Pane senátore, spolu s dalšími devíti kolegy jste připravil pozměňovací návrhy k hornímu zákonu, který Senát nakonec schválil ve znění, jež mu postoupila sněmovna. Pozměňovací návrhy mohly přinést obcím více peněz. O co šlo?

Osobně jsem přesvědčen, že dobýváním nerostů jsou nejvíce postiženy obyvatelé obcí, a tedy obce jako takové. Proto jsem přesvědčen, že pokud se stát rozhodne zvýšit úhrady z dobývání nerostů, měl by se o navíc vzniklé příjmy rozdělit s dotčenými obcemi. Přesně to bylo obsahem předloženého pozměňovacího návrhu, který jsme připravili. Pokud bych to měl vyjádřit finančně, tak přijetím našeho pozměňovacího návrhu by došlo k navýšení příjmů dotčených obcí o zhruba 120 milionů korun.

Jak nahlížíte na ono pětileté moratorium ohledně podmínek těžby, jež je vkomponováno do novely horního zákona?

Jsem zastáncem principu, že podnikatelé v České republice potřebují předvídatelné a stabilní prostředí. Osobně jsem tedy spíše proto, abychom podmínky pro podnikání měnili po řádném projednání až zákonem, a nikoliv třeba i neočekávaně nařízením vlády. Z tohoto důvodu mám k pětiletému moratoriu ambivalentní vztah a ani jedna strana mě nebyla schopna jednoznačně přesvědčit o tom, co je správně.

Nemáte pocit, že se Senát u některých závažných zákonů chová vůči sněmovně velmi vstřícně? Vládní koalice v horní komoře funguje. U horního zákona zazněl i argument – radši nebudeme poslance provokovat.

Pravdou je, že v poslední době mi připadá, že se senátoři zvolení jako kandidáti stran a hnutí vládní koalice možná více než dříve ohlížejí na výsledky hlasování Poslanecké sněmovny.

Ve výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, který vedete, vznikl také pozměňovací návrh, který měl zakázat hydraulické štěpení hornin. Ani na něj se nedostalo. Jak vy vidíte tento problém?

Osobně jsem názoru, že hydraulické štěpení hornin pro těžbu břidlicových plynů je v České republice nevhodné a nepoužitelné. Při hlasování ve výboru jsem zákaz hydraulického štěpení podpořil.

Takzvané frakování tak může v České republice realizovat pouze jediný subjekt, a to Moravské naftové doly podnikatele Karla Komárka. Byl toto důvod, proč nebyl zájem ho zakázat?

Neumím se k této spekulaci vyjádřit.

Především ve východních Čechách a na severu Moravy v uplynulých čtyřech letech panovaly ohledně možné těžby břidlicových plynů velké obavy. Myslíte, že je atak těžařů na Českou republiku zažehnán? Váš stranický kolega Oberfalzer v obecné rozpravě zmínil riziko arbitráží vůči naší zemi...

Předkladatel zákona tvrdil, že žádné nebezpečí z hlediska možné těžby České republice nehrozí. Tak doufejme, že tomu tak bude.