Co vás vedlo k tomu, že jste se na Facebooku pustila do „vyvolených“, a naopak se zastala „dezolátů“?

Může to vypadat, že jsem nějaký rovnostář. Ale pravý opak je pravdou. Já velmi ctím společenské elity. Společnost bez elit je společnost ztracená, bezbranná. Pouze elity mohou bránit lid před zvůlí. Proto se totalitní režimy vždy a všude snažily elity likvidovat. Na jejich místa pak obvykle nastupují hochštapleři. Za minulého režimu to bylo zjevné. To, čeho jsme svědky v poslední době, je taky svým způsobem likvidace elit. Naštěstí nikoliv násilnými metodami, ale odstavováním nepohodlných lidí a názorů na okraj. Dehonestací, nálepkováním. Prostě se někteří lidé nepouštějí ke slovu. Začalo to za covidu a teď to pokračuje s Ukrajinou. Ne každý má na tohle žaludek, takže mnozí si sami uloží bobříka mlčení, protože si řeknou, že tohle nemají zapotřebí. A stage si pro sebe urvou právě hochštapleři. Ti jsou hluční, ba až sprostí. A kdo se jim nelíbí, je pro ně dezolát. Skutečné vzdělané a kultivované elity se nad lidi nepovyšují. Podle toho je poznáte.

Za dezoláty jsou často označováni účastníci protivládních demonstrací. Jsou to jen akce neúspěšných, nebo za těmi protesty lze vidět i něco víc?

Demonstrace je legitimní způsob, jak vyjadřovat nesouhlas s vládou. Kdo upírá lidem právo se shromáždit a vyjádřit své požadavky, je totalitář. Na demonstracích, které v poslední době probíhají, jsem neviděla nic, co by se vymykalo demokracii. Na několika jsem se byla podívat. Ta výtržnost u Národního muzea se týkala jen malé hrstky lidí a s tou demonstrací na Václaváku to zřejmě opravdu nesouviselo. Jedním z výsledků posledních parlamentních voleb je bohužel to, že nezvykle velká část lidí nemá v Parlamentu svoje zastoupení. Ti lidé protestují, vyslovují nějaké požadavky a vláda dostává zpětnou vazbu. Měla by být ráda. Je to určitý ventil. Je to takhle lepší, než kdyby se bezmoc lidí nafukovala a pak to bouchlo mnohem víc. I ta snaha vykreslit vůdce těch demonstrací jako vtělené zlo mi přijde nemístná.

„Organizátoři nedělní demonstrace jen zneužili obav lidí k vlastnímu politickému i ekonomickému prospěchu. Realistická řešení problémů lidí nenabízejí. Nenávist a lež nejsou nosný politický program.“ Vystihují tato slova ministra vnitra Víta Rakušana dění na Václavském náměstí s následným pochodem před Úřad vlády?

Každý politik využívá nějakou náladu voličů ke svému prospěchu a prosazení své politiky. Co je na tom špatně? Nenávist a lež... To jsou slova, kterými se teď ve veřejném prostoru hodně šermuje, ubrala bych... Samozřejmě vždycky záleží na tom, kdo se toho nespokojeného davu ujme. Já nevidím jako „vtělené zlo“ ani Vrabela, takovými pojmy dost šetřím. Ale myslím, že bylo celkem jasné, že Vrabel nemá dost velké charisma, aby se v čele těch protestů udržel. Nyní se v roli vůdce nespokojených etabluje Jindřich Rajchl, který – a to mu nemůže nikdo upřít – hájil právo a spravedlnost, když tady během covidu vláda prováděla nezákonnosti. On i další právníci kolem něj se tomu postavili a za to mají u svých stoupenců plus. S některými jsem během demonstrací mluvila a opakovaně to zmiňovali.