Okamura: Američané dělají vojenské manévry kolem ruských hranic a nějaký blb nás tady bude strašit Ruskem? Putin nebyl nikdy agresivní. Je to geniální stratég

27.12.2016 4:42 | Zprávy

ROZHOVOR Předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) a poslanec Tomio Okamura říká, že „s Trumpem přišla naděje na konec agresivní válečné politiky USA a naděje na smír Západu s Východem, naděje, že nedojde k válce s Ruskem, kterou západní elity po léta připravovaly“. Putin dle něho nebyl nikdy agresivní. Je to prý politik a stratég s talentem geniálního šachisty.

Okamura: Američané dělají vojenské manévry kolem ruských hranic a nějaký blb nás tady bude strašit Ruskem? Putin nebyl nikdy agresivní. Je to geniální stratég
Foto: Hans Štembera
Popisek: Tomio Okamura

Jaké události na domácí politické scéně byly podle vás v roce 2016 klíčové?

I z českého politického hlediska je volba Donalda Trumpa událost desetiletí, která doufám silně ovlivní jak českou, tak evropskou politiku a mezinárodní vztahy. 

Je u nás skutečně ohrožena demokracie tandemem Babiš–Zeman, a staneme se satelitem Ruska, nebo Číny? Nebo není u nás naopak ohrožena demokracie vměšováním Bruselu, Berlína a Washingtonu?

Demokracii rozhodně neohrožuje prezident, který jako jeden z mála politiků respektuje spolu s námi v SPD přání občanů. Je třeba se také ptát, zda tu vůbec máme demokracii…

Jak to?

Vládne koaliční vláda, která v Poslanecké sněmovně diktuje, například vláda otevřeně jedná tak, že jsou na jednání Parlamentu odsouhlasovány jen vládní zákony – jinými slovy, odsoudila všechny poslance a senátory do role statistů, jejichž povinností by podle vládních představitelů mělo být pouze odmávat vládní návrhy. Poslanci fakticky přišli o svoji zákonodárnou moc – to je konec hry na jakoukoli pseudodemokracii.

Ostatně nám to ukázal i proces se smlouvou CETA, což je komplexní hospodářská a obchodní dohoda mezi Kanadou a EU, a která je předpolím pro přijetí podobné smlouvy TTIP mezi USA a EU. Tuhle smlouvu, která nás zbavuje dalších zbytků suverenity, za nás podepsal Brusel a teprve po jejím podpisu se s ní budeme moci seznámit v našem Parlamentu. Konečnou verzi smlouvy neviděla ani naše vláda, ale jsme jí vázáni. To je absolutní ignorace naší státní suverenity.

Jaké věci považujete za klíčové v zahraničí?

Myslím, že je to jednoznačně zvolení Donalda Trumpa novým americkým prezidentem – to je nejzásadnější událost a to nejen roku, ale posledních desetiletí.  A je všeobecně známé, že já od samého počátku podporuji Donalda Trumpa a jsem již od loňského roku uveden na oficiálním americkém seznamu jeho podporovatelů.

Přišla totiž naděje na konec agresivní válečné politiky USA a naděje na smír Západu s Východem, naděje, že nedojde k válce s Ruskem, kterou západní elity po léta připravovaly. Pro nás v České republice, v malé zemi ve střední Evropě, musí být na prvním místě mír – a o to se snažím v politice usilovat. Trump znamená konec válečného štvaní proti Rusku, znamená naději na mír ve světě, protože USA pod vedením Trumpa už nebudou mít ambice být celosvětový četník, který na potkání bombarduje cizí suverénní země.  

Už bylo oznámeno, že se ministrem zahraničí stane Rex Tillerson, označovaný jako „proruský“. Například je proti sankcím. Co všechno může Trumpova vláda přinést světu a potažmo i nám, České republice? Skončí svět, jaký jsme dosud znali, jak někteří tvrdí?

Ty přívlastky jsou opravdu směšné. Jestliže jsme proti sankcím proti Rusku – jakože my v SPD jsme – tak v prvé řadě proto, že jsme pročeští. Naše firmy přišly o miliardy a to nejen přímo, ale také kvůli tomu, že západní Evropa následně zaplavila naše trhy zbožím, které nevyvezla do Ruska. To pocítili hlavně naši zemědělci a potravináři. Mnohé firmy zkrachovaly a mnoho lidí přišlo o práci. Chápu, že tohle zrovna netrápilo Obamu a jeho nohsledy, jako je Sobotkova a Babišova vláda – ale nás to trápit musí a děkujme Bohu, že přišel někdo rozumný i v USA. Kdo chce mír, ten spolupracuje – a ne naopak.   

Dočkáme se kvůli tomu výrazné „ruské stopy“ v politice budoucího prezidenta Donalda Trumpa?

Co je to ruská stopa? Ta tu byla dodnes – USA, NATO a Brusel se ze všech sil snažily různými způsoby atakovat Rusko, obklíčily ho základnami NATO a na ruské hranici Brusel a NATO vyvolaly občanskou válku – to je jeden agresivní krok za druhým. Já bych řekl, že nyní máme naději na to, že nastane uklidnění, že naopak o Rusku moc neuslyšíme, protože ubudou konflikty.

A to je to, co potřebujeme my – Česká republika a Evropa. Mír a spolupráci nás, Ruska a USA. Rovnoprávnou, bez diktátu. Pro nás jako malou středoevropskou zemi musí být nejdůležitější mír, nikoliv konfrontace a eskalace napětí.

Putin se na Trumpovo „panování“ jistě náležitě připravuje, a přestože ruská ekonomická situace je stále krizová, popularita šéfa Kremlu stoupá do rekordních výšin. Co čeká Evropu? Mají se menší státy, včetně třeba i Česka, obávat, že budeme „novou“ Amerikou obětováni a skončíme v ruské sféře vlivu, jak varují mnohé komentáře?

Co je tohle za hloupost? Jaká ruská sféra vlivu? Znamená to, že místo amerických vojsk se u nás budou prohánět Rusové? To asi těžko. Znamená to jen, že éra diktátu Washingtonu skončila. Znamená to doufám jen to, že v budoucnu ten, kdo nebude plivat na Rusko, nebude zločinec. Copak si nikdo neuvědomuje, jak je to strašení Ruskem primitivní a ubohé? Američané dělají vojenské manévry kolem ruských hranic a nějaký blb nás tady bude strašit Ruskem? Copak Rusové mají nějaké základny nebo cvičení v Mexiku nebo v Kanadě? Kolik zemí Putin přepadl?

Obama stihl bombardovat sedm suverénních států. A všechno země tisíce kilometrů od USA, země, které nikdy USA neohrožovaly. Jen se třeba jejich vládci přestali podvolovat USA.  Dokud Saddám Husajn vraždil na povel USA a CIA Iránce nebo Kurdy, tak byl miláček amerických prezidentů. Saúdové financují extremismus, platí teroristy, vyvolávají války, mučí, vraždí, ale protože poslouchají Washington, tak jejich zločiny západní svět přehlíží. Asad je prý diktátor – ale ve srovnání se Saúdy to je průkopník demokracie a náboženské a občanské tolerance.

Vždyť sousední islámské státy – monarchistické diktatury – ani netuší, co to jsou volby, přičemž Asad byl opakovaně zvolen většinou obyvatel. To nemluvím o občanských právech menšin, žen nebo homosexuálů. Těm posledním některé sousední islámské a spřátelené státy upírají i právo na život a za homosexualitu je vraždí.

Experti předpovídají, že z Trumpova vítězství se rozhodně neraduje Ukrajina, kterou nový americký prezident hodí přes palubu a přestane ji podporovat. Tedy, co se stane s Ukrajinou? Krym je patrně nevratný, ale co konflikt na východě a stav Ukrajiny jako takové, kde téměř nic nefunguje, nejsou peníze, není tam vlastně nic?

V prvé řadě, Krym historicky nikdy nebyl ukrajinský – po staletí patřil Rusku a byl vždy ruský. Ostatně i Kyjev postavili Rusové a byl původní metropolí starého Ruska. Občané Krymu se v referendu svobodně v drtivé většině rozhodli spojit se zpět s mateřským Ruskem – a bylo to v reakci na fanatické protiruské řádění nacistů v Kyjevě poté, co kyjevský parlament přijal zákony proti ruské menšině. Tohle tady naši novináři moc rádi zapomínají.

Krym nikomu neukradl Putin, ale nenávistní Ukrajinci v Kyjevě rozeštvali svůj národ s ruskou menšinou a Rusy přesvědčili, že v rámci Ukrajiny by byli druhořadí občané. Právo na sebeurčení je základní občanské demokratické právo. Na jeho základě vznikla i naše republika a dost mě překvapuje, že někdo u nás má odvahu a drzost toto právo jiným upírat. A navíc to jsou ti, co tleskali, když Srbům bylo násilím s pomocí vraždění a bombardování ukradeno jejich historické území Kosovo a darováno kosovské zločinecké mafii.

A jestliže lidé v Doněcku nechtějí žít s těmi, kdo je bombardoval a vraždil, tak se tomu prosím nedivme a nenuťme je k tomu. Vztahy jsou tam nenávratně na století zničené – představte si, že nás by někdo nutil, abychom po válce zůstali protektorátem hitlerovského Německa. Když vám Ukrajinci vybombardují dům a vyvraždí rodinu, asi stěží s nimi budete chtít být v jednom státě. Navíc ve státě, který je oficiálně protiruský – tak jako Rusy vás to k nějakému soužití motivovat nebude.

A ukrajinské sympatie k nacismu a fašismu jsou samozřejmě další problém, který Rusové na východní Ukrajině také nepřekousnou. Já se jim nedivím. Ve státě, který je pronacistický a nenávidí můj národ, bych prostě žít nechtěl. Já doufám, že Rusové v Doněcku a na dalších místech získají alespoň určitou samostatnost, protože jen tohle může ukončit vzájemné napětí. Kdo nevidí fakta, nezná reálnou situaci.

Mimochodem, když si shrneme to celé zhoršení vztahů s Ruskem, které se táhne od tzv. majdanu, bylo to logické, protože Putin by stejně byl na Západ agresivní? Byla to chyba? A přehnal to Západ, nebo to přehnalo Rusko?

Rád bych na úvod zdůraznil, že nejsem ani obdivovatelem Putina, nejsem ani proruský, ani proamerický a ani pročínský. Jsem v prvé řadě pročeský. Ale zpátky k vaší otázce. Putin nebyl nikdy agresivní – toho si prosím všimněte. Je to politik a stratég s talentem geniálního šachisty. Na zkratkovitá emotivní jednání odpovídá s klidem a tahy promyšlenými na několik kroků dopředu. Dost mě udivují ti naši hlupáci, kteří stále opakují jednu mantru o zlém Putinovi a přitom ho nebetyčně podceňují.

Pamatuju, když začaly první sankce na Rusko, klesl rubl a země se zdála být na počátku finančního krachu. Putin místo paniky a krachování situaci využil a za laciný rubl skoupil za hubičku zahraniční podíly v ruských společnostech a i jinak ihned využil mimořádného stavu. Odjel do Číny, kde všichni predikovali, že se nemá šanci na ničem dohodnout. Pamatuju, jak Česká televize byla plná „odborníků“, kteří říkali „to je padesáté jednání“, Čína neustoupí, ruský plyn za ruské ceny nezačne kupovat. Až jsem se divil, jak hloupí ti naši rádoby znalci jsou. Copak by Putin jel do Číny, kdyby neměl vše předjednané? A také druhý den byla oznámená dohoda.

Když to shrneme, sankce na čas opticky oslabily, ale Putin krizi využil k posílení ruské ekonomiky a k posílení její diverzifikace od Západu na Východ. Jaká je dnes situace? My stále potřebujeme ruský plyn a ropu, ale Rusko už náš trh nepotřebuje. Je silnější a nezávislejší než dřív. Je to pro nás škoda a ztráta, protože my potřebujeme ruské suroviny a ruský trh.

Lze říci, zda byla americká podpora kyjevské moci po převratu z „obamovských“ idealistických důvodů, nebo kvůli něčemu jinému?

No jistě, že z idealistických – pokud budeme považovat filozofii Obamy, Clintonové a dalších za ideály. Jejich ideálem je vládnout světu. A mají pocit, že k tomuto cíli musí pokořit Rusko.

Mýlí se, protože proti Americe není suverénní jen Rusko. Je to i Čína, Indie a celá Latinská Amerika, která americké zločince nenávidí a kde už skončily časy spřátelených diktátorů vraždících na povel USA. Dnešní latinskoamerické země jsou stále svobodnější a emancipovanější od USA. A jestli je něco fakt, tak to, že letitý souboj USA a maličké Kuby na celé čáře vyhrála Kuba.

Politika americké zbrojní lobby, která řídila diktatury a války po celé planetě, selhala – ve výsledku USA všude prohrávají. Na Trumpovi je, aby tuhle sebevražednou linii opustil a nastolil nový směr, který přinese prospěch, jak světu, tak USA.  

Zásadní pro mezinárodní scénu bude i Trumpova politika vůči Číně. Už teď hodně hraje pro scénář, že se domluví s Rusy proti Číňanům. Nezvykle volal tchajwanské hlavě státu, naštval tím Peking a pak ještě řekl, že neví, proč by USA měly držet politiku jedné Číny a za její uznání bude nejspíš žádat ústupky. Přijde obchodní válka? Budou se Číňané muset podrobit? A s jakými kartami vlastně Trump může hrát? Je připomínáno množství amerických dluhopisů, které Peking drží…

Čína je největší věřitel USA – drží také miliardy amerických dolarů. Ale nepředbíhejme – Donald Trump není hloupý herec Reagan, ale obchodník, a Číňané jsou také skvělí obchodníci. Čekejme nakonec vzájemně výhodnou dohodu.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Lukáš Petřík

Ing. Aleš Juchelka byl položen dotaz

Sociální služby

Nemyslíte, že mnohem větší problém, než jsou finance, i když ty jsou většinou alfou omegou všeho je fakt, že populace stárne, ale sociální systém na to není vůbec připraven a nic se neděje? Už teď je problém sehnat třeba pečovatelák a další služby. Kdy začnete řešit tento problém? Protože už se měl ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Poradci za téměř 70 milionů a lidé se mu smějí. Nebezpečné u premiéra, varuje Hrnčíř

0:01 Poradci za téměř 70 milionů a lidé se mu smějí. Nebezpečné u premiéra, varuje Hrnčíř

PŮLNOČNÍ ROZHOVOR „EU vnímám jako druhý Sovětský svaz spolu s RVHP, která už reguluje a zakazuje kde…