V Nice došlo ve čtvrtek k útoku, který může mít spojitost s radikálním islámem, při němž podle prvních odhadů zahynulo okolo 85 lidí. Není už opravdu čas na to, aby Evropa společně se Severoatlantickou aliancí, dejme tomu i za podpory Ruska, definitivně zničila Islámský stát? Špičkový světoví politikové sice tuto alternativu odmítají, že si svůj boj mezi s sebou musí vybojovat samotní Arabové, jenže mrtvých na starém kontinentu stále přibývá a konec konfliktu s IS je pořád v nedohlednu…

Já bych si dovolil pochybovat o tom, že to, co se stalo ve Francii, je dílem radikálů z Islámského státu. Ví se, že to udělal Francouz tuniského původu, ale přímá účast IS zatím není potvrzena (k útoku se IS přihlásil v sobotu, poté, co byl tento rozhovor pořízen, pozn. PL). Tento čin však může zase některé takové skupiny inspirovat. Není také vyloučeno, že to byl člověk, který není spokojený se svou situací, jež nechtějí současné francouzské instituce řešit. Není přece žádným tajemstvím, že Francie má velké problémy s arabskými přistěhovalci ze severní Afriky, kteří se tam cítí být hodně frustrovaní.

Měla by i naše vláda v souvislosti s těmito útoky posílit bezpečnostní opatření ve státě? Myslíte si, že ta dosavadní jsou už dostatečná? A je vůbec možné se proti teroristickým útokům lépe připravit? Neměli bychom požádat o pomoc izraelské experty, kteří s islámským terorismem mají bohaté zkušenosti?

Začal bych od konce, Izrael sice má s terorismem velké zkušenosti, ale jeho metody proti němu nemají žádné relevantní výsledky. To bych chtěl zdůraznit. Já opravdu nevím, jak vysoké počty policistů a vojáků bychom museli naverbovat, abychom dokázali takovým případům předejít. Snad jednoho policistu na jednoho občana? To je samozřejmě nemyslitelné. Vemte si, že ve Francii panuje už od pařížských útoků mimořádný stav a tamní vláda navíc všechny bezpečnostní složky masívně posilovala. Navíc jaká náročná bezpečnostní opatření se ještě udělala při zajištění fotbalového šampionátu, kde se, což jsme všichni rádi, nic nestalo. Takže si troufám říct, že jakékoliv posilování těchto jednotek nepřinese kýžený efekt. Tudy cesta prostě nevede.

Je určitě velkou chybou evropských politiků, že všechny debaty o terorismu většinou končí návrhy na zesílení bezpečnostních opatření, ale neřeší jeho základní příčinu. My máme totiž obrovské dluhy a zodpovědnost vůči zemím, kde se nejvíce radikální islamismus vyskytuje. A zvláště pak Francouzi. Vzpomeňme si, co udělali nedávno v Libyi nebo ještě dříve v severní Africe. To jsou důsledky jejich činů, za které přichází teď odplata.

Nejvíce teroristických útoků v Evropě se odehrává právě ve Francii, i když například ve Velké Británii je srovnatelný počet muslimských emigrantů. Čím si to vysvětlujete? Mají snad arabští přistěhovalci ve Francii horší životní podmínky anebo francouzská velmi liberální společnost podcenila bezpečnostní rizika a nechala si na svém území působit militantní islamisty?

Znovu se vrátím k tomu, co jsem už řekl, nemyslím si, že to je jen „práce“ militantních islamistů. Ta revolta nemusí vyrůstat jen z podhoubí na Středním východě či v Africe. Všeobecně se ví, jak katastrofální situace panuje ve francouzských věznicích, kde jsou tři čtvrtiny delikventů arabského původu. Právě tam se také rekrutují potencionální teroristé, kteří si i budují svoje struktury.

Evropské elity si musí uvědomit, že pokud vyvolávají konflikty v různých zemích, a mezi ty iniciátory už bohužel patříme i my, jelikož se podílíme na mnoha akcích Aliance, tak se jim to postupem času vrátí. My teď například působíme v Mali právě s francouzskými vojáky a nemůžeme se pak divit, že nás nějaký islamista strčí do jednoho pytle s nimi a bude potom ohrožena i Praha. Velmoci musí začít účelně řešit ty problémy, které v těch zemích způsobily v minulých letech, jinak s terorismem nijak zásadně nepohneme. A co se týká srovnání Anglie a Francie, tak ve Velké Británii je situace v tomto ohledu určitě klidnější, nekonají se tam tak bouřlivé protesty, jako třeba v Paříži. Nicméně Londýn je také velmi ohrožen nebezpečím terorismu, protože Anglie se také podílela na mnoha neoprávněných intervencích.

Do jaké míry potřebujeme právě nyní Rusko jako spojence k boji proti terorismu? Přičemž, tedy riziko terorismu nám hrozí v Evropě, stejně tak bojujeme na Blízkém východě s Islámským státem, v Afghánistánu a stále není vyřešen konflikt s Tálibánem. Problémy jsou i v Africe. Jak v jednotlivých ,,segmentech“ bojovat, a kde Rusy potřebujeme?

To k čemu jsou nám Rusové dobří, se ukázalo v Sýrii. Kdy několik desítek zemí včetně velmocí a NATO nedokázalo za rok to, co se Rusům podařilo za několik málo měsíců. Rusové jsou v této záležitosti velmi dobře motivování, protože terorismus je pro ně naprosto stejné nebezpečí jako pro nás, i když u nich má to ohrožení trochu jiné kořeny. Nicméně, jak se mají k nám chovat, když na posledním summitu NATO byli označeni i bývalými členy Varšavské smlouvy a pobaltskými státy za největší zlo a pak se začalo hovořit o jejich možné spolupráci s Aliancí. Tak to přece nemůže fungovat. Tento stav vadí všem v Evropě, ale jistě vyhovuje Spojeným státům, které alespoň snáze prosadí tu svoji šílenou smlouvu TTIP.

V rámci vámi zmíněném summitu NATO jasně zaznělo, že Aliance nečeká bezprostřední hrozbu z Ruska, je tedy skutečně potřeba situovat do Pobaltí menší počet jednotek. Je to správné rozhodnutí? Z Moskvy totiž zaznívá obava, že dané síly budou jen předvoj k přisunutí dalších, stejně tak k výstavbě infrastruktury, včetně protiraketové. Je to důvodná obava? A co riziko, že Rusko rozmístí v Kaliningradské oblasti nejnovější rakety?

Já si myslím, že to bude, jak naznačujete, protože jinak by nikoho nevzrušovalo umístění pouhých čtyř praporů do pobaltských republik. Musíme to ale vidět v řetězu událostí, kdy bylo na summitu NATO oznámeno, že byly uvedeny do bojové pohotovosti protiraketové systémy, dále se uvedlo, že se vybuduje daleko větší zázemí pro početnější vojenské jednotky v Pobaltí. Přestěhovalo se tam i několik set kusů těžké bojové techniky, včetně tanků Abrams. To jsou věci, které pak vylučují nastartování nějakého smysluplného dialogu o spolupráci. Když si pak ještě k tomu připočtu námořní operace, kdy se buduje v Pobaltí, v Severním moři i v dalších vodách pás, který má oddělit Rusko a Čínu, a navíc dvě americké letadlové lodi operují v Jihočínském moři, tak je naprosto nehorázné chtít, aby to Rusové nebrali jako provokaci a neumísťovali žádnou výzbroj do Kaliningradské oblasti. Já opravdu nechápu představitele některých evropských zemí, kteří toto riziko podceňují a že vůbec dokážou být klidní. Vždyť stačí jedna technická chyba, jež může spustit světovou tragédii.