotovi, který odvětil něco ve smyslu "vyhráli jsme bitvu, ale vzbudili jsme obra, který nás nejspíš zahubí". A to se stalo i sedmého října. Pořád nevím, co bylo účelem útoku Hamásu, přestože šlo o teroristický útok. Bylo zřejmé, že to Izrael nedostane na kolena, takže v tom nedokážu objevit ani kousek vojenské logiky.

Hamás spoustu lidí zavraždil, vzal rukojmí, ale Izrael mu to vrátil. Samozřejmě nelze porovnávat možnosti Izraele a Hamásu. To je jasné. Izrael by měl v útoku pokračovat, ale otázka rukojmích je pro izraelskou veřejnost velmi citlivá. A myslím si, že jde o tlak veřejnosti. Jde o to, udělat téměř nemožné, aby se rukojmí vrátili. Za téměř jakoukoliv cenu. A bohužel Jahjá Sinvár, šéf Hamásu, je psychopat, ale zná Izrael velmi dobře. Mluví hebrejsky, sleduje každý den izraelskou televizi. Nicméně s námi hraje poker a Izrael má spoutané ruce právě kvůli rukojmím. Nyní tedy nastalo příměří, ale oficiální politika izraelské vlády je, že se nepřátelství obnoví ve chvíli, kdy skončí výměna rukojmích.

Nemyslíte si, že Hamás tím vlastně jen testoval vývoj názorů ve světě?